Charleyova teta

Tuhle divadelní komedii mám ráda, je pro mě příjemnou oddechovkou, takovou tou roztomilou ztřeštěností.. Dnes jsem ji tedy sledovala v jiném hereckém obsazení, ovšem stejně funkčním jako naživo v divadle..  Lubomír Lipský a Stanislav Fišer báječní, mýma očima jsou/byli nejlepší, no a líbila se mi i Marie Rosůlková, její teta je přece jen o něco šmrncovnější.. (15.06.2022)

Charleyho teta je jedna z tých už klasických komédií na divadelných doskách, ktoré spoľahlivo pobavia aj dnes - čo mi ostatne potvrdila už inscenácia Slovenského národného divadla s Ľubošom Kostelným, ktorú som mal kedysi možnosť vidieť. Československá verzia s Lubomírom Lipským, uvedená pri príležitosti blížiacich sa 85. narodenín Květy Fialové, sa teda musela potýkať s tým, že som sa s látkou už raz osobne stretol. Spomínaný problém však hravo prekonala skvelým obsadením a rovnako funkčným humorom. Divadelný záznam ako taký samozrejme nemá šancu prekonať žívé predstavenie, ale tiež má svoje výhody, ktoré som mohol pozorovať vlastne po prvý raz. Nikoho azda neprekvapí, že tou hlavnou je práca s kamerou, teda zaberaním priestoru a tým pádom aj mizanscénou - rôzne pozičné uhly sprostredkovávajú odlišný zážitok, než statický pohľad z javiska. Práve vďaka tomu (plus svižnému tempu a príjemnej stopáži) som si dokázal Charleyho tetu užiť aj po druhý raz. I keď som sa v divadle nasmial viac. 80% (31.08.2014)

Já prostě tyhle divadelní taškařice nemusím... Dokoukala jsem to do konce jen díky vynikajícím hercům, kteří si své role očividně užívali - bohužel více než já. Je pro mě opravdu těžké hodnotit (a ne, nemohla jsem to dopředu očekávat, některé divadelní komedie - dokonce i Někdo to rád horké, což je Charleyově tetě docela podobné - ráda mám), nakonec však musím dát pouhý průměr, ačkoli je mi jasné, že v daném žánru se jedná o špičku. Každému se prostě všechno líbit nemůže, že... (06.10.2015)

Jde o záznam inscenace Městských divadel pražských, a to divadelní hry Jevana Brandona Thomase - Charleyova teta - v překladu Zdeňka Vančury a v režii Ivana Weisse. V televizi je to přeci jen místy ukřičené představení, kde se zdá, že herci výrazně přehrávají. Kdo však zná toto představení z divadla (já ano, a to ze Slováckého divadla v UH), musí si užívat báječné role pro Lubomíra Lipského. Ten si užívá své tradiční improvizační role, kde si může vykládat spousty blbostí a zároveň pobavit diváka. Zbytek ansáblu je spíše do počtu, to však nic nemění na milé hodince a čtvrt s českým divadlem. (04.08.2012)

Není co.¬         Druhově jasně maloburžoasní hra pro diváky stejné třídy, případně obdobného vzdělání. To by nebylo jaksi, abych tak řekl, nic pohoršlivého, kdyby to nebylo spojeno s českou divadelní scénou (v tomto případě divadla Na Jezerce v Nuslích), která častěji než zdrávo sklouzává od divadelního ke kabaretnímu vystupování. V "Charleyově tetě" s O. Lipským v hlavní úloze na zmíněné divadelní scéně je kabaret tak blízko, že to opravdu strašně smrdí, vážení. Navíc, když si uvědomíte, že má jíti vlastně, s ohledem na prostředí a postavy, o anglický humor — to už mi opravdu běhal skorem mráz po zádech, při sledování té taškařice. Přehánění v gestech, v určitých případech neškodné či žádoucí, zde nahradilo pověstnou suchost a noblesu humoru anglického. Tak takhle vypadá anglická scéna v českém podání. Inu — co dodat.¬                 "Charleyovu tetu" uvedlo též ochotnické divadlo D13 z Prahy, premiéra v r. 2015. Ač herecky podřadnější oproti divadlu 'Na Jezerce', podáno je bez výše zmíněné kabaretnosti a nepřípadného přehánivého předvádění. (15.04.2017)