Kinoautomat: Člověk a jeho dům

Bylo to první, byl to nápad, i když musím uznat, že větvení je až příliš malé, resp. žádné a šly by více využít možností, alespoň dva různé konce, pak by to mělo větší "smysl". Viděla jsem obě varianty od každého větvení a nepřijdou mi až tak odlišné. Chápu nákladnost a techniku televizní produkce, později se to opakovalo u Kuchaře Svatopluka, prostě mě přišlo že nebýt tam skvělý Horníček a další herci a nebýt celé té situace v Montrealu a šedesátých let, tak by to nebylo takové pozdvižení. Kdyby to chtěl dnes někdo zopakovat, musel by (díky digitální technologii) šáhnout víc do děje, víc větvení a třeba i různé konce. (03.12.2012)

Kultovní záležitost, o které nám vyprávěli ve škole - první interaktivní film na světě se zrodil v Československu! Kinoautomat pana Činčery měl světovou premiéru na výstavě Expo 1967 a u příležitosti narozenin kina Světozor jsem měla možnost si ho sama vyzkoušet a rozhodovat o osudu Miroslava Horníčka v roli pana Nováka. V závěru trošičku překombinované, ale jinak výborné a velice vtipné. (09.06.2019)

Uvoľnená atmosféra 60. rokov, kedy boli traumy II. svetovej vojny i následných boľševických procesov smrti potlačené, cudzie vojská zatiaľ nebrázdili Československo krížom krážom a zákerný AIDS neexistoval. V ovzduší sna o spravodlivom a demokratickom socializme sa zrodilo množstvo výnimočných umeleckých diel, ktoré spoľahlivo bavia i dnes. Jedným z nich je Činčerov unikátny Kinoautomat. Banálna bakalárska príhoda o nahej susedke, zabuchnutých dverách a návšteve príbuzných z Moravy je pozdvihnutá nielen výberom hercov, ale najmä ich viditeľnou chuťou hrať, vstupom živého konferenciera do filmu a zapojením diváka do procesu rozhodovania o ďalšom deji (aj keď v skutočnosti ide o šikovne predostretú manipuláciu). Radúz Činčera, majiteľ myšlienky hovoril o tom, že najviac sú z jeho interaktívnych predstavení odvalení Japonci, ktorí sú zvyknutí akýkoľvek problém, vybočenie z poriadku a chybu riešiť zvolaním aktívu, hlasovaním a kolektívnym rozoberaním chyby a hľadaním riešenia. Naproti tomu v ČSSR bola situácia taká, že nefungovalo skoro nič a človek sa musel naučil okamžite jednať a improvizovať. Na tomto podklade vraj vznikol Kinoautomat, jeden z najhravejších projektov česko-slovenskej kinematografie. Jeho sledovanie v kine Světozor, kam sa jeho oprášená premiéra po štyridsiatich rokoch od vzniku na pár týždňov presťahovala je skvelým zážitkom. Pozn. Ohlásené je vydanie filmu aj na DVD, zaujímavé by však bolo pouvažovať o vydaní širšej kolekcie ďalších Činčerových multimediálnych prezentácií, robených pre zahraničné publikum na svetových výstavách, pritom v Česku, či na Slovensku takmer neznámych. Údajne ich bolo okolo 120, a vyznačovali sa mnohotvárnymi inováciami a novinkami, ktoré neboli inde použité. Hravosť Kinoautomatu naznačuje, že naozaj také boli. (12.06.2007)

Sice to nevidím tak špatně jako HenryS, ale i tak jsem byla hodně zklamaná. Jedna hvězdička za historický význam a tyhle věci, druhá za samotný zážitek v kině. Moderátor Josef Polášek byl OK, ale ten film... Jaký význam má hlasování, když od začátku víme, jak to vlastně dopadne? Volby mi přišly v podsatě bezvýznamné, neměla jsem pocit, že bych něco měnila a příběh mi stejně přišel tak pitomý, že mě ani nezajímalo, jak to bude dál. No, ale aspoň budu moct říct "viděla jsem to". (05.05.2009)

Vtipné, zábavné, originální. Škoda, že divákova možnost volby je jen iluzivní, protože děj se po chvíli vždy dostane tamtéž, ať už zvolíte jakoukoli možnost. Podle mého je Kinoautomat skvělým vynálezem, kterého však zatím nikdo nedokázal smysluplně využít. Otázkou je, zda to vůbec jde, nebo je to jen zajímavá, ale slepá ulička vývoje filmu (dobře se dá ale využít například v počítačových hrách). Tak zůstává Kinoautomat stále ve fázi experimentu a Činčerův film je už 40 let prototypem. (02.08.2007)