Režie:
Bent HamerKamera:
Philip ØgaardHudba:
Hans MathisenHrají:
Joachim Calmeyer, Tomas Norström, Bjørn Floberg, Reine Brynolfsson, Sverre Anker Ousdal, Lennart Jähkel, Leif Andrée, Gard B. Eidsvold, Trond Brænne (více)Obsahy(2)
Po skončení 2. světové války se švédští experti na bydlení a nábytek shodli na tom, že je třeba začít s tovární výrobou víceúčelových kuchyňských linek, které by domácnostem ušetřily čas, námahu i peníze. Když zmapovali chování a návyky svých hospodyněk, rozhodli se vědci z Institutu bytové kultury překročit geografické i „rodové“ hranice. Počátkem 50. let vypravili do Landstadu, nevelké norské vesnice, která se pyšnila nebývale vysokým počtem starých mládenců, osmnáct svých pozorovatelů. Ti měli, čtyřiadvacet hodin denně, sledovat, jak si při kuchyňských pracích vedou osamělí muži. Institut je vybavil židlí na vysokých nohou, aby měli absolutní přehled o činnostech „sledovaného subjektu“, výsadou přicházet a odcházet podle potřeby a zákazem hovořit s pozorovaným mužem nebo mu pomáhat při vaření. Tak vstoupil do domu i do života podivínského Izáka pozorovatel Folke Nilsson. Držel se všech instrukcí a byl zapálen pro svěřenou práci. Výzkum pro oba dopadl jinak, než si na začátku představovali. (oficiální text distributora)
(více)Videa (1)
Recenze (89)
Jsem zklamaná. Začátek se ještě rozvíjel slibně, na kafkovskou notu, ale pak se to zastavilo v bodě nula a tam to zůstalo až do konce. Komedie to tedy skutečně nebyla. Vlastně to byla docela nuda, koukat se do jedné vesnické kuchyně, ve které se skoro nic neděje. Ba co víc, ani ta atmosféra, kterou jsem očekávala, na mne nedýchla...Takže si pro sebe uzavírám: norsko-švédské komedie-dramata příště nebrat. ()
Film zajímavě ukazuje úskalí pozitivistického výzkumu, pokud se má aplikovat na lidi. Zkoumání člověka bez interakce, bez vzájemného ovlivňování, zkrátka není možné a pokoušet se o to je jen na úkor výsledků výzkumu. Člověk ve své povaze není rád laboratorní krysou, na které je prováděn experiment, proto začne kousat, utíkat a dělat naschvály, ale rozhodně se nechová přirozeně. Postupem času se naštěstí tyto metody překonaly a začaly se spíše praktikovat zúčastněná pozorování či etnografické výzkumy v rámci kvalitativních metod. Ale jako zachycení dobového uvažování o "vědeckosti sociologie" je to určitě velice přínosný a zajímavě zpracovaný snímek. ()
Trochu silnější kafe. Absurdní situace (vědecké šmírování v kuchyních) je zde postavena na hlavu (šmírovaný šmíruje šmíráka...). Vůbec není znát, že se děj filmu odehrává v roce 1944 (pokud si tedy odmyslím ta starší auta). A jsou zde dvě krásné a vtipné scény: rádio v puse a místnost plná pepře.... :-) ()
Zkuste natáčet chlapa při jeho běžné činnosti v kuchyni, tzn. "jak nevaří!" a vznikne vám z toho takový "milý, pěkný...". Ale huš, nuda to byla, ani nic nepřipálil, předvídatelné až hrůza. Budete-li mít jednoho táhnoucího se podzimního dne při pokuřování dýmky pocit, že se vám v hlavě zrodil dobrý nápad a byl by z toho úžasný film, tak tuto myšlenku, prosím, obratem zaplašte. Z jednoho slušného nápadu se kvalitní film nerodí ani v případě, kdy hodnotitele na čsfd postihne davová psychóza a domnívají se, že ano. ()
Ze severských snímků jsem doposud viděl pouze thrillery, horory a možná i nějaké to drama. O to víc mě tahle místy rozkošně absurdní, chladná ale přesto krásně hřejivá komedie o zbytečné mezinárodové nesnášenlivosti (fakt se Norové se Švédy nemusí?) zaujala. Je to takové lidské a pozitivní ale zároveň podávané s vážností seveřanům vlastní. Já mám ty frajery ze zemí, kde jedno drobné gesto vydá za stovky slov a kde sníh nikdy netaje, hodně rád. ()
Galerie (22)
Zajímavosti (1)
- Švédsko bylo v době, ve které se film odehrává, poslední zemí kontinentální Evropy, kde se jezdilo vlevo. Změna nastala až 3. 9. 1967. (petrsv)
Reklama