Režie:
Quentin TarantinoScénář:
Quentin TarantinoKamera:
Robert RichardsonHrají:
Brad Pitt, Mélanie Laurent, Christoph Waltz, Eli Roth, Michael Fassbender, Diane Kruger, Daniel Brühl, Til Schweiger, Gedeon Burkhard, Jacky Ido, B. J. Novak (více)VOD (6)
Obsahy(4)
Začátek Hanebných panchartů zastihuje Shosannu Dreyfus (Mélanie Laurent) v Němci okupované Francii, kde před jejíma očima nacistický důstojník Hans Landa (Christoph Waltz) vyvraždil její rodinu. Shosanna se štěstím uniká do Paříže a ukrývá se tu pod novou identitou majitelky a provozovatelky biografu. Na jiném místě v Evropě se pod vedením poručíka Aldo Rainea (Brad Pitt) formuje skupina židovských vojáků s cílem nemilosrdně mstít činy nacistů a šířit mezi nimi strach. K Aldově "Panchartům", jak si sami říkají, se přidává i německá herečka a britská tajná agentka Bridget Von Hammersmark (Diane Kruger), jež má za úkol svrhnout vedoucí představitele Třetí říše. A v šeru promítací kabiny zatím Shosanna spřádá vlastní plán odplaty... (Bontonfilm)
(více)Videa (4)
Recenze (3 153)
HANEBNÝ PANCHARTI jsou filmem o jiných filmech, o spalující síle kinematografie a manipulaci, cinefilním vyznáním a ultimativní tarantinovkou, která obsahuje vše z jeho předchozích děl, aniž by se dostavil pocit vykrádání, únavy či sebeukájení se nad vlastní tvorbou. (Pět kapitol s dvěmi hlavními líniemi, které se protnou v závěru, flashbackovou strukturu vyprávění, kdy se setkáváme s flashbacky uvnitř flashbacků, a tak je odváděna pozornost od postavy, která nakonec všechny - včetně diváka - přechytrační, zatímco se díváme na příběh o pomstě, jenž uvědoměle mění styly a vytrhavá ze sledování hudebními a jinými ahistoricismy.) Uvědomělost je prostoupena již od úvodních titulků, jimiž se dává najevo, že budeme sledovat značně "nacionalistickou" (hlavní hudební motiv z ALAMA) pohádku v comicsovém ražení (titulek "bylo, nebylo", jenž je charakteristický pro pohádky a pro comicsy s Asterixem a Obelixem), která přebírá stylistické postupy americké, francouzské a německé kinematografie dané doby (proto ta typologická rozmanitost textu v titulcích)._____ Přitom se jedná o tarantinův nejdiváčtější (na předpremiérách se tleskalo, hlasité reakce během projekce) flm, který je nesmírně komunikativní, přestože je celý založen na konceptu pohrávání si s očekáváním diváka, kdy je každá scéna završena zcela nečekanou pointou, jíž předchází řada odboček a zdánlivé dialogové vaty. A když už si říkáte, že to nemůže být lepší, přestane se odkazovat "jenom" na filmy (na rozdíl od KB Volume 1 není nutné předobrazy znát), ale začne se upomínat i na obrazy inspirované jimi a na knihy o nich (zdá se mi to, nebo je skutečně celá závěrečná sekvence okázalým odkazem - kromě SABOTAGE, samozřejmě - na jednu odpověď Hitchcocka Truffautovi ohledně napětí z Rozhovorů Hitchcock-Truffaut?)._____ Nejdřív hýkáte nadšením a pak si uvědomíte, že vás film dostal, protože vás zmanipuloval (viz co se odehrává na plátně a poté v hledišti v záv. kapitole)... a vám nezbude nic jiného, než parafrázovat Raineova slova: Myslím, Quentine, že je to tvůj majstrštyk. P.S. Napodruhé ještě lepší: přestože je divák již obeznámen se všemi odbočkami a nečekanými vyústěnými jednotlivých scén i celého filmu, užívá si koncept, oceňuje vypravěčskou důmyslnost, opájí se stylistickou podvratností a baví se odkrýváním toho nesčetného množství neuvěřitelně promyšlených odkazů, kdy Movie Connections na IMDb tvoří pouhou cca. 1/5. 10/10 (film roku, nejlepší tarantinovka) ()
Kventýna nějak dvakrát moc nemusím a krom Palp Fikšn, který fakt žeru, mě všechny jeho filmy minuly. Je tedy přirozené, že jsem k Panchartům přistupoval se značnou skepsí, o to více jsem na konci filmu nadšeně tleskal, chrochtal a slintal. Nejvíc orgasmů mi přivodil geniálně přesvědčivý a charismatický Waltz, kterému bych bez výčitek prodal vlastní matku a odkejvnul její znásilnění partou francouzky mluvících nácků z Itálie. O píď příčky pod ním exceluje úžasná a odzbrojující Mélanie. Kdyby byla o patnáct let mladší, možná bych si i představoval jak ji klátím a to už je co říct. A taktéž musím vynachválit epicky vybroušené dialogy, u nichž jsem močil blahem. Upřímně, nevím co chválit dřív, bylo toho moc a bylo to kurevsky dobrý. Ještě teď mi tanga obepíná tekoucí mišmaš aromatické směsi mých nejrůznějších tělesných tekutin. Awesome! ()
