Hitokiri

Perfektní záležitost, výborný děj a scénář, postavy a naprosto excelující Katsu. Ten zde ztvárňuje netradiční roli "burana", který se umí jen ohánět mečem a kosit na kusy kohokoliv na příkaz svého "pána" (Nakadai). Jak to ale bývá, pes se později vymkne kontrole a utrhne ze řetězu. Katsu za to padne až na nejhlubší dno nejen materiální, ale zejména psychické a duchovní (úžasný herecký výkon!!) ... Závěr fimu jsem rozhodně nečekal v takové podobě, o to větší to pro mne byla pecka ... Film není nacpaný tradičními "katana-rubárnami", ale pokud k nim dojde, jedná se o excelentní choreografickou práci plnou syrového násilí, zvířecí zběsilosti, až neuvěřitelnými stříkanci krve a nějakými těmi gore-efekty, které jsou excelentně na svoji dobu provedeny ... Faktem ale zůstává, že o souboje zde skutečně nejde ... (05.04.2010)

Nemůžu si pomoct, lehké přehrávání beru v Japonských filmech jako samozřejmost, ale tady ho bylo na můj vkus až moc... Stejně jako tu bylo moc krve, která stříkala v mohutných proudech takřka jako z hasičské hadice na krajském kole soutěže požárních družstev, navíc s jasně červenou barvou, kterou by nedokázalo docílit ani chemické družstvo z Rumunské velkovýrobny kečupů... Tím se dostávám k jedné věci - k barevnému obrazu, ten je totiž moc běžný a nezajímavý, tedy alespoň s ohledem na Gošovu černobílou tvorbu se mi tak jeví. Je celkem příjemné, že hlavní postava je v podstatě nebetyčné hovado, navíc klasicky žádná postava nestojí v kolonce hodný/zlý (ale někdo je možná trošku ošklivý). Přesto pořád zůstává Hitokiri povedenou samurajádou, s neblbým příběhem. " Stačí, když řekneš tenchu! " (31.03.2013)

Film Hitokiri vyniká parádním hereckým obsazením. Setkání takových velikánů japonského filmu, jsou Shintaro Katsu a Tatsuya Nakadai nemohlo dopadnout špatně. Úslužný primitiv, sloužící jako nástroj pod vedením rafinovaného vůdce, se po bolestivé cestě poznání vnitnřně osvobodí. Herecké výkony ve filmu střídají s úchvatnou prací s barevnou kompozicí Hidea Goshi a za hudebního doprovodu legendárního Masaru Sato. Jediné co je k vytknutí je pomalejší tempo a závěr filmu, kdy by divák čekal nějaké větší a hlavně doslovnější finále a ono nic. I tak velice dobrý samurajský film. (29.02.2012)

Jeden nejmenovaný pán v jedné nejmenované studii prohlásil: "..Dekadence chudiny spočívá v její totální neschopnosti snesitelně vládnout sobě samé...". Shintaro Katsu hraje postavu, která je hořkým zosobněním tohoto tvrzení a jako obvykle mu to jde dobře. Ještě více však exceluje Nakadai, jehož "loutkář" je herecký koncert neskutečného formátu, a to i v rámci jím samým vysoko nastavených měřítek. Vynikající, poměrně netypický Gosha, silné **** (16.10.2008)

Nakadai zde až na závěr nepředvádí svůj trademark, koulení očima. Katsu zase ten svůj -- zde hraje vidoucího. Mishima... to je vůbec zajímavé, něco jako obsadit do filmu křížence Bohumila Hrabala a Arnolda Schwarzeneggera, přičemž by jím hraná postava skončila život skokem z okna nemocnice. 　　||||　　 Film Hitokiri (zabiják) si nepleťte s vybájenou fikcí typu Zatóiči – drží se seč může historických podkladů. Je v něm zachycen kus života několika zajímavých historických osobností, krom samotného hlavního hitokiri jménem Okada Izó je zde nejzajímavější osoba jeho přítel Sakamoto Ryóma, který měl ze všech japonců největší zásluhu na restauraci císařství. Mihne se zde i Katsu Kaishó, který z Japonska udělal do konce století námořní velmoc, a kterému skutečně Okada zachránil život. Nakadai hraje skutečného bosse Takechi Hanpeita, Mishima druhého ze slavných hitokiri, Tanaku Shinbei. Krátké období vzestupu a pádu všech zmíněných Loyalistů z klanu Tosa je neskutečná lekce z historie a herecká nálož, kterou jsem dlouho neviděl. (13.07.2012)