Režie:
Vít OlmerScénář:
Ivo PelantKamera:
František HanákHudba:
Miloslav HalíkHrají:
Jiří Bartoška, Jiřina Bohdalová, Petr Nárožný, Naďa Konvalinková, Ulrika Kotajná, Michal Dlouhý, Filip Renč, Eva Holubová, Tomáš Hanák, Anna Ferencová, Jakub Marek, Leoš Suchařípa, Pavel Vondruška (více)Obsahy(1)
Při prodeji typického anglického sídla se ukázalo, že americký velvyslanec zámek kupuje s neobvyklým obyvatelem – rodovým strašidlem (J. Bartoška) z patnáctého století, manželem původní majitelky Eleonory de Canterville (J. Bohdalová). Strašidlo si odpykává trest za násilný čin, spáchaný na vlastní ženě. A jen romantická láska, v tomto případě básnivého mladíka (M. Dlouhý) k Virginii (U. Kotajná), dceři velvyslance, zbaví strašidlo prokletí a zámek strašidla. (Česká televize)
(více)Recenze (75)
Příběh Oscara Wilda jsem nikdy nečetl, měl jsem jen hrubou představu, o čemže by měl děj pojednávat, ale za to jsem viděl několik Olmerových filmů a měl jsem obavy, že to žádná velká sláva nebude. Líbili se mi od něj snad jen dva kousky (Bony a klid, Tankový prapor). Již od prvních minut jsem ve vzduchu něco cítil a duch to určitě nebyl. Suchý britský humor a „demokraticky“ americký smysl pro srandu v českém podání zněl místy neskutečně trapně, ale naštěstí se tu našly i chvíle, kdy jsem se i já zasmál. Bohužel další věcí, kterou u mě tato „hororová“ komedie narazila, byl herecký ansámbl. Petr Nárožný se sice snažil, co mohl, ale sám to rozhodně utáhnout nemohl. Bohdalová moc prostoru nedostala, Konvalinková byla prkenná až běda, Renč bohužel trapný a Kotajná kromě svých dvou „kůzlátek“ taky žádná sláva. Dlouhý snad zaperlil jen svými básničkami a Bartošku moc nemusím – docela jsem čuměl, že neměl při scénách v hubě cigárko, ale tak snad mu stačil ten chlast. 50% ()
Kdysi závan exoticky dekadentního vzduchu do prostředí sešněrované osmdesátkové televizní zábavy. Strašidlo cantervillské jsem reprízoval po cca 25-ti letech. Na rozdíl od premiéry jsem tolik neprožíval strašidelnou atmosféru, olmerovsky se míhající kozičky a šrapnely, jako když strašící lord Simon Bartoška pošle ohavnou, taktéž strašící choť Jiřiny Bohdalové do prdele, nýbrž Ivo Pelantem prostředkované wildeoviny - srandu z mondénních Američanů, existujících zcela mimo kouzlo starého světa [co by stereotypizující Wilde / Pelant říkali dnes!], vynikající nevážné, fraškoidní výkony Nárožného / Bartošky / překvapivě Filipa Renče ještě před zblbnutím a občasné klenoty [byl jsem po tom dlouhém půstu neurotizován]. Po čertech zábavné. ()
Nebýt především Petra Nárožného a Jiřího Bartošky, asi bych šel s hodnocením o hvězdu méně. Film se ale povedl. Vít Olmer, kterého jinak opravdu nemusím, zachoval humorný ráz, aniž by spadl do šedi, a přitom zachoval anglický chlad a humor. Líčení hlavních postav se pak také zcela povedlo. Povedená televizní komedie, která dostává plus i za to, že se z ní neudělala jen klasická studiovka. ()
Adaptace Strašidla cantervillského je tahle domácí sice slabší, ale na rozdíl od těch, které jsem viděl, má naprosto neopakovatelnou atmosféru, kterou umíme dodat jenom my. Hereckými výkony mi trochu připomnělo Šplhajícího profesora. Tedy výkony herců výborné (jak jinak v tomhle prostředí), ale to drobné přehrávání to občas hází trochu jinam. Ale to nevadí. Film je to odlehčený, dějově bohatší (povídka je krátká a Wilde se v ní příliš nerozepsal), což je dobře, protože jinak by tady nebyla Eva Holubová, a ve filmografii všech zúčastněných se rozhodně řadí k tomu nejlepšímu. A ještě nikdo nikdy neposlal někoho do prdele tak krásně a elegantně, jako Barťák Bohdalku. Dobře jí tak, čarodějnici. 70%. ()
Ja nevim, cim to, ale britska kultura mi je cizi az protivna. A maloktere filmove zpracovani me dokaze zaujmout. Toto Strasidlo Cantervillske je celkem zabavne, ma zajimave herecke obsazeni a na rozdil od jinych mi prijde povedena i rezie Vita Olmera. Nejsem cilova skupina, ale na televizni film se jedna o celkem povedenou podivanou. ()
Reklama