Virtuosity
Virtuozita
Režie:
Brett LeonardScénář:
Eric BerntKamera:
Gale TattersallHudba:
Christopher YoungHrají:
Denzel Washington, Kelly Lynch, Russell Crowe, Stephen Spinella, William Forsythe, Louise Fletcher, William Fichtner, Costas Mandylor, Kevin J. O'Connor (více)Obsahy(1)
V supertechnické budoucnosti, kdy svět ovládají nadnárodní společnosti, středisko LETAC, které má na starosti zavádění moderních technologií do služeb zákona, vytvoří pod vedením dr. Darrela Lindenmeyera jakéhosi novodobého Frankensteina počítačové éry, speciální verzi tréninkového programu pro výcvik policistů. Jde o SID verze 6.7 (sadistic, intelligent, dangerous - tedy sadistickou, inteligentní a nebezpečnou) virtuální bytost, která vznikla sloučením osobností více než sto padesáti zmapovaných psychopatických a sociopatických sériových vrahů. Středisko má v plánu trénovat policisty jejich nasazením proti SIDovi ve virtuální realitě. Než je však program výcviku schválen, je třeba provést testy s využitím vězňů. Jedním z dobrovolníků je také bývalý policista Parker Barnes, odsouzený za to, že vzal spravedlnost do vlastních rukou a zabil psychopata, který předtím zavraždil jeho manželku a dítě. Jenže pak se SIDovi podaří s pomocí nanotechnologií uniknout z virtuálního světa do světa skutečného, kde rozpoutá děsivé peklo. Zdá se, že Barnes je jediný, kdo může v ulicích Los Angeles toto novodobé Frankensteinovo monstrum zastavit. S pomocí psycholožky Madison Carter se Barnes dostane z vězení a pustí se do pronásledování své ďábelské kořisti. (oficiální text distributora)
(více)Recenze (79)
Ups, paměť mi signalizovala celkem obstojné scifko. Ach, ta paměť, ta zas jednou pěkně kecala. Po trikové stránce silně zastaralý a režijně krutě nezvládnutý snímek, určitý potenciál námětu byl zaházen hnojem podprůměrnosti. Za pochvalnou zmínku stojí jedině spolehlivý Denzel Washington, naproti tomu Russel Crowe osciloval mezi solidním záporákem a přehrávajícím kašparem - druhá pozice bohužel převažovala. Hvězdičku za Denzela a pár koukatelných akčních scén, hvězdičku za to, že jsem sci-fi pozitivní + nepatrná kapka nostalgie k tomu. 41% ()
Klasika. Dnes som si to po dlhom čase opäť pozrel na VHS a musím nesúhlasiť s tunajším hodnotením. Virtuozita má skvelý námet a hercov. K scenáru prakticky tiež nemám veľa výhrad - teda čo sa dialógov týka, tie SIDove hlášky sú vážne delikát ('Ako sa má žena a dcéra? Stále mŕtve, huh?'). Vizuálna stránka mi nijako vážne nevadila a koniec koncov je ten film starší ako ja. Psychopatický Rusell Crowe bol skvelý - takto má vyzerať šialený android. ()
Člověk by řekl, že když se sejde temná Sci-Fi a skladatel Christopher Young, že to bude stát za to. A to se i vyplnilo. Dál by si jeden řekl, že když proti sobě postavíte klaďáka Washingtona (i když po Training Day si o jeho kladných rolích myslím něco trochu jiného než dřív:)) a vyšinutého androida Crowea, že to bude stát za ještě větší "to":). Bohužel, to se zas tak moc nevyplnilo... ()
Cloveku muze byt akorat tak lito, ze se slibne rozjete temne scifi (predvidave?) zvrtne v devadesatkovy brak. Virtuosity tak zustava rozkroceno mezi obema brehy a nejde bohuzel ani o dostatecne hluboky snimek, ani o zabavne spatnou koninu - i kdyz tady Russell Crowe predvadi krasne prestrelene herectvi. ()
Kuriózne scenár s hercami, ktorí nemajú v takejto vtákovine čo robiť. V roku 1995 každopádne obaja páni ešte (s prepáčením) veľa neznamenali, takže sa niet čo čudovať, že prijali hlavné úlohy v trikovom béčku béčkara, ktorého životným veľdielom je sračka Trávnikár. Nakoniec ale viac-menej práve oni dvaja robia z tejto trikovej blbosti pozerateľné béčko. ()
Galerie (30)
Zajímavosti (4)
- Ve scéně, kdy jede Sid (Russell Crowe) v dodávce unést dceru Madison Carterové (Kelly Lynch), hraje v rádiu skladba "The photograph kills". Tu nazpíval Russell Crowe se svou skupinout The Ordinary Fear Of God. (Ice123)
- Russell Crowe (SID 6.7) později - už coby velepopulární držitel Oscara - vzpomínal na svou první spolupráci s Denzelem Washingtonem (Parker Barnes): "Virtuozita fakt není něco, na co bychom byli hrdí. Mě tehdy ještě nikdo neznal, Denzel už byl samozřejmě veliká hvězda. Dodneška si vzpomínám, jak jsem v jedné scéně řval nějaké pitomosti a přitom mi z pusy odlétla slina a hezkým, ladným obloučkem přistála Denzelovi rovnou na rtu. On byl mimo záběr, ale choval se jako absolutní profík. Nehnul ani brvou, zatímco já to musel dohrát s plným vědomím, že jsem flusnul na Denzela Washingtona!" (NIRO)
Reklama