Padenije Berlina, časť 2
The Fall of Berlin
Obsahy(1)
Dvoudílný epický velkofilm je nejprestižnějším projektem pozdně stalinské kinematografie. Reprezentuje velké komunistické ideje, které ve filmu zosobňuje sám neohrožený Stalin. Zajímavostí také je, že role nacistického vůdce Hermanna Göringa se originálním způsobem zhostil Jan Werich. Poslední dny druhé světové války vrcholí a Rudá armáda míří na svou poslední vojenskou štaci – dobýt Berlín. Na pozadí těchto dramatických událostí se odehrává příběh hrdinného slévače Alexeje a učitelky Nataši. On táhne se Sověty na Berlín, ona je drasticky odvlečena do koncentračního tábora. Společně se setkávají až v osvobozených ulicích německé metropole ve chvíli, kdy se jedna z nejsmutnějších kapitol lidských dějin konečně uzavřela. (oficiální text distributora)
(více)Recenze (45)
Platí totéž co u první části, s tím že scény z vůdcovy poslední štace jsou ještě vydatnější. Nedá mi to abych nepochválil Natašku - ta holka by fakt stála za hřích, ten její komsomolský entuziasmus je vážně rajcovní :-D. A ještě poznámka na závěr: scénář k "Pádu Berlína" napsal (a nikdy se tím nezapomněl pochlubit) Petr Pavlenko - jedna z nejhorších Stalinových spisovatelských kreatur, jehož patolízalství mu vyneslo v tehdejším SSSR mnohá ocenění (zatímco skutečné umění vyneslo autorům jako Babel, Pilňak nebo Vesjolyj leda kulku do hlavy...). ()
Tady všechny žerty stranou, dočkala jsem se sice svatby století, byla účastna i Blondi, ale Marína Kovaljova je fakt nejhorší herečka na světě. Při srovnání těch jejích scén z koncentráku zůstává i Werichův prchající Göring nesmrtelným a chrabrým idolem. A Stalin? Nelíbal se ani z poloviny tak často jako Aljoška a jeho muži. ()
Se strýčkem Stalinem na věčné časy a nikdá jinak. Konečně se někdo nebál a natočil skutečnou pravdu o pádu Berlína. Stalinovi, skromnosti to ztělesněné, zajisté muselo být tuze moc trapně, že ho filmaři na plátně tak zbožštili. Ale co už s tím, že? Vždyť pouze jeho brilantní plán zapříčinil porážku Německa. Má však štěstí, že na jeho straně bojuje neohrožený slévač Aljuša, před jehož hrdinným "chlapáctvím" i kult Chucka Norrise upadá do propasti naprostého zapomnění. A ty herecké výkony. Darmo mluvit. I když scéna, kdy se přibelhá Goebbels s dobrou zprávou, je takový herecký majstrštyk od všech čtyř přítomných pánů herců, že jí prostě nelze nezmínit. Jo a mimochodem, Hitler by si měl vážně umýt vlasy. Ať se podívá třeba na Josifa jaký je to štramák. A kam ten to až, narozdíl od něj, dotáhl... ()
Úlet! Propaganda až na půdu! Pěkné barevné obrázky! Sranda! V tomhle dvoudílném ruském opusu je prostě všechno! Já měla nutkání tento film zhlédnout pouze z toho důvodu, že zde Jan Werich ztvárnil Hermanna Göringa, což mi zprvu přišlo lehce bizarní. Ovšem pan Werich se této nevděčné role zhostil s humorem a šarmem jemu vlastním a já můžu s klidným svědomím říct, že vtipnějšího Göringa jsem v životě neviděla (mimo jiné se v přítomnosti divoce promlouvajícího Hitlera spící nehorázně rozvaluje v křesle). Celou touto propagandistickou "komedií" se prolíná osud hlavní dvojice - učitelky Nataši a slévače Alexeje. Najdou v sobě zalíbení poté, co Alexej udělá rekord v množství slité rudy (nebo kýho výra), dostane vyznamenání od Stalina a ona o něm má pronést proslov (vskutku dosti zapálený proslov ve stylu "na ramenech soudruhů, jako je Alexej, stojí budoucnost Sovětského svazu, v jeho očích plápolá oheň odhodlání plnit roční plán na ještě více procent", atp. (tou dobou už soudnější polovina sálu učůrávala smíchy - a to byl teprve začátek!). Úvodní barevnou idylu ruského lidu přeruší vpád německých vojáků, Nataša je zajata a odvlečena spolu s dalšími do Německa, Alexej je povolán, aby táhl s armádou na Berlín - a on se neohroženě žene kupředu, s nadějí, že Nataša ještě žije. Cestou kosí jednoho Němce za druhým - ovšem povětšinou né ranami z kalašnikova, nýbrž jeho obratným vrháním po nepříteli (další z nepřeberného množství dokonale absurdních scén). Dál jejich osudy netřeba líčit - když vezmete v potaz, že se jedná o propagandistický snímek nejhrubšího zrna. Snad jen ještě stojí za zmínku úžasně extrémní vykreslení dvou hlavních státníků: Stalin - svatý papež, pracovitý, chápavý, milující, odvážný, rozvážný, bla bla - a Hitler - histerik, cholerik, scestně myslící pomatenec, blbec-tupec-japonec (né že by většina z toho nebyla pravda - jen je zde mezi nimi ukazován takový rozdíl, který byl při tom ve skutečnosti asi jen ztěží). . . . . No, jak jsem již řekla - pokud člověk ví "o co jde", pak se u tohoto filmu může královsky bavit - pokud je "věrným soudruhem", pak samozřejmě také - ovšem to by se měl tedy raději dívat někde v soukromí domova a nechodit do kina - mohl by mít totiž nutkání okřikovat ostatní, ať se nesmějí - jako tomu bylo v případě, když jsem na tomto filmu byla v kině já (samozřejmě jsme se smáli dál - jen se pak po skončení pár lidí bavilo nad tím, že v jedné části sálu "byli nejspíš leninovci"...) . . . . . Objektivní hodnocení takovéhoto filmu je pro mě takřka nemožné - na jednu stranu propagandistický odpad, na stranu druhou opravdové pobavení se při naivním, nechtěně vtipném a patetickém snímku - takže kompromis a 3*. ()
Takouto obludnou manipuláciou sa nemôže pochlapiť ani prvá časť, veruže tak. A to som už predýchal a pousmial kadečo. Fakt by som sa rád díval na všetky tie vekové a sociálne skupiny tej doby, ako to trávili. Vďaka filmovému umeniu, môžeme vidieť akúkoľvek fanatickú či nasilu natlačenú interpretáciu v historickom rozmedzí dejinného kontextu na x variant. ()
Zajímavosti (9)
- Stalin se na premiéře snímku při závěrečné slavné scéně rozplakal. Později řekl režisérovi, jak lituje toho, že do Berlína skutečně neletěl. (Spinosaurus)
- V 21 minúte 27 sekunde filmu je za predstaviteľom Stalina, ktorý sa zohýba ku telefónu, vidieť na stene tieň mikrofónu a pravdepodobne niektorý z členou filmového štávu zdvíha ruku s prstami v tvare V. (andykovac)
- Snímky série Pád Berlína (ČSFD)
Reklama