Reklama

Reklama

Nejsledovanější žánry / typy / původy

  • Drama
  • Akční
  • Komedie
  • Dokumentární
  • Krátkometrážní

Recenze (293)

plakát

Eliška a Damián - Epizoda 1 (2023) (epizoda) odpad!

Gratuluju, skvělá práce, bylo mi tak trapně, že jsem to musel pauzovat a odcházet z místnosti. Degeška a Tymián je derivát televizního pekla, Emma Smetana je Jaromír Soukup českýho neherectví, Kazma je oproti ní retardovanej Tom Cruise pro duševně invalidní. Upřímně nevím, co je horší, jestli mistrovskej casting těch nejzkrachovalejších prudce netalentovaných trosek a nul, který by nezahrály obstojně ani pexeso obrázkama nahoru, scénář vyzvracenej z už jednou vyzvracený písmenkový polívky, dialogy poskládaný v poztráceným Scrabblu, ten děsivej žánrovej hermafrodit se smrtelným přetlakem cringesteronu, nebo snad všechno přebíjí finální epická akční scéna, která vypadá jak když chlupatej Troška po obrně mozku nakládá zezadu nahýho kvadruplegika Magnuska bez lubrikantu na vozíčku. Je to zkrátka nebývale harmonická konstelace toho nejhoršího řemesla v dějinách kinematografie a jen těžko se vybírá, z čeho si vystřelit mozek primárně. Cílovku si to jistě najde, všichni ti hluší nevidomí, doživotní ležáci v kómatu i obstarožní panny se čtyřpatrovými podbradky a hutnými kníry už žhaví dálkové ovladače a týden co týden budou u obrazovek slastně vzdychat, jak to s tou Degeškou a Tymiánem asi dopadne. Já už se toho s dovolením účastnit nehodlám, to si raději budu každou sobotu hodinu v kuse s gustem a teatralním pomlaskáváním mazat průjem po obličeji, děkuji.

plakát

ONEMANSHOW: The Movie (2023) odpad!

Famózní výkony nabízí letošní paralympiáda v etablovaným trapnohumoru, kde průměrnej českej Pepík od vymaštěnýho potrata dělnický mládeže po důchodkyni Jarmilu nalézá zastoupení napříč formáty i generacemi; headliner patokoncertů Staré šprcky Mareš vyprodává kulturáky, vyčpělej devadesátkovej srandokaps Kozub outů arény, citovej skemr, fejkr a narcistní šašek Kazma kina. Poslední zmíněný v honbě za co největším dojákem neváhá svým fanouškům předhodit tak překombinovanou čalamádu, že by z toho i tvůrci série Saw chytli epilepťák. Po čtyřech letech v zapomnění se šablona nemění: naleštěný komercializovaný hovno navlečený na dobrej úmysl, stačí se zaštítit postiženýma, nemocnýma, umírajícíma, whatever, čím smutnější kombíčko, tím víc patosu a soucitu od zavlhlejch šestnáctek v premestruační tenzi, prostě sežeňte pár retardovaných sirotků bez nohou po obrně mozku v posledním stádiu rakoviny a máte vyhráno. Jelikož už i těm nejzarytějším ultras při jeho posledních prancích rotovala pomatená střelka morálního kompasu jak větrák v létě, svůj nejnovější počin Kazma komponuje nepokrytě do nesourodý vyfabulovaný fikce, ubohej přešlap s autem se uboze táhne až do multikin, co do humoru tu máme plnokrevnej sequel Kameňáku 5, Zdenka Troskůj má důstojnýho nástupce. Nejzábavnější na celým filmu je to naivní doufání do první minuty, že to nebude obskurně trapná nebetyčná sračka. Příště bych se raději sto minut díval, jak na plátně probublává žumpa. Co naplat, nevkusní diváci Ulice a primitivní děti po lobotomii se jistě ulajkují blahem a zaplaví internet svými dojatými vzlyky „lydi, dyť Kasma to mislý upřýmňe!“. V rámci reparace svědomí věnuju ekvivalent částky za lístek na dobročinné účely a obdaruju nejbližší prochcanou smažku na hlaváku 250 korunami na strouhankou remixovaný matro od Deža z Cejlu. Bliju.

