Svatý pavouk

Síla filmu je v jeho obyčejnosti a v odlišnosti kultury. Dá se říct, že i vrah byl nudnej, ale všechno to vypadalo tak reálně a bez záhad, že to vůbec nezapadalo do šablony filmů o sériovým vrahovi. Před koncem asi všechny napadla myšlenka, jak může zabít tolik lidí a dostat se z toho? Film ke škodě není bůhvíjak napínavej, ale jako zajímavej pohled na kariéru  sériovýha vraha to bylo velmi slušný. (11.12.2022)

To vzrušení ze šlapky ve smotaném koberci naznačilo, že čistění ulic iránského Mašhadu od morální korupce a špíny byl jen zástupný motiv, ale kdo ví.. Spíš než na sériového vraha se to snaží zaměřit na společnost, která sériové vrahy vytváří a spolu s nimi i jejich oběti. Jiné mravy jiných krajů, co sebou můžou nést pro nás nepochopitelné morální hodnoty a postoje, jejich generační kontinuita a tím trvající zacyklení v kulturní ponurosti. Když se to celé obalí silně zakořeněnou misogynií, bude se zákonitě někde vstávat a tleskat a jinde zase odsuzovat a vyhrožovat.. (17.10.2023)

Íránský, skutečnými událostmi inspirovaný příběh, jak by ho Íránci nikdy nenatočili. Protagonistkou je odvážná ateistická novinářka, kterou šéf policie povýšenecky opovrhuje, když ho ona slušně odmítne. Pátrání po masovém vrahovi prostitutek je pouze prvním dějstvím, po kterém následuje reflexe íránské mentality ovládané sílou víry. Významné množství Íránců totiž vnímá “čistění ulic od prostitutek” jako bohulibou činnost. Centrem vyprávění a nejkomplexněji vykreslenou postavou je onen vrah, hodný otec rodiny, který koná v dobrém přesvědčení. Brilantní, vrstevnaté drama, které daleko přesahuje tematické možnosti podobných západních žánrovek, a které nepotřebuje žádné abstraktní artové vložky, aby nadchnulo i nejnáročnějšího diváka. (22.12.2022)

Mrazivá evropská sonda do bolavé duše fundamentalistického Íránu. Skutečný příběh íránského Jacka Rozparovače pojal Ali Abbasi ne jako obyčejnou detektivku, nebo snad nějaký laciný horor, ale jako realistický vhled do status quo současného íránského totalitního zřízení se všemi jeho kontroverzními a problematickými místy, nerovným společenským postavením žen, sociální situací, porušováním lidských práv, tristním (ne)fungování policie, korupcí, náboženským fundamentalismem atd. Abbasiho koncept, kdy vrahova identita je od začátku známa a divák tak celou dobu sleduje paralelní osudy vyšetřující ženy-novinářky suplující práci naprosto neschopné policie i dějovou linii samotného vraha prostitutek, jeho motivaci inspirovanou náboženským pomatením, jeho rodinu, manželku, děti, skvěle dotváří možnost pochopení zrůdnosti náboženského režimu...je cosi shnilého ve státě perském... (18.12.2022)

Zdánlivě by to mohlo vypadat jako kriminálka, obohacená o syrový naturalismus sociálních dramat. To ovšem pouze pokud by to kriminálka byla. Samotné pátrání po vrahovi zde nemá jakýkoli procedurální atribut, protagonistka akorát naráží na jednu mysoginní bariéru za druhou, dokud se nerozhodne udělat jedinou věc, kterou její skutečný předobraz neudělal, aby se dostala k vrahovi. Bohužel ona sama není ničím zajímavá, pouze další Strong Woman v nepřátelském mužském světě zaplněném klišovitými násilníky a arogantními zástupci institucí. Nevím, jestli jsem si je tam nevložil sám, ale v některých scénách jsem měl pocit referencí na film Se7en (monolog sériového vraha o tom, jak vraždami vykonává boží dílo a chrání svět před úpadkem) či Moorův komiks From Hell (mashdanský rozparovač je chráněn konspirací z vyšších míst, skrze své činy dosahuje paranormálních vizí, film dává důraz na vykreslení beznadějného života prostitutek, vrah sice není svobodný zednář, ale je alespoň... zedník). Nicméně i když pomineme některé silné sekvence, důležitá témata apod, zbyde vlastně jen docela špatně napsaný film bez jakékoli vlastní vizuální řeči. Ono koneckonců, když na csfd chválí emancipační film ten největší póvl, tak je holt nabíledni, že se asi něco nepodařilo. (08.02.2023)