Kdo přežije - Jižní Pacifik

Průměr. Nejvíce je série oživena Ozzym, který se prokázal jako namyšlenej idiot (Coach to vystihl: Narcis, kterej je tak zahleděnej do svýho odrazu, že přestává vnímat realitu), ale na druhou stranu bez něj by celá série šla naprosto do kytek, a tak buďme za něj rádi. Navíc vždycky krásně mluví o přírodě a návratu ke kořenům na Reunionech, čímž souzní s mojí duší. No a dalším výrazným "hráčem" je samozřejmě Coach, kterej hru posunul zase trošku do jiných měřítek. Kde by byla tato řada bez těchto dvou, není těžké odhadnout. (08.06.2012)

To jsem si takhle jednou uvědomil, že už jsem velmi dlouho neviděl nějakého toho survivora, tak jsem si dal takovou příjemnou devíti hodinovku. Série to byla poměrně zajímavá, jinak bych sledování rozprostřel do mnohem více dní. Pokud se nechcete připravit o pár spoilerů, tak je ve vašem nejlepším zájmu přestat číst. Hrozně mě zklamala především vítězka. Hnusná arogantní pokrytecká a hrozně egocentrická čůza si dle mého úsudku vítězství nezasloužila. Vést se celou dobu na něčích zádech a ukrývat se v pozadí jen proto, že si sedla ve správný den ke správnému ohništi se mi jako příliš záslužný čin nejeví. Hrát si poté před porotou na nevinného ublíženého upřímného uplakaného chudáčka, tohle vítězové nedělají. Dle mého názoru si ze třech finalistů zasloužil vítězství psychopat Benjamin. Ani omylem nevěřím, že je takový magor a debil, za jakého se snaží sám sebe prezentovat. Myslím si, že celou dobu si byl moc dobře vědom toho, jaké sviňárny páchá, ale s tím, jak byly rozdány karty se nic jiného hrát nedalo. Mnohem lépe takticky vybaven byl tým Ozzyho. Bohužel udělal jednu zásadní chybu, když postavili taktiku na zakomlexovaném uplakánkovi a jeden po druhým zaslouženě soutěž opouštěli. Nejvíc ze všech jsem přál výhru Ozzymu. Ten je arogantní sice také jako prase, ale alespoň je to trošku opodstatněná arogance. Celá hra se však na fyzičce postavit nedá a Ozzy nepředvedl jediný rozumný taktický tah. V podstatě to pro něj byla taková pohodová dovolená. Jinak takové ty zbytečné postavičky, které mě v soutěži pravidelně nepopsatelně serou povypadávaly hned z kraje, takže se mi celkem příjemně koukalo. Jinak se mi strašně líbilo, jakou si Benjamin vybudoval poslušnou sektičku, díky které úspěšně manipuloval celou soutěž se svým kmenem. Nejvíce mě fascinoval samotný synovec nejlepšího a nejzákeřnějšího hráče v historii pořadu, který se tedy příliš nepostrýcoval. Ten mě bavil ohromně, a proto půjdu s hodnocením poměrně vysoko. Celá série je sice hrozně přímočará a kromě minima zvratů a prezentaci Ozzyho fyzičky toho k vidění opravdu mnoho zajímavého není. Je to ovšem celkem velká legrace. (07.01.2015)

Obsahuje Spoilery-TV/// Soutěžící 7/10 Děj 6/10 Hudba 8/10 Prostředí 7/10/// PLUS: pro mě jednoznačně Ozzy a jeho nepřemožitelnost, výrazným soutěžícím byl i Cochran, Ozzyho kmen byl rozhodně zajímavější MÍNUS: a naopak Coachův kmen měl poměrně nalajnovaný průběh, který mě moc nebavil. /// Shrnutí: Je opravdu příjemné, že se nám tento soutěžní pořad vrátil na obrazovky. O návykové sledování pěti částí naráz nebude nouze, co na to bude říkat zkouškové ve škole se raději neptám. Přes moji natěšenost se ale nedá říct, že by tato řada byla skvělá. Je poměrně standardní. Osvěžením je dvojice navrátilců, méně příjemné a překvapivé je závěrečně vyřazování a finále./// Celkem 68%/// (28.03.2017)