plakát

V síti (2020) 

Joo, máma vždycky říkala, že to jednou dotáhnu do televize! Samozřejmě kolegy chápu, i pro mě je žena 12+ stará vyžilá bréca, která má svou sexuální kariéru dávno za sebou a už se může angažovat leda v kuchyni, rakvi nebo přivázaná ve sklepě. Na druhou stranu si potřebuju udržet společenskou úroveň a jeden pobyt ve vězení mi bohatě stačil, takže s dětmi zásadně nesouložím. Kdepak. Nebo alespoň ne s těmi živými, maximálně pokud se nějaké rozkládá třeba někde v poli, už zapršelo a nikdo ho nepostrádá, tak budiž, ještě ho odklidím do škarpy, aby se nezaseklo někomu v kombajnu, ale jinak mám silné morální zásady. Razím životní motto, že člověk se má chovat tak, aby se za sebe nemusel stydět, až mu na to přijdou, proto bych být Klusákem zašel ještě dál a všechny amanty i za cenu žalob a pokut zveřejnil. Ono by se mělo vědět, kdo je starý prasák a na vaši dcerušku půjde tvrdě jak na kurvu z dálnice, a kdo je naopak něžný romantik a snílek, který ji prvně gentlemansky pochválí kreativní úpravu pubického ochlupení, rozněžní se nad volbou barvy spodního prádla, a pak teprve, pak teprve se nesměle zeptá na menstruaci. Mám slabost pro Klusáka a mám slabost pro jeho pojetí dokumentu, projekt jsem podpořil v crowdfundingové kampani a jsem s výsledkem zcela spokojen.

plakát

Zaklínač (2019) (seriál) odpad!

Dlouhý léta jsem podezíral verbala, že se tuatam překope pikem a v tom nejhorším dojezdu, když už si stáčí do buchny ředidlo a nadrcený marťánky, se nakonec posadí ke kompu a začne si vymýšlet všechny ty šílený nedonošence, co mu údajně píšou. Ale ne, kdepak, ukázalo se, že opravdu existují. Od včerejška se začali kdesi v incestním hnízdě rozmnožovat a klást mi vajíčka do pošty, když jsem ji k večeru otevřel, vyvalila se na mě poctivá kupa smrdutých červivých hoven. Jakpak prej jsem se vopovážil, jóóóhoho, VOPOVÁŽIL!, dát tomu zkurvenýmu Zaklínačovi odpad!? Předem upozorňuju, že ačkoliv mi to rozesralo náladu už v prvních deseti vteřinách, já poctivě dokoukal celý dva díly. Sice jsem byl během toho nerudnej a těhotný ségře jsem na smsku, co chci na vánoce, odepsal, aby na štědrej večer potratila, nicméně bylo potřeba se obětovat, abych měl v hodnocení maximálně čistý svědomí. Naposledy jsem se cítil takhle zoufale nešťastnej u Nabarvenýho ptáčete, odpad jsem udělil po třičtvrtě roce, jak neskutečně mě to debilní hraní vytáčelo. Vadilo mi tam komplet všechno, přesvědčivější herecký výkony by předvedla i mrtvá filcka ve slipech. Zaklínače jsem nečetl ani nehrál, ovšem pokud to bylo určeno pouze vám, blbečci, tak ať mi Netflix laskavě dá čtyři pětky slevu a vy se tím zadavte.

plakát

6 underground: Tajné operace (2019) 

