Režie:
Wolfgang BeckerKamera:
Martin KukulaHudba:
Yann TiersenHrají:
Daniel Brühl, Katrin Saß, Maria Simon, Čulpan Chamatova, Florian Lukas, Alexander Beyer, Burghart Klaußner, Michael Gwisdek, Marc Bischoff (více)Obsahy(1)
Originálním a velmi humorným způsobem se k nedávné historii bývalého Východního Německa vrátil režisér Wolfgang Becker. Příběh začíná v roce 1989, kdy nadšeně socialistická paní Kernerová upadne do kómatu, když uvidí v televizi svého syna, jak se účastní protistátní demonstrace. V kómatu přetrvá celých 8 měsíců a zaspí tak pád berlínské zdi, sjednocení Německa i konečné vítězství kapitalismu. Po jejím procitnutí je pak na jejím synovi Alexovi, aby dle doporučení lékařů zabránil šoku, který by ji mohl zabít. Alex začne v panelákovém bytě o výměře 79m2 rozehrávat velkolepou mystifikaci. Paní Kernerová připoutaná na domácí lůžko si tak dále užívá socialismu a tv zpráv s líbajícími se soudruhy (netuší, že si synáček zařídil své malé TV studio, kde se svými kamarády připravuje dobové zprávy).
Zavzpomínejme si na motocykly Simson, krepsilonové ponožky, vzorkované tapety, víkendové kempy, optimistické znělky televizních novin, starty Sputniků... (oficiální text distributora)
(více)Videa (1)
Recenze (448)
Tak já nevím. Patřím mezi ,,husákovi“ děti a zajímalo by mě, jak moc němci (třeba ti východní) řvou smíchy u Pelíšků. Námět je ale v pohodě, jen nevím co má být na ,,listopadu v NDR“ směšnýho. Samozřejmě jsem se párkrát pousmál nad nápady šikulky Alexe, který vytvořil svoji zemi, zemi, která bude navždy spojená s jeho mámou, ale na konci jsem jen čekal, že uspořádá vojenskou přehlídku. Film se dotýká všech problémů německýho ( ? ) socialismu a vlastně tomu lidé mladší xxx let zřejmě rozumět vůbec nebudou. A když jo, tak by mě zajímalo, jestli jim to příjde směšný. Já v tom neviděl ani černej humor. Spíš jsem to bral jako vzpomínku na časy, kdy zítra znamenalo včera. ()
Film, o kterém se říká, že je kultovní. Dokonce figuruje na seznamu 1001 filmů, které (ne)musíte vidět, než zemřete. Je v červených číslech! Dostal ocenění! A je německý!! Skoro by se dalo očekávat, že se vám musí líbit, případně z něj budete nadšení. U mne se nadšení nekonalo. To téma totiž mnohem bravurněji zpracoval Heinrich Böll ve své povídce Nicht nur zur Weihnachtszeit, kterou pro televizi bravurně natočil Vojtěch Jasný v roce 1972. Bylo příliš velkou náhodou, kdyby ten regiment scénáristů toto dílko neznal. Dokonce se odvažuji říct, že patří do německých čítanek a film dávají každý rok na Vánoce ve všech německy mluvících televizích skoro jako u nás Mrazíka. Böllova povídka má hned několik předností. Především je originální, má jemný humor a nadsázku a je v ní všechno tak akorát. Good bye, Lenin! postrádá tvůrčí lehkost. Je tak trochu naditý, jakoby si každý z tvůrců potřeboval přihřát svou polívčičku. Film není špatný, ale není ani výjimečný. A pak - není ostuda nechat se inspirovat nositelem Nobelovy ceny, ale proč to nepřiznat? ()
"Mám hroznou chuť na sprähwaldské okurky." Přesvědčená komunistka přečká v komatu pád režimu a probudí se ve svobodné zemi. Aby z toho matinku nekleplo, děti jí kolem postele zřídí skanzen NDR. Vděčný nápad, který dává vzpomenout na francouzskou crazy Hibernatus, je využitý do mrťě. Vznikl příjemný, vlídný a vtipný film, který má jedno historické prvenství - je to vůbec první německá komedie, která se mi líbí. Gratuluju (i sobě ;-) 70 % ()
Chytrá a nejen na německé poměry nadprůměrná satira na tzv. ostalgii, tedy nostalgické pošilhávání za starými dobrými jistotami reálného socialismu v zaniklé NDR. Ten fenomén v slabším provedení známe ostatně i u nás...Film je postaven na výborném nápadu podloženém propracovaným scénářem a slušnou, nápaditou režií. Herci typově přesní a vesměs ve svých rolích dobří. Vychutnat si tenhle snímeček ale dokáží stejně nejvíc pamětníci, kteří onu dobu zažili a vědí...Celkový dojem 85 %. ()
║Rozpočet €4,8milióna║Tržby USA $4,063,859║Tržby Celosvetovo $79,384,539(v Nemecku film zarobil slušných $41,451,777)║ Určite som čakal o trošku zabavnejšie podaní príbeh, než sa v tomto filme v konečnom dôsledku dostavil, časom mi to už začalo pripadať otravné ako ostatné Nemecké filmy čo som videl. /60%/ ()
Galerie (37)
Zajímavosti (27)
- Protože Chulpan Khamatova nemluvila dostatečně německy, aby mohla improvizovat, musela se své (gramaticky správné) věty naučit slovo od slova. Protože to neznělo přirozeně, byly všechny její fráze přeloženy do ruštiny a poté přeloženy slovo od slova zpět, aby získala přirozený ruský přízvuk se všemi typickými gramatickými chybami. (sator)
- Florian Lukas ztvárnil obyvatele Západního Německa. Narodil se však ve východním Berlíně. (jirka.jindra11)
- Ve scéně s Leninovou sochou Yann Tiersen použil melodii, kterou můžeme slyšet ve filmu Amélie z Montmartru (2001), ke kterému Tiersen také skládal hudbu. (SLOTH)
Reklama