Spoiler Alert!! Sledovat Ozzyho tažení mě rozhodně bavilo a tak úplně nesouhlasím s tím, že by se tady ukázal jako absolutní idiot, dle mého názoru se jeho hra od těch předchozích skoro nelišila, nikdy to stratég nebyl a nikdy nebude. Všichni ví co ve výzvách dokáže a všichni taky dobře ví jak moc nápomocný kmenu před sloučením může být a na druhou stranu jenom absolutní idiot by se s ním spolčil a chtěl by sním soutěžit po spojení kmenů. No a tak nějak to proběhlo i tady. Dojem tak kazí jenom imbecilní Američané hledající boha nebo něco takového v každém kamínku na písečné pláži. Co si budem povídat, Brendan je jednoduše pošahanej magor (tento komentář se mi krásně potvrdil ve 26. řadě :) Coach se ze svých předešlých účastí sice poučil, ale jak se ukázalo na finální kmenové radě, styl jeho hry prostě nemá šanci na úspěch. Cowboy, jehož jméno si podle mě nikdo nezapamatuje, se opravdu ani nesnažil začít něco jako hru o přežití, no a jakože katolík Albert se ukázal jako slizkej podrazák a idiot, což v Survivoru sice můžete být, ale musíte si to všechno umět zdůvodnit, a to neudělal, ba naopak. Jinak mi už všichni s tím modlením ke konci přišli jak po vymytí mozku. Na druhou stranu se mi líbil Cochran, výmluvnej a myslím, že i velmi inteligentní nerd, toho doufám, že v budoucnu ještě uvidím (zase potvrzeno ve dvacetšestce :) K tomu jeho rozhodnutí o přeběhnutí k druhému týmu: chápu argument, že nečekal 23 řad na to aby jeho osud ve hře byl rozhodnut náhodným taháním kamenů, ale za daných okolností to stejně nebylo správné rozhodnutí. Sečteno, podtrženo, vítězce Sophie jsem to tentokrát docela přál, myslím si, že i tak jako již zmíněný Cochran dokázala, že existují lidé, co jsou mladí a inteligentní zároveň a opravdu si myslím, že předvedla tu asi nejvyváženější hru ze všech finalistů a zaslouženě vyhrála. Možná ještě jedna věc, nevím přesně jestli Ozzy vs. Coach byl oficiální zamýšlený nápad tvůrců pořadu pro tuhle sérii nebo jestli v té době jim na nabídku jiné známé tváře jednoduše nekývli, ale pokud tedy byl tohle záměr, tak je to vážně blbost :) (07.04.2012)

OBSAHUJE SPOILERY South Pacific už před premiérou vznesl celou řadu otázek. Mimo jiné "Kdo budou vracející se hráči?" Po odpovědi na tu otázku se vyrojily logicky další. Proč Coach a Ozzy? Ti dva přece nemají žádnou rivalitu a ani nic moc společného. Jeff Probst si dovolil všechny vyvést z omylu, když prohlásil něco jako "Proč Ozzy a Coach? To je prosté, oba mají charisma, oba mají obrovskou fanouškovskou základu a ani jeden neumí pořádně hrát Survivor." To je věta, která je naprosto zásadní pro to, aby si člověk sezónu užil. Ozzy totiž předvádí svojí standardní šňůru výher topíc se ve vlastní aroganci, Coach za doprovodu ujetých historek a tai-chi dělá guru svojí sektě. Ač mají oba dva velkou moc, jeden strategickou, druhý fyzickou, ani jeden z nich pořádně nemá hru pod kontrolou. Ozzy zaslepený svým obřím egem nevidí, že fyzická hra nestačí, Coach zaslepený svým obřím egem nevidí, že za jeho zády každý kuje zradu. Vítěz: 4* - Jeden hráč ale vidí všechno. Nevýrazná nenápadná oplácaná holka jménem Sophie, která svojí ruštinou a diplomem z ekonomie uhrane jinak flirtuvzdorného Coache, tiše mu našeptává, co dělat, sem tam mu pohoní ego dotazy typu "pověděl bys nám, co znamená támhleto souhvězdí, ó všemocný Coachi?", sem tam zpacifikuje zbrklého Alberta ("Where's your strategic mind now?" = Sophierce Love!!!) s jeho nesmyslnými nápady na podraz (protože být součástí většinové aliance a mít kolem sebe obětní beránky pro poslední kmenovou radu je tak nějak mnohem logičtější a rozumnější než za každou cenu provádět blindside...) a neustále kryje Coachovi záda, a ve finále i nakonec v té vůbec nejtěžší a nejdelší soutěži Sophie nakope dolní záď i neporazitelnému Ozzimírovi, řečenému Arogantnímu. Většina diváků se baví nad Ozzyho atletickými výkony na Redemption Islandu, Coachovou zdánlivou manipulací kmene, Cochranovou zbabělostí, Brandonovým šílenstvím, a potom většina kroutí hlavou, když ten jediný zbývající normální a inteligentní člověk shrábne šek na milion dolarů. A já jsem naprosto spokojený. Vítězství Sophie je to jediné možné, které South Pacific na celé čáře vykoupilo a díky kterému South Pacific stojí za to. Oblíbenci: Sophie Clarke, Papa Bear (02.10.2012)