Dvě a půl hodiny cinefilních her a hrátek. Úžasné je, že pravidla valné části z nich pochopí i necinefilové. Apendix: Po dalším zhlédnutí nejen nejlepší Tarantinův film, ale ze všech hraných filmů vzniklých za posledních cca 20 let také ten, jehož sledování jsem si nejvíc užíval. 100% Zajímavé komentáře: Renton, movie, Eddard, FlyBoy, El Loco, Theatis, marvan, keoma26 ()
Hanebný pancharti jsou Tarantinovo nejlepším filmem, dál nemá téměř smysl cokoli dodávat... Jak je u něho zvykem, pečlivě nastudoval daný žánr a natočil dokonalou kopii evropského válečného filmu (navíc spíše francouzsky konverzačního než americky akčního) s řadou přesahů a nejen žánrových vychytávek (westernové představení panchartů s detaily očí a obličejů jednotlivých hrdinů, westernová hudba, akční zastavovačky obrazu atd.), to, jak objeví víceméně lokálního rakouského herce Christopha Waltze a udělá z něj snad nejsližtějšího záporného hrdinu v dějinách válečného filmu je úchvatné, navíc očividně napsal skutečně originální a dobře vypointovaný příběh (z hlediska Američana je úctyhodné jednu z dějových linií založit na rozdílnosti německých akcentů), který sice popírá skutečné reálie a historicitu dané doby, ale zase se opravdu hodně osobitě vypořádává s mnohdy neuchopitelným fenoménem holocaustu - myslím, že Quentina Tarantina musí mít Židé za takovýto druh židovské pomsty (scéna v kině je až infernální) skutečně v oblibě, já ho mám (po těch několika hluchých letech) znovu také - ti němečtí pancharti potřebovali dostat od těch hanebných židovských panchartů pořádně na frak... A v intencích dnešní audiovizuální kultury: - pozor spoiler - Zabili Hitlera, ti pancharti! :-) Při druhém zhlédnutí jsem si uvědomil, že celý film je také Tarantinovou poklonou médiu zvanému film, neboť je celý doslova prošpikovaný odkazy k dobové německé a americké kinematografii, ten člověk toho musel neskutečně moc načíst a nakoukat... PS: Tak mne napadá, že bych hrozně rád viděl druhý díl, ale hlavní hrdina by tentokrát musel být fiktivní Simon Wiesenthal, lovec nacistů, kterého by samozřejmě hrál zase Brad Pitt... :-) ()
Když Aldo Rain v závěru snímku říká, "Tohle je dost možná můj nejlepší kousek," zdaleka už to není Aldo Rain kdo mluví k vojínu Ulovitchi, ale Quentin Tarantino mluvící k divákům. HANEBNÉ PANCHARTY jsem očekával už pár dlouhých let (No kolik tak, osm? Kdy se vlastně Tarantino poprvé zmínil, že chystá svoji verzi TUCTU ŠPINAVCŮ?), ale namísto toho, aby moje očekávní s časem byla příliš vysoká, Tarantino je ještě mnohonásobně předčil. Protože komentář píšu až s téměř týdením odstupem, nemá cenu abych se teď rozčiloval nad kritikami typu "příliš mnoho odkazů, které řadový divák nerozluští" (nechápu kde je v tomhle případě problém, Vojtěch Rynda chodí do kina soutěžit, já ne) případně "masturbační maraton mluvení" (to už je příliš). // Líbilo se mi členění snímku do kapitol, které ve finále hezky zapadly. Zamiloval jsem si komický aspekt filmu (poslední hodina filmu je neuvěřitelně vtipná) a práci s několika jazyky, vpodstatě fakt, že spousta dramatických a zasadních scén (leckdy i kolem 20ti minut) je v němčině či francoužštině považuji za geniální. Visuální stránka filmu mě pak v některých momentech přímo uzemnila (projekce na hořícím plátně, například). Herecké obsazení bezchybné, zajímavá je především německá část (Gedeon Burkhart pravděpodobně ve svoji největší roli). // HANEBNÝ PANCHARTI jsou pro mě příklad absolutního filmu. Ještě si to zkusím párkrát potvrdit. ()
Galerie (133)
Photo © Bontonfilm
Zajímavosti (189)
- Hanebný pancharti obdrželi nejvíce nominací na Oscara ze všech Tarantinových filmů - celkem jich bylo osm. (Cihlicka)
- Hanebnými pancharty se završila dlouholetá spolupráce mezi Tarantinem a jeho „dvorní“ střihačkou (a blízkou kamarádkou) Sally Menke. Zemřela rok po přemiéře filmu ve věku 56 let při procházce se psem, když údajně zkolabovala následkem velkého vedra. (Delock)
- Ve scéně, kdy Hans Landa (Christoph Waltz) sedí u stolu se Shosannou (Mélanie Laurent), tak se snaží přesvědčit se, jestli je Židovka, pomocí štrůdlu se šlehačkou. Důvodem tohoto pokusu je to, že pečivo bylo za druhé světové války vyrobeno ze zvířecího sádla, závin by byl s největší pravděpodobností vyroben z vepřového tuku. Židé ale nemohou pít mléko nebo maso, které není košer. (Jimmy15)
Reklama