Červený stan
La tenda rossa
Krasnaja palatka
The Red Tent
Červený stan
Režie:
Michail KalatozovKamera:
Leonid KalashnikovHrají:
Sean Connery, Claudia Cardinale, Hardy Krüger, Peter Finch, Massimo Girotti, Grigorij Gaj, Mario Adorf, Nikita Michalkov, Boris Chmelnickij, Jurij Solomin (více)Obsahy(1)
Roku 1928 ztroskotala vzducholoď Italia na ledové kře. Přeživší členy posádky by čekala jistá smrt, kdyby se z velitelské gondoly nepodařilo zachránit vysílačku, kterou si přivolali pomoc. Poté musí mnoho dní čekat na záchranu v červeném stanu, obklopeném ledovou tundrou, než se objeví ledoborec Krasin. V hlavních rolích tohoto nákladného velkofilmu se objevili Peter Firth (velitel výpravy Umberto Nobile), Claudia Cardinale a Sean Connery jako Roald Amundsen. (mahler)
(více)Recenze (47)
Hviezdne herecké obsadenie tohoto sovietsko-talianského snímku budí určite pozornosť - bloňdavý Connery ako Amundsen, C.Cardinale s hroznou parochňou, že ju vôbec ťažké nazväť krásnou, nemeckí a britskí herci - fakt netypické na ZSSR. Príbeh je skôr dráma na popredí i pozadí dobrodružnej výpravy najprv dosiahnutia severného pólu vzducholoďou a potom pátranie po stroskotancoch. I podvedomý súd, či veliteľ urobil všetko pre záchranu svojich ľudí. Po technickej stránke je film určite podarený - spracovanie akčných scén nezaostáva za západnou produkciou, menej už po stránke hereckej. Hodnotenie: 65% ()
Nejen Artkida je pro zocelené muže. Totéž platí i i o Červeném stanu, jehož znázornění o morální síle člověka a zdůraznění nezlomné vůle přežít mě zcela minulo obloukem. Vinu přikládám nejenom halucinogennímu hávu, ale i celkové roztříštěnosti děje. Celá záchranná akce působí neuceleně a emoce tak vyznívají do prázdna, což je vzhledem k tématu dosti velký nedostatek. Nevím jak je na tom kratší verze, nicméně mnou viděná ruská by skvěle posloužila jako náhražka léku na nespavost, protože díky této "nervydrásající" operaci jsem dvakrát úspěšně zavítal do říše snů, ve kterých už ale Claudia Cardinale bohužel nebyla... :-) ()
Strhující mezinárodní filmařská spolupráce s řadou nesmírně atmosférických a bravurně natočených scén. Viděl jsem dvouhodinovou verzi a doufám, že se někdy dostanu k té 195minutové, protože tohle byla vážně senzační podívaná. A ten Conneryho závěrečný monolog... A ta Morriconeho hudba... A ta scéna s hrobkou... A vůbec to všechno. ()
Na jednu stranu dobrodružný velkofilm o záchraně přeživších ztroskotání vzducholodi Italia v Arktidě, tzn. v extrémně nehostinných podmínkách, na druhou stranu psychologická studie skutečných událostí z roku 1928.. Téma odpovědnosti (nejen za svá rozhodnutí, ale zejména za životy jiných lidí) a spousta otázek, jaká je cena jednoho lidského života, má smysl riskovat život vlastní pro někoho jiného, jaké to je přežít katastrofu, koho zachránit jako prvního a další a další, s tím si tvůrci pohráli, postavili diváka doprostřed obýváku a vtáhli ho do soudního jednání.. Pozoruhodná záležitost s krásnou hudbou a příjemným hereckým obsazením, zajímavé je, že mi ani ta ruština nevadila.. ()
Psychologický snímek o strachu ze sebe sama, z vlastního zklamaní, o sebemrskačské potřebě vkládat jiným do úst pohrdání a také o touze přežít je spíše dramatem než dobrodružným filmem. Zamrzí snad jedině to, že Běhounka nehrál nějaký Čech, ale Jurij Vizbor. Ale to je jediná výtka, kterou k filmu mohu mít. Kalatozov opět sází na skvělou kameru, která není tak objevná jako v Já Kuba, ale zato je mnohem emotivnější. Spolupráce nejlepšího italského skladatele filmové hudby se spoluautorem původní dokonalé muziky k Jen počkej, zajíci! také dopadla na výtečnou, i když hudební doprovod filmu překvapivě inklinuje spíše k ruské filmové klasice. ()
Reklama