Režie:
Ali AbbasiKamera:
Nadim CarlsenHudba:
Martin DirkovHrají:
Zar Amir-Ebrahimi, Mehdi Bajestani, Arash Ashtiani, Forouzan Jamshidnejad, Sara Fazilat, Sima Seyed, Alice Rahimi, Firouz Agheli, Ariane Naziri (více)VOD (1)
Obsahy(1)
V noci řádí v Mašhadu sériový vrah, který láká oběti do své sítě. Zabíjí ženy, prostitutky. Zatímco policie zločiny ignoruje, Rahim, novinářka z Teheránu, bloudí temnými čtvrtěmi svatého města a hledá pravdu. Svatý pavouk je natočen podle skutečné události, přičemž název filmu odkazuje na přezdívku sériového vraha. V roce 2001 Saeed Hanaei zabil ve městě Mašhad šestnáct prostitutek, protože je považoval za „nečisté“. Jeho soudní proces vyvolal v Íránu velký rozruch, a to nejen kvůli hrůznosti toho, co se stalo, ale také proto, že některá média a konzervativní skupiny z něj udělaly hrdinu. (Film Europe)
(více)Videa (3)
Recenze (83)
Nakonec jen povrchní pohled pod koberec, kterak íránské ženy dennodenně čelí nerovnosti ve všech oblastech soukromého i veřejného života. Chudoba na každém kroku, pokrytecká společnost. Cesta žen ke zrovnoprávnění je pomalá a zřejmě nikdy nedosáhne nějaké smysluplné úrovně. Protože nic moc jiného tohle evropské (kriminální) drama nepřináší. Samotné pátrání po vrahovi je nezáživné a nenápadité, filmařsky je to nevýrazné a po zhruba půlhodince nastává monotónní koloběh událostí, které sice nějak vyvrcholí, ale opakování motivů (nepřátelský mužský svět, arogance moci ať už jde o jakoukoliv instituci) mě divácky nestrhlo, stejně jako fakt, že sériový vrah „nečistých“ žen nakonec své kroky vzhledem k veřejnému mínění považoval za svou svatou povinnost a konání dobra. Postavy jsou špatně napsané a uchopené, vrah neohrabaný, ale chápu, že tvůrcům šlo víc o nastínění samotného systému a náboženské hniloby „podporující“ zakořeněné problémy tamní společnosti, viz synek, který nahlas přemýšlí, že by se měl v budoucnu ujmout otcovy „práce“. ()
Alli Abbasi servíruje hon na Iránského sériového vraha, který vraždil prostitutky v děsivém Mašhadu v letech 2000-2001. Režisér docela chytře láká dva tábory diváků, kde potěší fanoušky sériových vrahů a zároveň fanoušky znepokojivé muslimské kultury a rozhodně to funguje. Reportérka přijíždí do Mašhadu a rozhodne se vraha vyhledat, jelikož policie případ zatím ignoruje a oběťi stále přibývají. Zar Amir Ebrahimi vyhrála cenu za nejlepší herečku a rozhodně zaujme. Film funguje i jako detektivní Thriller, kde vrah je s divákem obeznámen poměrně brzy, ale příliš to nepřekáží. Sice nejde o vraha až tak zajímavého, všechny vraždy provádí stejně a poměrně jednoduše, je tzv. Škrtič, ale vypadá to velmi realisticky i autenticky a z oběťí jde cítit jak vyhasíná život. Hodně tomu napomáhá i děsivé a netradiční prostředí opírající se o muslimskou kulturu a tradice. Došlo i na soudní líčení, které mě potěší vždycky a vrcholem byl fakt, že pro spoustu místních lidí byl vrah hrdina, jelikož vraždil nečisté ženy páchající hříchy ve jménu Allaha. Nejsilnější scénou je přímá konfrontace reportérky se samotným ďáblem. Forma je lehce televizní, ale to se dá odpustit. Slušný film. 75% ()
Íránský, skutečnými událostmi inspirovaný příběh, jak by ho Íránci nikdy nenatočili. Protagonistkou je odvážná ateistická novinářka, kterou šéf policie povýšenecky opovrhuje, když ho ona slušně odmítne. Pátrání po masovém vrahovi prostitutek je pouze prvním dějstvím, po kterém následuje reflexe íránské mentality ovládané sílou víry. Významné množství Íránců totiž vnímá “čistění ulic od prostitutek” jako bohulibou činnost. Centrem vyprávění a nejkomplexněji vykreslenou postavou je onen vrah, hodný otec rodiny, který koná v dobrém přesvědčení. Brilantní, vrstevnaté drama, které daleko přesahuje tematické možnosti podobných západních žánrovek, a které nepotřebuje žádné abstraktní artové vložky, aby nadchnulo i nejnáročnějšího diváka. ()
To vzrušení ze šlapky ve smotaném koberci naznačilo, že čistění ulic iránského Mašhadu od morální korupce a špíny byl jen zástupný motiv, ale kdo ví.. Spíš než na sériového vraha se to snaží zaměřit na společnost, která sériové vrahy vytváří a spolu s nimi i jejich oběti. Jiné mravy jiných krajů, co sebou můžou nést pro nás nepochopitelné morální hodnoty a postoje, jejich generační kontinuita a tím trvající zacyklení v kulturní ponurosti. Když se to celé obalí silně zakořeněnou misogynií, bude se zákonitě někde vstávat a tleskat a jinde zase odsuzovat a vyhrožovat.. ()
Vzpomínám si na autorský komiks Riada Sattoufa Jednou budeš Arab, kde zpracovává své zážitky z dětství na syrském venkově. Popisuje vraždu dívky, kterou provedli nejbližší příbuzní jako trest za nepřípustný milostný románek. Vrazi se stali nejrespektovanějšími osobami místní komunity a byli vydáváni za morální vzor společnosti. Ali Abbasi neměl v úmyslu natočit běžný thriller o psychicky narušeném sociopatovi. Zaujal ho náboženský motiv očisty společnosti od hříchu, kterou pachatel své řádění u soudu obhajoval, stejně jako přízeň významné části íránské veřejnosti, které se těšil. Prostřednictvím své hrdinky, novinářky Rahim, kterou konfrontuje s neschopností a předsudky místních úřadů, vydává režisér hořské svědectví, jak vypadá a funguje íránský náboženský režim. Abbasi jako emigrant zemi, kde prožil dospívání, rozumí a díky němu vypadají íránské reálie hodnověrně, i když se pochopitelně natáčelo jinde. Diváky by nemělo zaskočit, že v rámci působivosti odhaluje víc, než bývá zvykem, a to jak v oblasti intimity, tak násilí. Thrillerová složka díky vhodnému použití hudby a střihu funguje bez problémů. Herecky bez výhrad. Celkový dojem: 90 %. ()
Galerie (53)
Zajímavosti (7)
- Rahima (Zar Amir-Ebrahimi) lze ve filmu zahlédnout s tričkem heavymetalové kapely Iron Maiden. (pornogrind)
- Ali Abbasi chcel film pôvodne natočiť v Iráne, ale úrady mu zamietli povolenie, a tak výrobu presunul do Jordánska. (Arsenal83)
- Postava Rahimi (Zar Amir Ebrahimi) je len fiktívna. V skutočnosti bol Hanaei zatknutý po tom, čo sa jedna žena ubránila jeho útoku, utiekla a nahlásila ho polícii. (Arsenal83)
Reklama