Salton Sea

Život Dannyho Parkera se jednoho dne otočil o sto osmdesát stupňů. Je z něj muž závislý na drogách pohybující se ve světě zločinu. Mohl si žít úplně jinak. Za všechno zřejmě mohl osud, který ho přiměl se stavit v motelu, kde probíhala tajná výroba drog. Prokleté místo napadli zabijáci. Výsledkem bylo Dannyho postřelení a smrt jeho manželky. Vždycky však může být ještě hůř a někde možná pro Dannyho existuje místo pro lepší život, anebo taky ne. Vyklubalo se z toho až nečekaně schopně natočené drama pro silné žaludky s filosofujícím přesahem. A tohle spojení si kupodivu ani moc nepřekáží. Pár slabších míst se sice najde a hlavní postava by nemusela hrát na trumpetu, ale jinak se film poměrně vryje pod kůži. 80% (06.03.2013)

Poprvé jsem z toho měl asi trochu lepší pocit, ale stejně se mi ten film takřka úplně vykouřil z hlavy. Depresivní začátek slibuje něco jiného, než se potom dostaví. Možná bych i řekl naštěstí. Krimi v druhé půlce je zajímavá, ale nic moc převratného se nevidí. Možná až na chrochtajícího pošahance bez nosu. Všechno drží Val Kilmer a naštěstí tady ještě má nějaké charisma a o asi 30kg méně než v současnosti. (27.10.2011)

Táhlý děj, který si hraje na rafinovaný příběh s promyšlenou zápletkou, a tentokrát více než kdykoli jindy. D. J. Caruso není schopen přijít s novou myšlenkou a tak využívá ty již dávno zažité - množné číslo používám zcela úmyslně -, nulová překvapivost se tak postupem času stává hlavním důvodem u kolísání atmosféry a hlavně pozornosti diváka... snímek začínán nudit. Prvním schématem je snaha o vykreslení atmosféry bezmocnosti, klasické feťácké doupě, hlas vypravěče jakožto nejsnadnější způsob vysvětlení nastolené situace a samozřejmě příjemné filtry a hudba. Caruso však nebre feťáka jako neustáleného vypravěče a pracuje se snímkem jako s obyčejným kriminálním dramatem. V druhém schématu se seznamujeme s hrdinovou minulostí a je nám naznačováno, že tenhle příběh má více vrstev a vůbec není jednoduchý, zůstává však pouze u náznaků, které na mozkové receptory útočí jeden za druhým, braňme se. Třetí je známá cesta pomsty, která je příliš rafinovaná a hrdina diváka stále překvapuje svou rafinovaností a důvtipem, hraje si s ním stejně jako s předmětem své msty. Jenže opět je to pouze póza. Krom neustálého oblbování a předkládání 'starých známých principů' tak nemá Selton Sea nic co by nám mohl nabídnout. Vlastně ano, přihlouplého Medvídka Pů bez nosu a s legračním úsměvem. [TOP 19/7 69%] (29.03.2007)

Začátek: Strašně tvrďácky se tvářící chlapík s očividně namalovaným tetováním očividně markýruje foukání do trumpety mezi očividně simulovanými plameny… a tak to jde celý film, kterému se nedá věřit ani nos mezi očima (pun intended), natož nějaká emoce nebo dějový zvrat (bóže, všimne si to kdejakého univerzitního prstenu a odrazu v zrcadle, ale neví to, jestli si to koupilo osmiranný nebo devítiranný revolver – jestli to měl být odkaz na Drsného Harryho, moc se nepovedl) a navíc se nemůže rozhodnout, jestli bude spíš Pulp Fiction, 8 mm nebo Trainspotting. Hvězdičky za mírnou zábavnost plus povedené jednotlivosti – historické vařičské okénko, slušnou (byť často neorganicky exhibující) kameru, Walk on the Wild Side, nosové pískání Medvídka Pú. (23.03.2016)

Salton sea je film pre fajnšmekrov, mohol by zaujať trebárs takých Tarantinových fanúšikov. Mne nič nepovedal. Škoda, pretože som sa naňho dosť tešil a počul som, že má zaujímavú pointu. Žiadnu som si nevšimol. Takýchto úletov sa natočí ročne asi dosť veľké množstvo a je ťažké vymyslieť ešte niečo, čím diváka, bažiaceho stále po nových vizuálnych podnetoch, zaujať. Salton sea ostal v tomto smere niekde na polovici cesty. (25.07.2012)