Hřiště snů

Svou nepolevující tajuplnou atmosférou a chováním hlavního hrdiny mi Hřiště připomnělo realističtější Vykoupení z věznice Shawshank, ale zatímco u Shawshanku je na konci poměrně jasné, proč ke všemu docházelo tak, jak k tomu docházelo, zde vyvstává mnoho otázek, které brání spoluprožít dojemné finále. K hřišti snů vedou dvě cesty, snazší a obtížnější, obě jsou silně ovlivněné baseballem (kterým by v jiné historce mohla nahradit jakákoliv v čase neměnná záliba). Jít po té snazší znamená sledovat (nepříliš) sentimentální drama dvou postav a jednoho splněného snu. Zdolávání obtížnější cesty nastoluje otázky… spoustu otázek. Řekněme, že filmu klasifikovanému jako fantasy neklade realita žádná omezení, tudíž si může dovolit plynulé přecházení mezi přítomností a minulostí, mezi světem mrtvých a živých. Zvědavost mi ale nezabrání bádat nad tím, proč věci fungují zrovna takhle a ne jinak. Ve světě bez pravidel se ztrácím. Z jakého důvody někteří „návštěvníky“ vidí a jiní nikoliv? K čemu musí dojít, aby lidé otevřeli oči a mysl? Tohle není ve filmu nijak vysvětlováno a se zvláštní samozřejmostí se očekává, že všichni diváci přijíždějící v samém závěru „uvidí“. Jenže co vlastně? Dobrovolně zapomenutá a dozajista přelomová šedesátá léta, k nimž je neustále odkazováno? Své nenaplněné touhy? (Ne)obyčejný baseballový zápas? Další otazníky zatěžují důvody, z nichž ke všemu dochází. Těžko odhadnout, kdy jde o osud a kdy o náhodu. Zda-li má být daný člověk v danou dobu na daném místě, anebo nemá. Neodchází snad Terrence Mann (na rozdíl od Joea Jacksona fiktivní postava) před koncem filmu napsat knihu o Rayově otci a neuzavírá se tím pomyslný kruh podobně jako v Donnie Darkovi? Můj přístup je na podobný typ filmu asi příliš racionální. Neprozíravě vyžaduji stabilní informace ohledně nestabilních jevů. Tak jako tak jsem si Hřiště snů nádherně vychutnal. Každou vteřinu napjatý, k čemu dojde vteřinu následující, od srdce fandící chlápkovi, který se poprvé v životě rozhodnul udělat něco spontánního. Zčásti proto, že mu to někdo řekl, zčásti proto, že to tak jednoduše cítil. Třeba právě v tom tkví nesmírně prosté, nesmírně povzbudivé poselství filmu – jdi za svým srdcem. Apendix: S až opovážlivou nadějí vzhlížím ke druhému zhlédnutí, které, jak věřím, zážitek stejně jako u Shawshanku vynese do nebeských výšin. 85% Zajímavé komentáře: tron, Ichabod (17.07.2009)

Amerika vzdává hold své národní hře, baseballu. Kevin Costner je beznadějný snílek, který má úžasnou podporu od své rodiny a později nejen od ní. Je to takový ten film, kde je od začátku docela jasné, jak to všechno dopadne a my jako diváci jen sledujeme, kam hlavního hrdinu cesta (tajemný hlas) vede. Příjemný film na víkendové dopoledne, který neztratí své kouzlo ani po x letech. (30.10.2010)

Podľa mňa musí byť človek Američan, aby si myslel, že baseballové pole je nebo. Je mi jasné, že všetci ľudia majú niečo, po čom túžia, alebo čo ľutujú, ale u normálnych ľudí to obyčajne nebýva nič s baseballom (príp. iným športom). Len pudingové mozgy Američanov zmäknuté rokmi pozerania podobných presladených sentimentalít môžu zhliadnuť tento film bez toho, aby mali cukor aj za ušami. Narozdiel od populárneho názoru, najmúdrejšou myšlienkou filmu bolo, keď Doc Graham odmietol ísť s Rayom do Iowy len za to, že má nejaký teoretický sen. V normálnom svete, keď si v kukuričnom poli postavíš baseballové ihrisko, tak "ľudia neprídu", aby ťa vysekali z dlhov. Btw: Gaby Hoffman je neskutočne zlatá. (27.07.2010)

Polovinu stopáže jsem se cítil jak v nějaké hodně nepovedené Telltaleovce, protože postavy byly neustále vystavovány spoustě rozhodnutí, což ve výsledku působilo dost komicky. Posledních zhruba 30 minut jsem se opravdu nudil a to zbytečné kecání tomu rozhodně nepomohlo. Škoda toho konce, neboť začátek byl slušně rozjetý. 2/5 (10.07.2021)

Vlastně jsem musel hodně rychle upravit režim, když jsem si uvědomil, že Hřiště snů je plné poetiky. Původně jsem si totiž představoval cokoliv, ale poetiku určitě ne. V tu chvíli jsem se začínal dostávat do myšlenek, které tenhle příběh má, a které jsou ve své podstatě moc fajn. Jenže škoda, že jsem se k nim začal dostávat ve chvíli, kdy už se blížil konec. No a samotný americký farmářský život, Iowa, kukuřičná pole a baseball mi taky nic neříkají, takže i z toho důvodu za tři. Baseball vlastně s podstatou filmu vůbec nemusí souviset, stejně se ho divák nezbaví. (07.04.2013)