Padenije Berlina, časť 1
The Fall of Berlin
Obsahy(1)
Dvoudílný epický velkofilm je nejprestižnějším projektem pozdně stalinské kinematografie. Reprezentuje velké komunistické ideje, které ve filmu zosobňuje sám neohrožený Stalin. Zajímavostí také je, že role nacistického vůdce Hermanna Göringa se originálním způsobem zhostil Jan Werich. Poslední dny druhé světové války vrcholí a Rudá armáda míří na svou poslední vojenskou štaci – dobýt Berlín. Na pozadí těchto dramatických událostí se odehrává příběh hrdinného slévače Alexeje a učitelky Nataši. On táhne se Sověty na Berlín, ona je drasticky odvlečena do koncentračního tábora. Společně se setkávají až v osvobozených ulicích německé metropole ve chvíli, kdy se jedna z nejsmutnějších kapitol lidských dějin konečně uzavřela. (oficiální text distributora)
(více)Recenze (55)
Tohle je maso. Už chápu proč má tolik lidí k tomuhle filmu výhrady. Hitler zobrazenej jako totální vocas (ne, že by nebyl, ale tohle je extrém) Stalin byl vlastně fajn týpek a SSSR ráj na zemi, kde vůbec nebyli masové popravy, koncentráky na Sibiři a hladomory! Ps : Nevědět to, tak Wericha jako Göringa bych fakt nepoznal.60% ()
Lány, závody, láska - ukázkový příklad ikonografie socialistického realismu, naznačující temné spojenectví Německa a Británie. Dnes slušná zábavička na úkor doby za 3-4*. Obraz si vypomáhá soudobými ukázkami vojenské techniky, autentickými válečnými záběry i modely leteckých formací a mírně mě rozhodila scénáristická zkratka od Moskvy ke Stalingradu. Hitler vyšiluje hřímavou ruštinou, Werich (i podřízená role v tvůrčím týmu mu sluší) si kolébavě užívá dočasnou roli světovládné dvojky a Aljoša pod vedením moudrého Hospodáře bojuje za vlast až k Jaltské konferenci. Kostrbatá, ale poučená režie, kamera a střih plus adaptace Šostakovičovy hudby (budovatelské z donucení) povinně vydělaly v Karlových Varech 1950 Křištálový globus. ()
To není válečný film, ale parodie na válečný film... většina komedií, které jsem v poslední době viděl, není tak vtipná jako tohle... obvzláště kreace s Adolfem Hitlerem nebo Werichovo ztvátnění Goringa... fanatická komunistka učitelka je nářez. Válečné scény vypadají asi jako když sem si s kamarády jako malej hrál na vojáky :o) "Ja nebyt syčak, ja oficir!" "Až se dostanu do Berlína na tu tvou Friedrichstrasse, tak ti taky zničím dům." Prostě nářez! ()
Z ryze filmového hlediska jasný odpad a čirá amatérština, ne tak z hledisek dalších. Divák žasne a vidí věci nevídané - úžasný je kontrast Stalina jako všudympřítomného poloboha v němž se snoubí vojenský génius Napoleona s altruismem Matky Terezy a cholerického, hysterického a psychopatického Hitlera coby kašpárka peskovaného Evou Braunovou za neumyté vlasy. Ostatně i suity obou diktátorů jsou zážitkem sami o sobě, zvlášť ta Hitlerova boduje. Co dodat - "Pád Berlína" je groteska, před jejíž komičností blednou i jména jako Buster Keaton nebo Harold Lloyd. ()
Ukázkový příklad, jak lze z vážného válečného filmu vyrobit pro dnešního diváka komedii. Dvě dějové linky, jedna sledující slévače Aljošu a dívku Natašu, druhá zase zachycovala dění v politických kruzích, se ovlivňují pouze v tom smyslu, aby ukázaly "báťušku" Stalina v těch nejlepších barvách, jako hodného starostlivého tatíčka a nepřítele jako figurky z grotesky. Schematické vykreslení postav navozuje až groteskní směšnost postav německé válčící strany, despotickým Hitlerem, jež si myje hlavu elixírem, počínaje, přes zrádného Werichova Göringa a neschopné generály, zfanatizovanými vojáky v zákopech konče. Stalin oproti nim jako rozvážný otec národa se setkává s dělníky a okopává zahrádku. Vcelku nepůsobí ve své bílé uniformě ani jako diktátor, ale spíše jako blahobytně si žijící strýček mlynář, který si zve na návštěvu dělníka z celého SSSR. ()
Zajímavosti (5)
- Na prelome rokov 1946-47, keď boli natáčané bojové scény k tomuto filmu, boli ako komparz nemeckých vojakov použitý zajatý nemecký vojaci z ruských zajateckých táborov. Avšak iba tý, ktorý mali pôvodné nemecké uniformy, ako spomína v autobiografickej knihe "SOLDAT" Siegfried Knapp. (andykovac)
- Ve scéně na začátku, kdy se dobývají Selowské výšiny, je v zákopu německý voják, který střílí na ruského vojáka. Zbraň však neměla náboje a zvuk byl dodán v postprodukci. (ČSFD)
- Dabování filmu bylo provedeno ve zvláštních ateliérech jazykové úpravy státního filmu a trvalo při celkem 116 hodin. Poněvadž mnozí z vybraných dabérů byli zaměstnáni exteriérovým natáčením mimo Prahu, nebo byli zaměstnáni v divadle, kde právě začínala nová divadelní sezóna, muselo se pracovat na dabingu i v noci, aby bylo možno toto sovětské dílo uvést k oslavám 33. výročí Velké říjnové socialistické revoluce a II. Sjezdu Svazu československo - sovětského přátelství. (AGAMENON)
Reklama