Zápisník jedné lásky

Pardon, ale takovýhle nucený ždímačky emocí nemusim :) Navíc je ta linie stařečků táááákhle průhledná, takže to, co vám hned na začátku dojde, je s velkou pompou odkryto až ke konci filmu - a já se ptám: opravdu si Nick Cassavetes myslí, že je jeho divák tak hloupý, že by se sám sebe už dávno nezeptal, co ty dva důchodce vlastně spojuje? (27.11.2009)

Bolí mě z toho zuby. A to jsem si myslel, že v životě neochutnám nic sladšího než turecký med namočený v karamelu a spláchnutý řádně oslazenou sklenkou jablečného moštu. Notebook má pravda myšlenku, která nikdy neumírá a všichni lidé na světě by se jí měli držet, ale filmařsky se jedná o natolik bezpáteřní a ohraný kýč, že i já, rozený romantik, jsem měl problém postavám uvěřit byť i ten nejnevinnější láskyplný čin. Třetí hvězda s odřenýma ušima, a to výhradně kvůli Goslingovi, McAdams a hlavně Garnerovi, který si jediný získal mojí plnou důvěru (aby ovšem skončil tak nevěrohodně).. 50% (12.12.2013)

Romantika se vším všudy (možná až příliš). Příběh není nijak originální, ale nenudí, druhá linie se staříky působí poněkud rozpačitě a její pointa je brzy do očí bijící. Celkem dobrý zážitek mi také kazilo na můj vkus přílišné množství kýčovitých "romantických" scén typy rudé západy slunce a vzlétávající labutě. A samotný závěr už se v těch hektolitrech limonády beznadějně utopil. (02.11.2006)

Krásný dojemný příběh, který jen občas lehce zahrál na city. Jeho nejsilnější stránkou je způsob, jakým je podaný, nedělá z něj druhořadý slaďák. Rachel zářila. Mám ale rád rychlejší tempo, takže 4* nedám jen proto, že byl na mě moc dlouhý. 70 % # příběh 8 | humor 2 | akce 0 | napětí 3 | pustil bych si znovu 4 (28.07.2011)

,,Kolik času máme?'' --- Uh. Tomuhle typu filmů říkám ,,dostat flakem na kabinu''. To je ten moment, kdy koukáte na závěrečné titulky, v hlavě vám hučí a vy víte, že jste zase po čase viděli něco co se vysoce vyjímá nad standardem. Nemám vůbec co vytknout. Tohle je prostě typ filmů co já můžu  a můžu je na kila. Nádherná Amerika čtyřicátých let, opravdu skvostná Rachel Mc Adams.  K tomu parádně vystavěný příběh od jehož poloviny i méně chápavý divák pochopí jak ten milostný příběh vlastně dopadl aniž by byl ještě dovyprávěn, respektive dočten. Zase nechápu, jak mi tohle mohlo uniknout z radaru. No bohudík jsem to zachytil alespoň nyní. Člověku to alepoň dává naději, že toho je možná i více a tak se zase někdy může podařit zaškobrtnout a něco podobně luxusního. Stáří je svině, jestli je matka příroda ve všem jinak dokonalá, pak stáří se nepovedlo. A to ani u zvířat, ani u lidí.  Už jsem ho viděl účtovat mnohokrát a většinou to nebylo vůbec hezký, spíše smutný. Z mnohdy úžasných inteligentních a empatických lidí se postupně staly chřadnoucí lidské schránky, uvnitř nichž možná někde zůstalo celé jejich původní já, na venek se však už probojovat nedokázalo... Člověka to pak nutí k zamyšlení jaká bude jeho cesta a kde to skončí on. Bude to rychlé a budu ještě člověkem? Nebo si budou příbuzní i lékaři upřímně a v slzách s láskou přát aby ta s kosou si pro všechno to lítání po světě už konečně našla čas i na mně? Jisté je, že tomu člověk neunikne a i že se bude bude muset chtě nechtě nechat překvapit... Závěr filmu mi vyrazil dech a i když je to na konci už hodně velká romantika, já ji dřív dost holdoval a nějak jsem si na ni zase rozpomenul, stejně jako i na svoji první velkou lásku. Tenhle film je opravdu úžasný a já dávám za 5 čerstvě ohoblovaných prken z terasy starého domu. * * * * * (08.05.2023)