Bídníci

V roce 1934 se málokdo z širších vrstev, natož z chudiny, dokázal prokousat mnohosetstránkovou knihou, ve které Hugo prokládá děj filosofickými úvahami, historickými exkursy a sociologickým pozorováním. Film měl fungovat především jako osvěta, předkládající literární zlato Francie širokým masám. Můžeme mu vytýkat mnohé: Baurovu zdlouhavou exhibici v roli nepravého Valjeana (natahující neuměrně první díl) či heroizaci vzbouřenců (zdá se, že hlavní dovedností revolucionáře je operní zpěv na barikádě), při které se potlačuje Hugův realismus (otec vztyčující vlajku na barikádě má v knize přesně propracovanou charakteristiku). Na druhé straně zaujme "reportérská" ruční kamera při revoluci, až expresionistické snímání situací v domě, kde bydlí Marius a Thenadier, či stylizace Cosetty do hloupé a rozmazlené fifiny (scéna v Luxemburské zahradě). I hlavní myšlenka je dobře vyjádřena: Starý zákon - Javert - tedy vláda trestu proti Novému zákonu - Valjean - odpuštění a nový život. A potěší i čistá a jednoduchá francouzština, kterou je radost poslouchat. (05.06.2009)

Veľkolepé dielo, ktoré aj po takmer trištvrte storočia nestráca nič na svojej kráse.Dramatické,romantické i vtipné.Milo prekvapujúci tu boli aj herci.Pár rokov od derniér nemých filmov sú ich výkony vskutku fantastické.Je až s podiv, že v spomínanom roku vzniku dokázali niečo podobné,s ohromnou filmárskou kvalitou natočiť.Je paradoxom ,že až takmer päťhodinová dĺžka v tak obsiahlom diele nenudí ani na chvíľu. (15.09.2009)

Už je to více než 10 let, co jsem přečetl fantastickou knihu a s podivem teprve nyní jsem si našel čas shlédnout první adaptaci. Dle počtu hodnocení je evidentně ve stínu slavnějích verzí. Já toho ale moc vytknout nemůžu. Stopáž je vražedná a možná dost lidí odradí, ale uteče to rychleji, než se zdá. Film nemá žádné závratné tempo, ale rozhodně se nedá říct, že se vleče. Pořád se něco děje, všechny fragmenty do sebe krásně zapadají. Ono také zfilmovat rozsáhlý román bez vynechání důležitých pasáží je kumšt. Hercům logicky vévodí výborní představitelé Valjeana a Javerta. Momenty, kdy jsou oba na scéně, jsou vrcholné pasáže filmu. Jejich vztah neskutečně graduje, až k pro někoho možná překvapivému konci. Až se dostanu k jiným adaptací, pokusím se o porovnání. Za tuto verzi silné čtyři. (25.07.2011)

3/3 Drsný přepis krutého románu. První evropská zvuková adaptace patří mezi výrazné velkofilmy 30. let, v mnoha úrovních jde až na dřeň. Stopáž je samozřejmě velkorysá, ale i četné jiné přepisy si při pokusu o krácení těch 2000 stran tak či onak vylámaly zuby. Herecké výkony odpovídají a mnohdy i překračují tehdejší francouzský standard. Vrcholem je hned v první části příběh ubohé Fantiny (zobrazení právě této postavy je vždycky výzva, Hugo nám o ní podává skutečně mnoho informací, zde je navíc možnost poznat Fantinu ještě před jejím setkáním s osudem, proto je pohled na její smrt tak bolestný). Odporní Thénardierovi kralují druhému dílu, přičemž jejich povahové rysy snadno zastíní svrab a hnus jejich postav, prostředí i obydlí. A samozřejmě díl třetí zobrazuje drama na barikádě i pod ní. Ten vynaložený čas stál za to. (20.11.2020)

První dvě části výborné. Škoda, že jsem se nedostal k té třetí na barikádách. Už vím, kde se tvůrci inspirovali s filmem s Gabinem. Duo Bauer Vanel je skvělé. Pánové hrají výborně. Až se nechce věřit, že film je tak stár. No jde to poynat, hlavně díky účesům a malování hereček. Ale opravdu výborný film. Mohli by tento skvost někdy dávat v televizi. (02.01.2013)