Most

Lid hovořící anglicky. Nové tramvaje (poměrně). V dálce zpívající Edith Piaf. Pouliční prodavači květin jako vystřižení z My Fair Lady. Romeo a Julie. Parní lokomotivy. Ester Geislerová.. Její sestra (žádná z geislerek....) feťačka. Přeexponovaný obraz. Staré uličky Prahy. Nové (!) uličky Prahy. Lid hovořící anglicky. Všechno, co jsem tu vyjmenovala, by mělo míti zřejmě nějakou spojitost. Až na feťačku s ulicí a květináři nic nevidím. V tom všem se odehrává dramatický příběh otce a syna. Není v podstatě nic vysvětleno. Jak by mělo, když je stopáž tak kratinká. Ve třiceti minutách se toho nedá moc říci, ale tvůrci se snažili, seč mohli. Ovšem střídání záběrů s parní lokomotivou a novou tramvají se jim trochu nepovedlo. Já mám moc ráda krátkometrážní filmy, hlavně ty české (dobře, je pravda, že těch zahraničních jsem moc neviděla, tak pardon...) a obvykle u nich bývá pravidlo, že jsou dobře obsazovány. Na rozdíl od některých celovečerních filmů, kde najít slušně hrajícího i hlavního protagonistu bývá často problém... Zde se setkalo tolik dobrých herců, slušný skladatel a šikovný režisér. Šikovný v tom, že pěkně vedl herce a herečky a pokud to dělal on, tak i dobrá místa na natáčení. Jenže si k ruce vzal zvláštního kameramana. Ano, záběry byly zajímavé, ale já si nemůžu odpustit jednu věc. Nemám ráda, když se zabírají lidé a chybí jim kousek obličeje či těla. Ten člověk je pak neúplný, záběr je tudíž tak neúplný a pocit z toho vyvozující je také neúplný. Alespoň u mě to platí. Teď k postavám. Co tam dělala Klára Issová? Jestliže její jediná náplň ve snímku byla pozdravit otce Ládi stojící v tu chvíli na střeše s hrnkem kávy a pak darovat feťačce plnou krabičku cigaret, nebyla ta náplň zbytečná? Výtvor by se zkrátil o dvě minuty a vůbec by to nebylo na škodu. Obecně mám ten dojem, že okolní postavy trochu rušily, krásně by stačil trojúhelník (dobře, tak ještě Ester bych snesla)... Nebojte se. už jsem skončila. Ovšem tento kraťas mi nedopřeje klidný spánek, jelikož teď budu stále přemýšlet, koho obětovat. Jednoho člověka, ale rodinu nebo stovku neznámých lidí? A co vy? (09.06.2012)

Je ťažko sa rozhodnúť, či obetovať svoje dieťa alebo stovky ľuďi vo vlaku. Ale spravil to rozumne, aj keď mu zomrel chlapec. Vďaka nemu prežilo stovky ľudí. Závislé dievča na drogách, čo sedelo vo vlaku , pochopila čo sa stalo, a uvedomila si že život je dôležitý. Pochopila, že ten otec čo stratil syna, dal jej šancu žit ďalej. Tak prestala so svojimi závislosťami. Videla otca chlapca len tak stáť pri koľajnici a smutne pozerať sa na vlak . V živote som videl veľa filmov, ale tento má asi najviac dojal a dodal do života sebavedomie ktoré som potreboval... 98 % (28.08.2009)

Uvědomuji si zatím dva filmy, které mi rozbušily srdce: kromě Mostu ještě Pán much. Pokud to bylo i v jiných filmech, přesto jsem se k nim z nějakého důvodu nechtěl vracet (např. Zachraňte vojina Ryana). Most je jeden z mála filmů, které jsem již viděl vícekrát. Síla filmu pro mne tkvěla právě v tom, že jsem nevěděl, co mě čeká. Tak zoufalý a řvoucí jsem u filmu ještě nebyl. V té době jsem měl totiž svého prvního synka, se kterým jsem měl podobně intenzivní vztah jako byl naznačen ve filmu. Při představě, že před rozhodnutím stojím já, jsem křičel: ne, já Tě nedám! a byl by to jiný konec. A ano, vnímám vzdáleně paralelu oběti Boha otce. Kvůli nám, těm co jedou ve vlaku se svými radostmi i starostmi, myšlenkami i pocity. Pak teprve jsem to nějak v sobě dokázal zpracovat. Když pouštím známým film Most, říkám jim, aby si po písmenku "M" přidali písmena "i" a "l". Howgh. (09.02.2011)

Wau... Nádherné. Už delší dobu jsem nebyla tak silně citově unešena z nějakého snímku a o to víc mě překvapuje, že je z české produkce a ještě krátkometrážní. Někdy prostě stačí jeden pohled na zhrouceného člověka, někdy stačí jeden úsměv od neznámého kolemjdoucího v okamžiku, kdy si člověk neví rady co dál.... a může vám to změnit život. (04.01.2014)

- Človek ako prostriedok a človek ako cieľ. - Zabitie je zlé, ak je zamýšľané ako prostriedok k určitému cieľu; zabitie je "prípustné" ak je nezamýšľané, ale predvídateľné ako vedľajší efekt "väčšieho dobra". Ak máme zachrániť viacero životov skrze obetovanie jedného – je smrť jedného človeka (vopred) nezamýšľaná a stáva sa „vedľajším efektom" k dosiahnutiu väčšieho dobra? ... Je (morálne) prípustné, aby bol život akéhokoľvek človeka použitý ako prostriedok k dosiahnutiu nejakého účelu/cieľu (aj keď by to malo byť v prospech väčšiny)? ... Riešenie "traťovej morálnej dilemy" vo filmu Most je špecifickou modifikáciou "trolley problem" experimentu. - Viac k tematike "traťovej morálnej dilemy" viď môj deníček. (27.03.2015)