Frekvence

No jo, sci-fi a časové paradoxy, to mě vždycky zaujme. Kam se hrabou nějaké vesmírné epopeje, pro mě jsou nejlepší sci-fi tématikou právě časové hrátky. Nebudu se moc dlouze rozepisovat. Film se mi líbil přesně na 4*. Mezi klady můžu zařadit právě onen sci-fi nápad, ne zrovna jednoduchý příběh, tajemnost a napětí. K záporům filmu patří určitě konec, který byl na můj vkus až moc hnaný k dokonalosti, ale na mě to zapůsobilo spíš negativně, a také se mi nelíbilo, že se z příběhu stalo postupem času až moc velké krimi, to já moc nemusím. Zdejší hodnocení naprosto odpovídá tomu mému. 80% (02.02.2011)

Aurora Borealis každých 30 let nad New Yorkem aneb časový paradox nemilosrdně přiškrcen požární hadicí.. Rozvleklou první půli nezachrání ani ten přechod do o poznání svižnějšího žánru krimi a i kvůli tomu přehnaně šťastnému konci musím bohužel prohlásit, že jinak spolehlivý Hoblit tentokrát nevysílal na mé frekvenci. (10.09.2009)

"Minulost je zvláštní věc. Každý má ve skříni kostlivce, jen se neví, kdy vyskočí a kousne vás do zadku." Kdo by nechtěl změnit svou minulost? To by chtěl asi každej, ale jen John má vysílačku, tátu odhodlanýho znovu neumřít a baseball. Jistě, baseball. Bez něj by totiž nikdo nikomu nevěřil. A spojení táty s Náčelníkem by nezpůsobovalo vstávání chlupů na těle. Potom už se mi to ovlivňování minulosti až tak nepozdávalo, v neustálejch změnách přítomnosti jsem se ztrácel víc než John a tak jsem zahodil kritický myšlení a začal jsem si přát, aby to nějak slušně dopadlo. Dopadlo. A donutilo mě to zamyslet se nad moudrem Julie: "Stáří není špatný ... když se ho dožiješ." (10.04.2019)

Tenhle film mi trochu připomněl korejský Telefon a španělskou Záhadnou bouři. Odehrává se ve dvou časových rovinách, v roce 1969 a 1999. Otec a syn spolu komunikují přes vysílačku a syn se ho snaží zachránit. Otec je totiž hasič, který zahynul při požáru. Jejich činy mají ale vedlejší následky a vše se mění. Ve městě řádí vrah a v ohrožení je nejen otec, ale celá rodina. Má to pomalejší rozjezd, ale ke konci se to celkem rozjede. Pak už je nám ale docela jasné, jak to může skončit. I tak jsem si to užil je tu místy cítit napětí. Dennis Quaid se pro tu roli docela hodil. "Komunikuju se synem z budoucnosti." (22.04.2021)

Mach a Šebestová mají kouzelné sluchátko, Dennis Quaid a James Caviezel mají vysílačku, co kouzelně funguje akorát během polární záře nad New Yorkem. A tak si otec a syn můžou spolu pokecat, zachránit životy sobě i jiným a vydělat jmění ve sportce. Sympatická časovka, které cosi schází k puncu dokonalosti (třeba lépe propracovat časový paradox) a přebývá jí závěrečný patos, ale pro jednou jsem hrdinům ten kýčovitě přeslazený End přála. Mít vysílačku a polární záři nad barákem, přesně vím, komu a do jaké doby bych se chtěla dovolat já... zápletka by byla podobná, jen by chyběly dramatické plameny a sérioví vrazi. 79% (01.11.2011)