Obsahy(1)
Ekosystém země se v blíže neurčené budoucnosti zhroutil. Třináctiletá houževnatá Vesper, která žije se svým paralyzovaným otcem, se snaží obstarávat obživu, jak to jde, a zároveň ve své laboratoři experimentuje s biologickými materiály. Když jednoho dne najde v lese záhadnou ženu, doufá, že ji zavede do Citadely, místa, odkud mocní rozhodují o osudu zbytku světa. Kristina Buožytė a Bruno Samper umně využívají kulis lesnaté litevské krajiny, do níž zasadili děj této dystopické sci-fi, a díky kombinaci silných hereckých výkonů, jedinečného výtvarného konceptu a nápadité hudební složky přináší divákům vskutku komplexní audiovizuální zážitek. (MFF Karlovy Vary)
(více)Videa (4)
Recenze (81)
Řekl bych, že dívat se na postapokalyptické filmy v době, kdy má člověk pocit, že apokalypsa už klepe na dveře, trochu postrádá půvab. Je to něco podobného jako sledovat thrillery o epidemiích v období lockdownu. Tohle ovšem hýřilo nápady, mile překvapilo hereckými výkony a zaujalo vizuálem. Hodně ponurý a rozhodně dobrý film. ()
Tvůrci se očividně při tvorbě tohoto podivného světa, jakožto i scénářů pro hlavní postavy nijak zvláště nepředřeli. Nejenže, nám o Loru nesdělí prakticky nic a tak si musel divák většinu sám domýšlet, ale i tak to bylo celé nějaké divné. Mimo jiné například stále nechápu, kam burkonošky tahaly všechno to harampádí a jaký k tomu měly důvod. Další velký přešlap byl výběr postav. Hlavní hrdinkou totiž bylo malé nesympatické děcko a mrzák, který komunikoval pouze formou levitujícího kopačáku. Jejich počínání mi bylo celý film záhadou, ale v žádném případě se o nic zajímavého nejednalo. Moc rád bych proto věděl, kdo tuhle slátaninu zafinancoval a jak věrný je výsledek předloze (pokud tedy nějaká existuje). V žádném případě však shlédnutí nedoporučuji. Kromě slíbeného sci-fi mi zde chybí vše ostatní a již dlouho jsem se tak nenudil. Není zde žádná akce, humor a drama je to velmi slaboučké, neboť je to celé bez atmosféry. 33% ()
Asi se budu opakovat po zdejších komentujících, ale tento film poměrně dost selhal na nevyužitém potenciálu, protože řemeslně by mohl konkurovat kdejakému áčkovému hollywoodskému sci-fi, nicméně, zůstává svou opulentností hodně u země a my se nedostaneme nikam moc ven a tak se s hlavní hrdinkou plácáme pořád jen kolem chatky a někde v lese a přitom si užíváme krásné vizuální efekty a výjevy, které by si zasloužily větší a hlubší příběh. Takže všechno ostatní super, děj slabota. KVIFF 2022 ()
Sci-fi snímek, který překvapí hlavně svým původem (jako mnozí zdejší uživatelé jsem byla mile překvapená z vizuální vytříbenosti filmu, který vznikl v koprodukci Litvy a Belgie) a zařazením do Hlavní soutěže na KVIFF. Zapůsobila na mě hutná depresivní atmosféra, méně už pak pravidla (respektive žádná pravidla) fikčního světa. A závěr se teda taky moc nepovedl. ()
Ambiciózně hutná sci-fi, která ale až nepříjemně často naráží na strop tvůrčích schopností a financí. Tak zhruba nějak takto lze v jedné větě popsat snímek Vesper Chronicles, který vyjma zajímavě uchopeného světa zaujme i svou vizuální stránkou či nádhernými reáliemi litevských lesů. Bohužel, samotná kostra příběhu je až trestuhodně nevýrazná, což jde také ruku v ruce i s fádním scénářem a nezapamatovatelnými hereckými výkony. Ve finále tedy dostaneme sci-fi jednohubku, jejíž potenciál opravdu dalece přesahuje možnosti a schopnosti tvůrců. A to je vzhledem k atraktivně neokoukanému vizuálu a nápadu vážně velká škoda. „Oh Vesper, you don't know the cost of dreams.“ ()
Galerie (25)
Zajímavosti (3)
- Létající dron, sloužící ke komunikaci s otcem Vesper (Raffiella Chapman), je buď CGI, nebo opravdový dron. Ten byl velmi hlasitý (jako sekačka na trávu) a když se herci kvůli hluku nemohli sousředit na dialogy, byla to CGI verze. (mnx)
- Žádná scéna nebyla natočena pomocí zeleného pozadí. Většinou jde o vylepšení záběru skutečné rostliny nebo létajícího stroje, či jsou použity klasické mechanické efekty. CGI efekty byly použity, jen když to bylo absolutně nutné. (mnx)
- Kameraman Feliksas Abrukauskas se pro světlo filmu inspiroval u obrazů Johannese Vermeera a Rembrandta. (mnx)
Reklama