Bay překopanej pikem si po letech hrábl do režijního rozkroku a vycákal nám do Netflixu hustej cool eRkovej akčňák jak za starejch Mizernejch dob. Bohužel se domnívám, že se Michael nepřiznaně inspiroval u nás v Židenicích, kde už podobná mordparta mimosystémových špiónů působí. Jednička – Ištván „Sadista“ Evženovič – tajemnej osmadvacetiletej špekoun, kterýho VZP, sociálka i berňák dávno vyškrtli z evidence. Jezdí načerno šalinama a exekučníma příkazama z pokut si odpaluje vaťany, co najde v popelníkách před buržoázníma hospodama. Rozhodl se mimo dohled státu trestat skutečný hajzly a svině; minulej týden zbil partu Turků dole u Vietnamců, protože neodpovídali jeho vlasteneckým představám o bílým heterosexuálním muži v produktivním věku a pak zbil i Vietnamce. Volí SPD a umí si připnout placku Ortelu na džínsy rekordně rychle. Dvojka – Věrka „Pinda“ Nováková – Je velitelkou židenický domobrany a viděla všechny Soukupovy pořady. Sní o tom, že ji jednou oplodní Tomio a zplodí spolu rasově čistýho středoevropskýho japonskýho spasitele. Umí ubalit dvacet cigaret pod pět minut. Trojka – Vašek „Taxikář“ Doubrava – Jako jedinej z party se živí legálně. Okrádá zbloudilý turisty na desetinou čárku na tachometru a chodí demonstrovat proti Uberu. V Brně přitom Uber není. Umí nazpaměť Hitlerovy manifesty a parádně to zvládá sluníčkářům natřít na facebooku. Nepoužívá při tom diakritiku, interpunkci ani pravopis, aby zmátl nepřítele. Čtyřka – Toník „Balda“ Degeš – způsobuje v Židenicích amatérský atentáty, aby obyvatele chránil před muslimskými nájezdníky. Před Kauflandem nechal pohozenej batoh, na což musela protiteroristická jednotka reagovat evakuováním parkoviště. Tonda trpí parkinsonem a batůžek s nákupem mu tam omylem upadl. Pětka - Jarka "Trikolóra" Klausová – sedmkrát rozvedená zastánkyně tradiční rodiny a noční můra židenických homosexuálů. Po nocích, mezi celoživotním okupováním pracáku a čtením Blesku, strká do schránek sugestivní letáky z Malování, že homosexualita je nemoc způsobována chemtrails. A konečně Šestka – Táňa „Genderman“ Dvořák – už třetí měsíc na protest nemenstruuje a nelegálními mengele praktikami donutila svého muže rodit. Společně vychovávají sympatického hermafrodita a nemohou se dohodnout, které ze stopadesáti pohlaví mu přidělí. Táňa je ramenatým členem zastupitelstva a hodlá v příštích pěti letech Židenice proměnit v útočiště bezpohlavní masy neidentifikovatelný želé hmoty. A takhle si tady my, naše underground šestka, bereme zákon do vlastních rukou. Mohl ses, Míšo, víš snažit, ale jinak mě to tuze bavilo.

plakát

Extrémní starosta (2019) (pořad) 

