Šedá zóna

Vzhledem k tomu, jaká zvěrstva se v Auschwitzu odehrávala, jsem očekával, že filmové zpracování bude převážně syrové, nekompromisní a bez jakýchkoliv servítek, leč nikoliv. Dosti amatérská forma pohřbívá potenciální obsah a ony drastické záběry mající vyvolávat pocit nenávisti a zhnusení jsou zcela bez účinku, což je pro film tohoto tématu velký nedostatek. Příběh Sonderkommanda je rovněž mdlý a z velké části nudící. Buscemi s Keitelem nevýrazní. Zkrátka podprůměrný snímek, který nemá moc, co nabídnout. 40% (24.05.2014)

Seda zona, ktoru reziroval Tim Blake Nelson, sa vobec nesnazi dostat divaka do centra dejovej linie, vobec sa nesnazi, aby divak pochopil hlbsie suvislosti, atmosfera je len naznacena. Na to, ze je to film o koncentracnych taboroch, je to velmi slabe, herecke vykony nepresvedcive /snad len Harvey Keitel bol uveritelny ...../. Az prilis priemerny film, a pritom scenar je uz len z principu silny ..... 61 % (29.01.2013)

Někdy se podaří natočit opravdu silný film, takže když si ho po dvaceti letech zopakujete, zjistíte, že na vás zapůsobil stejným nebo silnějším dojmem než před lety. Šedá zóna je pro mě právě takovým snímkem. Jde vlastně o pohled do zákulisí hrůzné továrny na smrt, který mě nenechává klidným. Točí se záležitosti, u nichž člověk zrelaxuje, vypne a užije si nenáročný , zábavný děj a já je mám rád. Pak jsou tu filmy, které diváka donutí přemýšlet i o věcech, nad nimiž by ve vlastním zájmu radši nepřemýšlel, a ty mám ještě radši. Nejzásadnější otázkou by byla asi tato: "Jak bych se zachoval já?" Před devíti lety bych si musel odpovědět, že bez přímé zkušenosti nevím. Dnes už to vím přesně, vím proč a ze stejného důvodu už znám i odpověď na svou další tehdejší otázku. Nikdy jsem nechápal, jak mohlo tak malé množství vojáků (a psů) navést na smrt takové množství lidí, aniž by se někdo postavil na odpor. Dnes je mi odpověď jasná. Ty lidi zabila naděje. Někteří nevěřili, že jdou na smrt, jiní to tušili, další to i věděli, ale pokud zbývala alespoň nepatrná jiskřička naděje, pak bylo těžké být tím prvním, kdo vykročí proti ozbrojencům. Teprve když věznitelé sebrali lidem veškerou naději, zjistili, že nad nimi ztratili moc. Kdo nemůže doufat, už nic neriskuje, protože nemá, co by ztratil. Tento snímek to ukázal v pravém světle a já jsem rád, že byl natočen. A i když vím, že nebyl pětihvězdičkový, já mu ten pátý kousek přidám. / Poučení: Po roce 1989 se v naší republice začali rodit ve velkém počtu potenciální odbojáři a hrdinové-teoretici. Poznáš je podle vět typu: "Já bych v takové situaci nikdy...", "Nechápu, jak to mohl/mohla/mohli udělat, já bych..., "Za žádnou cenu bych nepromluvil, i kdyby mě mučili." (26.08.2022)

Je to velmi podobné filmu Saulův syn, včetně tématu dítěte, které přežije komoru. Drtivá většina filmu je postavená na reálných událostech a většina dění je tu zobrazena s historickou věrností k tomu, co se ve vyhlazovacích táborech dělo. Včetně kluzkých těl, špinavých komor, které se pak každý den myjí a znovu malují. PS: podle několika málo přeživších pamětníků opravdu párkrát malé dítě komoru přežilo, jeho osud však bohužel skončil tak, že ho SS ho okamžitě zabili. (28.01.2018)

Velmi naturalisticky a syrovy snimek ovsem bez ducha a jakekoliv koncepce a psychologie. Tento velky namet skryva jeste vetsi potencial, ktery zustal nenaplnen. Ty psychologické procesy, ktere postavy musely prozivat jsem z filmu necitil, a tak mi bylo vcelku jedno, ze se jim jejich plan nepovedl, nebo ze je na travniku zastrelili. Bral jsem to jen jakysi smutny fakt a to se da rict asi o celem filmu. (15.12.2009)