Reklama

Reklama

Obsahy(1)

Originálním a velmi humorným způsobem se k nedávné historii bývalého Východního Německa vrátil režisér Wolfgang Becker. Příběh začíná v roce 1989, kdy nadšeně socialistická paní Kernerová upadne do kómatu, když uvidí v televizi svého syna, jak se účastní protistátní demonstrace. V kómatu přetrvá celých 8 měsíců a zaspí tak pád berlínské zdi, sjednocení Německa i konečné vítězství kapitalismu. Po jejím procitnutí je pak na jejím synovi Alexovi, aby dle doporučení lékařů zabránil šoku, který by ji mohl zabít. Alex začne v panelákovém bytě o výměře 79m2 rozehrávat velkolepou mystifikaci. Paní Kernerová připoutaná na domácí lůžko si tak dále užívá socialismu a tv zpráv s líbajícími se soudruhy (netuší, že si synáček zařídil své malé TV studio, kde se svými kamarády připravuje dobové zprávy).

Zavzpomínejme si na motocykly Simson, krepsilonové ponožky, vzorkované tapety, víkendové kempy, optimistické znělky televizních novin, starty Sputniků... (oficiální text distributora)

(více)

Videa (1)

Trailer

Recenze (448)

Shit 

všechny recenze uživatele

Docela originální nápad, ale bohužel neni tak dobře zparacovanej jak by se dal zpracovat. Němci zase ukázali, že kvalitní filmy prostě dělat neuměj a že dokážou zabít i ty sebelepší nápady. Sice to měla být spíš taková komedie, ale moc jsem se nenasmál, jedinej klad tohohle film je, že jsem se u něj moc nenudil a to opravdu nevim proč, protože sokoro celej film je jenom o tom jak synáček pořád mlží matce, aby nedostala infarkt a připadalo mi, že to je pořád na stejným bodě a pořád do kola. Aspoň, že jsem se nenudil ()

Radek99 

všechny recenze uživatele

Geniální umělecká a sémantická parabola - signifikantní motiv hry, kterou musí sehrát rodina i blízké okolí pro svou matku a sousedku, je užasnou analogií k reálně žité hře, kterou hrála většina občanů donucena zvrhlým totalitním režimem...ano, takový byl reálný socialismus... Sám jsem prožíval útlé dětství v 70. letech a také jsem byl obklopen hrdiny dobývání kosmu, učil jsem se povinně rusky a sledoval monotónní televizní zpravodajství plné propagandistických úspěchů budování komunismu...a nerad bych se do této doby někdy vracel jinak, než s podobnými filmy... PS: Vynikající nostalgicky laděná hudební složka Yanna Tiersena (proslavivšího se komponováním k Amélii z Montmartru) dává filmu zvláštní punc...smířlivosti? ()

Reklama

Oskar 

všechny recenze uživatele

"Mám hroznou chuť na sprähwaldské okurky." Přesvědčená komunistka přečká v komatu pád režimu a probudí se ve svobodné zemi. Aby z toho matinku nekleplo, děti jí kolem postele zřídí skanzen NDR. Vděčný nápad, který dává vzpomenout na francouzskou crazy Hibernatus, je využitý do mrťě. Vznikl příjemný, vlídný a vtipný film, který má jedno historické prvenství - je to vůbec první německá komedie, která se mi líbí. Gratuluju (i sobě ;-) 70 % ()

TheDarKnig 

všechny recenze uživatele

komedialni drama nebo dramatická komedie.. kdo ví, ale jedno je jiste.. Brecker se trefil primo do meho srdce a jeho krasny rodinny pribeh me stahl do vod nostalgie a emocí jako to dokazou jen ty nejlepsi snimky.. od pocatku az do konce je to vylestene a propracovane jako nejkrasnejsi drahokam a timto tomuto docela neznamemu reziserovi vzdavam hold.. vyber tiersena byla taky skvela volba, protoze nektere sceny ve spojitosti se Summer 78 mi zustanou navzdy v pameti.. Komentar hlavniho hrdiny a i jeho celkova postava je super zahrana, nekdy ironicka, nekdy milujici, ale vzdy srdcova... maly velky film 5 ()

Anderton 

všechny recenze uživatele

Tento film je vhodné alibi pre ľudí, ktorým vysvetľujem, že naša spoločnosť by sa mala vysporiadavať s útrapami komunizmu dôstojnejšie, ako tragikomédiami s ráznymi figúrkami. Áno, Good bye Lenin je aj tragikomédia, lenže okrem nej Nemci boli schopní natočiť aj serióznejšie snímky k danej tématike. My a naši susedia až oveľa neskôr. Protagonisti tohto zábavného, ale aj melancholického a tragického príbehu sú uveriteľní ľudia s uveriteľnými pocitmi a logickým chovaním. Na rozdiel od Hrebejkových diel a Občianskych preukazov sa odohráva až po páde komančizmu, takže ďalší protiargument hore spomenutým ľuďom. ()

Galerie (37)

Zajímavosti (27)

  • Ve scéně s Leninovou sochou Yann Tiersen použil melodii, kterou můžeme slyšet ve filmu Amélie z Montmartru (2001), ke kterému Tiersen také skládal hudbu. (SLOTH)
  • Protože Chulpan Khamatova nemluvila dostatečně německy, aby mohla improvizovat, musela se své (gramaticky správné) věty naučit slovo od slova. Protože to neznělo přirozeně, byly všechny její fráze přeloženy do ruštiny a poté přeloženy slovo od slova zpět, aby získala přirozený ruský přízvuk se všemi typickými gramatickými chybami. (sator)

Související novinky

Na Febiofest přijede Daniel Brühl

Na Febiofest přijede Daniel Brühl

19.03.2016

Organizátoři Febiofestu přivítají jednoho z nejvýraznějších mladých evropských herců Daniela Brühla. Jeho dnes už světovou kariéru nastartoval německý snímek Good Bye, Lenin!, zahrál si i v hvězdně… (více)

Reklama

Reklama