Není tajemstvím, že jsem pro Pavla pracoval a obdivuju ho už dob jeho bulvární kariéry, kde za pomocí provokativních textů a odhalených kalhotek Jiřiny Bohdalový manipuloval masou jednodušších, až patologicky morálně založených čtenářů, a mistrně dirigoval jejich emoce. Na přecitlivělých opatech, co sežrali Šalamounovo hovno s posypem Dalajlámovy kožní plísně a hromadně se pohoršovali nad nedůstojnou polemikou o aktuální vytíženosti Agátiny vagíny, včetně připojený ankety, jakým penisem se teď asi ucpává, zdali stále Prachařovým, či do hry přistoupil její kadeřník Orlando, se zkrátka buduje čtenost nejlíp. Pavel však zatoužil změnit píseček, proto vypustil do Řeporyjských vodovodů pár kubíků LSD a nechal se zvolit starostou. Na úřadu praktikuje svoje svěže neortodoxní postupy dál, tentokrát však v souladu s lůzou a jejich posvátným etickým kodexem, podepsaným kapkou spermatu samotnýho Ježíše, protože teď přece páchá dobro, neasi. Mall se svým formátem nepřevedl nic inovativního, navíc jen zprostředkovává to, co Pavel víceméně dává na sociální sítě, ale stejně se u toho výborně bavím a s úctou a pokorou se učím. Až se jednou i já stanu starostou, třeba miniaturní Jihomoravský prdele Dyjákovic, kde jsem několik let žil, půjdu na to taky netradičně! Pro začátek doživotně vyhostím voliče SPD a posluchače Ortelu, to sice může způsobit zánik obce, na druhou stranu nám statisticky snížím výskyt potenciálních teroristů na nulu. Z Dyjákovic se stane nejbezpečnější místo v ČR, proto začnu na všech cestách vybírat mýtné a získané peníze investuju do stavby casina a luxusního bordelu. Rovněž podpořím místní podnikání a zlegalizuju všechny čtyři varny pervitinu. Zřídím k nim i pikoshopy, aby se měly smažky kde scházet a společně si vychutnávat svý oblíbený fety. Sprejery, vandaly a občasný zloděje kol nechám postaru ukamenovat na náměstí a jejich mrtvoly oprcám veřejně do prdele, aby bylo nad slunce jasný, že v Dyjákovicích si na projevy buranismu nepotrpíme. S takovou by nám ves vzkvétala stejně opojně jako Řeporyje a veřejnej prostor by se konečně začal kultivovat. Pavla Novotného do každé obce!

plakát

Párty Hárd (2019) 

Jelikož si moje milovaná píchačka od útlýho dětství ujížděla místo večerníčků a kouzelných školek především na Black Sabbathech, Hitlerových manifestech, satanistických rituálech, ráda si na procházkách modelovala obří africký penisy z psích hoven, zbožňovala videotvorbu Al-Kájdy s tipovačkama na celkovej počet uřezaných hlav na konci epizody, často navštěvovala jatka a sem tam si v osobním volnu řezala žíly, není divu, že v dospělosti se jejími nejoblíbenějšími cz tvůrci stali Řezník a Ištván, s nimiž si pohádkově vysnila alespoň jedno vášnivý choroboplodný mrdání uprostřed pitevny. Sbalit mě nebyl až takovej problém, já se automaticky zamiluju do čehokoliv s otvorem, stačí aby do mě v Kauflandu u salámů omylem vrazila důchodkyně nebo mi zavolala random operátorka s nabídkou na mikropůjčku, a já už jim s motýlama v břiše nabízím sání mý mrdky z jejich prdele pusou. Řezník má tu výhodu, že na rozdíl ode mě nevypadá jako obtloustlá oběť středověkýho moru a místy připomíná člověka, takže se samozřejmě nepřiposere z každý popelnice na péra jako já. Mladá je s tím smířená a jelikož ho nemůže píchat, tak alespoň navštěvuje všechny jeho akce, koncerty, filmy a já musím povinně chodit s ní, aby jí měl kdo držet pivo. Řezníka jako hudebníka cením, ale jako režisér mě nikdy neoslovil, proto jsem šel včera na promítání do Scaly se značnou nedůvěrou. K mýmu překvapení se Márty vyšvihl a natočil stylovou rakovinu dobrýho vkusu s tím nejmultikulturnějším castingem ever. Z dialogů jsem regulérně odsrával pod sedačky (pro uklízečky: řada 7, sedadlo 5), jen škoda, že to ke konci sklouzlo primárně k vizuálu a hlášek ubylo. V kině byla navíc perfektní atmosféra a úvod i závěr odšeptal sám Martin, čili mladá prodělala několikanásobnej orgasmus a spokojení jsme byli protentokrát oba. Dokonce i Řezníkovi se to líbilo tak moc, že si to pokorně opětkoval. Já mu nechám ještě stupínek na rezervu do budoucna a uděluju čtyři solidní mrdavý pizdy.

