VOD (2)
Obsahy(1)
6. červen 1944. Spojenecká invaze ve Francii předznamenává konec nacistické nadvlády nad Evropou. Do útoku nastupují 3 000 000 mužů, 11 000 letadel a 4 000 lodí - největší armáda, jakou kdy svět viděl. (Bontonfilm)
Videa (1)
Recenze (217)
Úžasný, jedinečný, nezapomenutelný Den D musel vypadat přibližně takhle, ale já si přesto dokáži najít drobnou výhradu - chvílemi jsem se totiž ztrácel. Jedinou jistotou totiž byli Němci, ale vždy mi chvíli trvalo zorientovat se, zda v němých mnohaminutových pasážích právě bojují s Američany, Brity, Francouzi, Kanaďany či lukostřelci z Grand Fenwicku. Možná bych si mohl ještě rýpnout, že velké hvězdy filmového plátna si zahrály jen pár štěků, ale tady šlo evidentně o týmovou práci a ta funguje skvěle. Takže prosím bubeníky, aby udali rytmus, aby se dudák postavil do čela útoku, generálové zaujali posty v předních liniích a pokud válečnou vřavou opět napochodují ty neprůstřelné jeptišky, tak bude vše v pořádku. Na něěě! ()
Paráda vidět takovýto snímek. Film, se kterým si spousta lidí muselo opravdu vyhrát. Všechno co vidíte je opravdu skutečné a ne jen nějaká počítačová animace. A i když je tam několik málo více či méně absurdních scén a sem tam je vidět, že se jedná pouze o triky a né o skutečnost, tak to vidím jako nejrealističtější válečný film co jsem zatím viděl. Možná mi tam trošku chybělo napětí a nějaký hlavní hrdina, ale ty efekty a příběh... Nelze hodnotit jinak. Ten film si to opravdu zaslouží. ()
Film vznikl počátkem 60. let a představuje v tom dobrém i zlém zrcadlo válečného žánru v americké kinematografii 50. let a vlastně i tvoří pro danou dekádu jeho pomyslný vrchol. Je maximálně ambiciózní, má velký rozpočet a dokáže vytvořit velkolepou podívanou plnou válečné techniky tisíců komparzistů i velkých filmových hvězd své éry. Rozumím vysokým, ba nejvyšším, hodnocením mnoha uživatelů, pro mě ale nikdy nepředstavoval citovou záležitost. Vadilo mi na něm a stále vadí používání humorných momentů, které mají spojeneckým vojákům a důstojníkům získat dodatečné sympatie a bavit publikum. Dobře to vystihl ve svém komentáři uživatel wosho. Je paradoxní, že z filmového hlediska vychází lépe německá strana, protože je zobrazená střízlivěji, bez humorného nadhledu. Ve filmu, který se na jednu stranu snaží o realistické zobrazení grandiozní bitvy, se objevují na straně spojenců dnes bychom řekli "cool" scény, které narušují strukturu filmu a pokouší se o jiný žánr. Ve vypjaté situaci vám tam napochoduje sbor jeptišek a v tu ránu jakobych dostal cepínem ránu mezi oči, v dramatické chvíli vylodění se kamera baví buldokem, který věrně stojí po boku svého důstojníka a nezúčastněně sleduje bitevní vřavu kolem sebe. Můžete se pobavit nešikovností a nepraktičností polního kněze atd. atd. Neupírám snímku několik opravdu vymazlených válečných scén, jako je střetnutí o ouisterhamské kasino nebo souboje o pobřežní pevnůstky či parašutistu uvízlého na kostelní věži, ale film jako celek u mě ani zdaleka na nejvyšší mety nedosáhne. Celkový dojem: 65 %. ()
6. června 1944. Datum, ze kterého je hned jasné, o co tu půjde. Nejdelší den je z té staré válečné gardy s jakou se dnes již nemáte šanci setkat. V současnosti vládnou třepotající se vlajky, roztřesená kamera a sáhodlouhé patriotské proslovy k mužstvu a nejlépe ještě za burácející hudby k tomu. Zde je vše takřka přesně naopak. Během akce téměř žádné kecy či hudba, proslovy jsou ve stylu buďto "jdeme dál nebo tu chcípneme" či těch motivačních v jedno až dvouvětném provedení. Němci tu neslouží pouze jako potrava pro kulomety spojenců. Bitvy jsou monumentální a přitom přehledné i navzdory tomu, že na scéně je mnohdy několik desítek (ne-li rovnou stovek) komparzistů a pohybujeme se asi tak na šesti místech dění. Vždy totiž přesně víme kde jsme, s kým tam jsme a co jde. Což je udivující o to více, že každou z částí natáčel jiný režisér. A propo... Nevěřil bych, že tolik hereckých hvězd a tak široce zevrubný, skoro až dokumentární, rozsah je možné na poli tří hodin ukočírovat s takovým přehledem. Navíc v tempu jaké zde je... Ve šlépějích Nejdelšího dne se pokoušel vydat o patnáct let později Richard Attenborough se svým Příliš vzdáleným mostem pojednávajícím o operaci Market Garden. Přes jeho nespornou kvalitu se to stejně rozsypalo spíše na samostatné scény, než aby to fungovalo jako jeden celek. Tedy přesný opak co se podařilo u unikátního Nejdelšího dne. Závěrem si dovolím parafrázovat Cimrmana : Kam se hrabe Ryan, to se nedá srovnat. ()
První půlhodinka byla trochu nudná, ale pak se to rozjelo. Stejně jako u Bitvy o Británii mě zklamal velký počet herců, z nichž někteří se objevili jenom na moment (Henry Fonda, Robert Ryan a Richard Burton, na které jsem se těšil), ale aspoň tu byli tahouni John Wayne mezi výsadkáři a Robert Mitchum na pláži. Docela mě překvapilo, že v americkým filmu tý doby němci mluvili německy a francouzi francouzsky (v dabingu ale bohužel česky), a že je hráli příslušníci rodných zemí. Ve kterém filmu se podaří vidět Johna Waynea, Seana Conneryho a Bourvila, z toho dva poslední v jedné scéně? Film jsem viděl jen v TV v kolorované verzi, ale s tímhle si dali opravdu záležet, narozdíl od filmu V pravé poledne, to se mi barevný nelíbilo. ()
Galerie (62)
Zajímavosti (49)
- Aby mohli filmaři použít letadla Spitfire, museli je opatřit novými motory z Rolls-Royce. (HellFire)
- Do poslední chvíle měla role podplukovníka Benjamina Vandervoorta (John Wayne) připadnout Charltonu Hestonovi. (HellFire)
- Generál James Gavin, velitel 82. Vzdušné výsadkové divize, je ztvárněn hercem Robertem Ryanem. Ryanovi bylo v době natáčení filmu 53 let, skutečný generál Gavin byl však mnohem mladší, v době invaze mu nebylo ani 40 let. (liebgott)
Reklama