Frekvence

Není třeba génia na to, aby poznal, že Frekvence nebude zrovna věděcky akurátní film, nicméně rozebírání časových paradoxů zde není na místě. Frekvence je v prvé řadě rodinný film, řekl bych, že patří přímo mezi nejlepší filmy o vztahu otec-syn. Emoce z filmu číší, aniž by to vyvolávalo dávivý reflex a množství cukru překračuje hranici snesitelnosti jen v několika málo momentech. Sci-fi zápletka a atmosféra thrilleru se pak postarají o všestranný, multižánrový zážitek... Nejvíce však musím pochválit režii. Gregory Hoblit je skutečně skvělý režisér! Umí vybudovat dramatický oblouk, udržet napětí a hlavně perfektně používá kameru. Nejde o žádné nápadné exhibice, ale právě o drobné detaily v záběrech i střihu, které z potenciálně tuctového filmu dělají prvotřídní zážitek. Škoda, že tento podceňovaný a talentovaný režisér nenarazil po Prvotním strachu na více kvalitních scénářů. 8/10 (23.10.2013)

Klasické sci-fi okořeněné vkládáním svérázného střihu, zajímavý způsob časových proměn, dobrý soundtrack.... Škoda jen toho nešťastného konce.....Velice by mě také zajímalo, zda-li z tohoto zdařilého, ale jinak složitého scénáře nebolela skriptku Samanthu Armstrong hlava. James Caviezel jako obvykle u mě zabodoval. Nejenom tím, že je částečně původem švýcar, ir a slovák, ale i jeho cizokrajný zjev mu zároveň hodně přidává na popularitě....... (20.02.2005)

Slavný Ray Bradbury ve své povídce "Burácení hromu" (doporučuji, skvělá věc) popisuje, jak turista z budoucnosti na jedné z výprav pravěkem, pořádané cestovní agenturou, vyšlápně jedním krokem z přísně vymezené zóny, omylem zašlápne pravěkého motýlka a nechtíc tak způsobí sled fatálních změn v událostech příštích. Zatímco Bradbury v problému ´časového paradoxu´ ctil i sebemenší organismus, aby jeho dílo mělo aspoň malinkatý nádech logiky, tvůrci Frekvence se s nějakou logikou neobtěžují vůbec. Stačí jedna vysílačka a míšení přítomnosti s minulostí, za asistence náhle se zhmotňujících předmětů a nápisů na stole, může začít. Dokonce i na oživlou mrtvolu dojde, no zkrátka srandy kopec. Tady jdou veškeré scifistické poučky o ´časovém paradoxu´a následném narušení časoprostoru stranou. Just fun. Jsou to příjemně strávené dvě hodinky, ale člověk by si u toho ukroutil hlavu :o) (09.07.2006)

Darwinžel to bylo nedomyšlený jako tučňák pomocnýho učitele Václava Foustky na severním pólu. Třeba projev změn v budoucnosti, kdy si najednou všichni pamatují něco jiného, ale John si pamatuje to původní. Dál ta příčinná souvislost často pokulhávala, třeba nějaká minulost vedla k nějakému Johnovu jednání v budoucnosti, pak se minulost změnila a projevilo se to uprostřed nějaké Johnovy akce, do které by se ale nemohl dostat, kdyby ta minulost byla jiná. Nemluvě o tom, že řetězově by se na to nabalovaly další a další změny. Přesto to bylo i docela napínavý a nakonec bych tomu napařil čtyři kousky, ale konec byl bohužel silně nepodařený a přesládlý. Z podobného ranku bych to přirovnal třeba k Butterfly Effect, který je ovšem promyšlenější (byť ne bez děr v logice). (01.11.2011)

Kvalitní film tři v jednom. Rodinné akční drama, který nepostráda v podstatě nic, při rozhovorech mezi synem a otcem přes vysílačku mi běžel úplně mráz po zádech a neberu to pouze jako sci-fi, je dokazano, ze casoprostorova smycka existuje. Opravdu film k zamysleni, jen zaver jsem ocekaval jiny, ale jasne, happy end je dneska moderni zalezitosti. (07.02.2008)