Šedá zóna

Tichá, nenápadná ale zato mimoriadne, až desivo pôsobivá snímka odohrávajúca sa v koncentračnom tábore , rozprávajúca o zmysle života, smrti, viere a rovnako aj beznádeji. Film prakticky bez hudobného doprovodu, minimalisticky natočený, skvelo zahratý je jednou z ukážok a dôkazov, že americkí filmári dokážu rovnako ponuro a vierohodne natočiť a zachytiť európsku (svetovú) traumu, ako hociktorý špičkový iný európsky tvorca. Táto citlivo natočená látka sa im skrátka podarila. (28.11.2003)

"Spalovači mrtvol", kteří se této práce ujímají ve snaze zpříjemnit si životní podmínky a v naději na prodloužení života, ale zároveň mají i svědomí, a přestože si alibisticky opakují, že kdyby to nedělali oni, dělali by to jiní, se pokusí o vzpouru. Neotřelé téma, ze kterého se dalo hodně vytěžit, ale nevytěžilo. I když má film silné okamžiky (vzpomínka jednoho z věznů, který do pece musel nastrkat postupně celou svou rodinu .... Dívka, která přežije plyn a pro "spalovače" se stane jakýmsi symbolem a zároveň ohrožením), má i velmi špatný "židovský" kompars - žádné slzy, zoufalé pohledy, únava po transportu, jen apatické znuděné výrazy. Slibovaný Steve Buscemi se objevil na pár minut, Harvey Kaitel byl slabý jak čajíček, ale kdo mě překvapil hodně příjemně byl David Arquette. Na každý pád snahu točit filmy na tato témata jen vítám. (24.09.2005)

Hodně dlouho jsem čekal na film jako je tenhle. Většina podobně laděných filmů se totiž omezuje jenom na náznaky nebo kratičké záběry každodenní reality vyhlazovacího tábora, ale Tim Blake Nelson, zdá se mi, sere na všechny kompromisy a tak je THE GREY ZONE neuvěřitelně brutální podívanou. Takhle to, podle mě, skutečně v Osvětimi vypadalo. (25.08.2008)

Na druhou světovou válku by se nemělo zapomínat. Zvlášť některým lidem by se takové filmy měli pouštět denně. Film nás zavede do jedné z nejtemnějších částí lidských dějin. Ocitneme se na místě, ze kterého přináší jediné východisko pouze smrt. I když pár měsíců života navíc přináší možná nějakou naději. (03.10.2008)

Výborně natočený snímek věrohodně přenáší na diváka pocit beznaděje, hrůzy a morální rozpolcenosti, kterou členové Sonderkomand museli zažívat. Některé záběry jsou hodně drsné (hromady mrtvých těl, jejich nakládání do kremačních pecí, hromadná poprava v ženském táboře Březinka), proto film dostal ve Spojených státech označení Restricted (do 17 let jen v doprovodu dospělé osoby). Kamera je hodně statická, ale přesně vystihuje pomalé tempo filmu, který je prakticky celý bez hudby. I to tady ale má svůj přesný význam a podtrhuje smutný tón snímku. (09.01.2006)