plakát

Premiér (2019) (seriál) 

Jsem na návštěvě u otce a když to začalo nečekaně hrát, rozpačitě jsme se po sobě podívali, radši si pustili gay porno a začali si vzájemně honit čuráky.

plakát

Nabarvené ptáče (2019) 

Ano, jak jsme se dočetli ve všech tuzemských médiích, v Benátkách lidi hromadně odcházeli ze sálu, maminky plakaly, novináři kolabovali, v Torontu se věšeli, babičku, která film omylem zahlédla z balkonu, museli resuscitovat tři urostlí naolejovaní hasiči bez trička, jen se všech nějak zapomněli zeptat, z čeho vlastně byli tak rozhození. Já už to vím. Z toho, jaká to byla neskutečně zle zahraná unylá sračka. Všechny ty rádoby naturalistický, surový, #tohleradsinechcividet scény, kterýma nás trapně marketingově strašili, opravdu neuvidíte, neboť se jen naznačí a pak se alibisticky odehrají mimo kameru. To je jak kdyby vám baba lascivně ukázala kozu a pak se šla do koupelny za dveře dodělat sprchovou hlavicí. Podle zvuků si můžete domýšlet, co se tam asi děje, jestli jí zrovna najíždí orgasmus, nebo dostala křeč do nohy. Ženy tam jsou výhradně titulovány slovy kurvo a děvko, ne jinak. Obě slova jsou chytře užívána střídavě, aby nám náhodou nezevšednila. Takže slyšíme: "kurvo, děvko... něco něco... kurvo, děvko... něco něco... kurvo, děvko". A já se ptám, proč si tvůrci nechali kreativitu zaraženou v prdeli a neobšťastnili diváky spoustou jiných oslovení, kterými můžeme ženy častovat: mrdka z kundy vychcaná, syfilistická špína, otcojebka, nádoba na péra, odkapávátko a další podobně neotřelý, veskrze milý výrazy. Co mě dál děsně sralo, tak že tam všichni, naprosto všichni extrémně pomalu otáčí hlavama! Já nevím jak vy, ale já otáčím krkem běžnou rychlostí. Jeb. Čumím doleva. Jeb. Čumím doprava. A ne jeeeeeeeeee-----eee-----eee----------ee---------------e------------------------eb. Čumím jak idiot. Nikdo se tam prostě neotočí normálně. Herecký výkony otřesný, kluk má celou dobu jeden mrtvolnej výraz, jak kdyby hrál poker, a ne prožíval holocaust, uši mi trhaly strojený, nepřirozený, bezemočně odříkaný repliky, pokaždý, když někdo otevřel chlebárnu, myslel jsem, že ho nadabovali google překladačem. No a když náš nebohej předškolák začal žárlit, že ho stará podvádí s kozlem, regulérně jsem se skácel smíchy. Dotčené osazenstvo kina mi poslalo vyčítavé pohledy, proč proboha takhle bezohledně bagatelizuju intimní vztahové problémy mileneckého trojúhelníku, z nichž jeden je zvíře a druhý dítě. No tak pardon, nechtěl jsem se vás dotknout, zkrátka mi přišlo pitomý, že to klučina nehodil za hlavu a nešel radši ošukat koně. Vskutku otřesnej film, jen v úplně jiným smyslu, než mi byl prezentován. A přestaňte mi cpát, že je především o tom, jaký zvěrstva se to tehdá děly. Zvěrstva se děly i minulej víkend u mě na bytě a jaksi nemám potřebu o tom s retardama z Klokánku točit film, ani na to nechci vzpomínat, ještě teď mi smrděj z huby hovna. Hvězdičku uděluju sobě za to, že jsem se tři hodiny udržel a mladý sedící vedle mě samou nudou nevydrancoval poštěváka.