Good bye, Lenin!

(1001) Po tom lámání nohou z úvodu jsem asi čekala jinší kalibr. Říkám si, že (proč) je pro mě vždycky tak těžké hodnotit komedie. Pokud se nejedná o podvratný nonsens ala Pythoni, tak mám tendenci tento žánr nebrat vážně (hehe), respektive odmávnout ho jako podřadný, což ode mě není úplně fér. U "Good Bye Lenin!" se sice člověk smíchy nepopadá za břicho, ale nepropracované postavy a schématické vyprávění zaměřené na mikro patálie a vyhýbaní se těm velkým otázkám filmu z něj doopravdy dělají úsměvnou frašku víc než "opravdové" existenciální drama. Ráda bych viděla větší nuanci v závěru, protože ten lehký náznak rozhovoru Lary s maminkou nedostatečně oponuje Alexově závěrečnému voice-overu, a film tak i končí spíš jako naivní pohádka než jako osobitý komentář autora k historii. Škoda. (18.03.2022)

Omluva se přijímá, Legas :))) Diváci čekali od Pupenda i Lenina "řachatou" bujarou komedii, která nakonec nebyla. I když samozřejmě ne všichni diváci. Další můj názor, týkající se diváků, je ten, že pokud se takováto komedie z jejich vlastní historie netýká emocionálně vyhraněného momentu v dějinách, nedotkne se emočně ani jich. Ale přímo k věci: i někteří z nás zažili rozdělení jedné republiky na dvě a proto bychom to měli mít v paměti. Ve filmu se nechválí komunismus, i "rychlokvaškový" kapitalismus je výsledek života v komunismu, je to přece o tom, že syn necítí nic k ideálům, které zastává jeho matka, nechápe je a připadají mu zbytečné, ale má ji rád, prostě ji musí přijmout a přijímá ji, EdaS má pravdu, že film je především o lásce (a kterej není, že :))) Sám Alex říká, že zobrazoval zemi, jakou ji chtěl vidět a právě tak si ji vybavovala i matka... O nějakém "nostalgickém ohlížení" nemůže být ani řeči, ten, kdo nepronikne pod hloubku lidí a jeich stavů-vztahů by se měl nad sebou asi zamyslet. Herci byli přesní, hudba zajímavě navozovala nálady a některé režijní nápady jsem skoro nevydejchal (ta socha Lenina byla tak odporná, že jsem si chvíli myslel, že obživne a zničí vše v hledišti i ve snímku, tfuj ;-( Nálady a stavy od nenávisti až ke smíchu se ve filmu střídají, tak, jak lehce a samozřejmé je to i v životě, který zobrazuje. Je to i kus naší historie a například záběry z demonstrací byly velmi syrové - tvůrci snímku prostě jen pochopili a více do hloubky rozvedli jednu větu Petra Šabacha. Otec tu stál se zmatkem v očích. Náhle pochopil, že je po boji. Bylo po všem. Svět jeho nerozbitných skleniček, jeho rad, které nám dával na cestu ("Na všechno, chlapci, potřebujete v životě bumážku!") svět jeho otcovské autority, jeho pohádková říše, kterou budoval, vše bylo nenávratně v prdeli. (06.02.2004)

Přetrpí-li člověk poměrně nezáživný úvod, tak je velká šance, že si nadcházející část užije. Jakmile Daniel Brühl roztočí pro maminku to divadýlko, které by ji mělo po krůčcích usnadnit návrat do reality, tak je to místy opravdu kouzelné. Dost mi to hlavní myšlenkou připomínalo tento úžasný film, který touto cestou zároveň nejvřeleji doporučuji. Jinak Brühl je hrozně cool a pěkně se na něj kouká. Div, že mi z něj nenavlhlo spodní prádlo. Naštěstí žádné nenosím. Jeho maminka byla také dost fajn. Zbytek už byl fajn méně. Zejména jeho sestřička mě hrozně iritovala. Myšlenka je vážně moc pěkná. Takové věrné téma, které za žádných okolností nemůže dopadnout zle. Jen jsem od filmu prostě nedostal nic navíc. Prostě příjemně strávených 120 minut. Rád bych ocenil i soundtrack. Dost mi k atmosféře seděl. Viděno v rámci 5hvězdičkové výzvy. Film mi vybrala uživatelka Mireldis. (30.09.2016)

O komedii nejde snad ani v jediném momentu celé dvojhodinové stopáže. Což ovšem není nutně na škodu. Námět sám o sobě je zlatý důl. Škoda, že z něj tvůrci něco nevytěžili. A zamrzí dvojnásob, že Wolfgang Becker se v průběhu stopáže zasekne na variaci jedné scény na tisíc a jeden způsob. Přesto je "Good bye, Lenin" dobrým snímkem, protože baví, byť ne skrze humor. Když nic jiného, tak se alespoň snaží o nějaké zúčtování s minulostí - zda úspěšně, trefně a důstojně je pouze a jen na vašem úsudku. Již proto je naprosto nesrovnatelný s naším "řachandovým" Pupendem, které je na první pohled sice hodně podobné, ale už na ten druhý je vše jinak. ♫ Hodnocení OST: 4/5 (13.08.2007)

Paródia na historické udalosti, ktorá sa na plné ústa vysmieva Leninovi, komunizmu, rozdelenému Berlínu a ktovie, čomu ešte :) Syn, na ktorého spadá najväčšia ťarcha, keď musí chorú matku držať v bizarných klamstvách, jednotlivé scény dotvára svojimi trefnými ironickými komentármi "matka sa stala nevestou národného socializmu" a ja nemám čo vytknúť. Nenudila som sa ani minútu a spracovanie totality do filmovej podoby pod záštitou vtipných náletov, mi spríjemnilo dlhú chvíľu. (21.02.2010)