Salton Sea

Tak na rozdíl od jiných filmů shodného ražení, mám tento velice rád. Hraje v něm Val Kilmer v době své největší slávy. Celkově má film takovou zajímavou atmosféru. V určitých pasážích jde o temné drama, jindy o černou komedii, jindy zase o tarantinovku. Žánr se přesně nedá určit, celkově ale film vyznívá velice komplexně a celkem slušně atmosféricky. PS: „Můžeš mi říct, co znamená zkratka JFK?“. To byla fakt dobrá scéna. (13.01.2014)

Moderní noir s nádechem cracku, který nevyprchá ani po závěrečných titulcích. Val Kilmer v jedné ze svých nejlepších rolí (respektive ve "dvojroli"), s trumpetou u pasu, pohnutou minulostí, žádnou budoucností a opovrženíhodnou reputací práskače dokazuje, že na první ligu stále ještě dohlédne. Salton Sea se žene hlava nehlava ke svému konci a během těch 103 minut háže na diváka jednu informaci za druhou, ke konci informace vystřídají zvraty a stává se z toho takový menší guláš, ale budiž. Netradiční pojetí a smíchání žánrů přičteno k dobru, nakonec se z toho vyklubala velmi příjemná podívaná. (21.11.2008)

Začátek vypadá jako velmi nudný film o feťácích, ale překvapivě dobře se to rozjede. Ostatně jak konstatuje sám hlavní hrdina hned na začátku (po skvělém úvodu do historie drog): "vím co si myslíte, ale vydržte to ještě se mnou..." a tak jsem vydržela a stálo to za to. Kilmerův Danny se v průběhu filmu stává dost zajímavou postavou a důvody jeho chování jsou čím dál jasnější. Pseudo-artové vložky (trumpetista, moře, strom) tuhle drogově detektivní story příjemně oživily a navíc Val Kilmer jako pankáč vypadal překvapivě dobře. (20.08.2006)

Hlavně skvěle natočená lahůdka zapadlá na policích videopůjčoven. Božská kamera, velmi dobrá režie a slušný scénář, který nahlíží na seriózní problémy zvláštně flegmatickým okem feťáka, to vše opepřené skvělými hereckými výkony s cool Kilmerem na prvním místě, tj. hned několik důvodů proč dát Salton sea šanci. Jenom mě mrzí, že tvůrci trochu nepřitvrdili atmosféru. Nechalo mě to docela chladným.. (05.08.2003)

Táhlý děj, který si hraje na rafinovaný příběh s promyšlenou zápletkou, a tentokrát více než kdykoli jindy. D. J. Caruso není schopen přijít s novou myšlenkou a tak využívá ty již dávno zažité - množné číslo používám zcela úmyslně -, nulová překvapivost se tak postupem času stává hlavním důvodem u kolísání atmosféry a hlavně pozornosti diváka... snímek začínán nudit. Prvním schématem je snaha o vykreslení atmosféry bezmocnosti, klasické feťácké doupě, hlas vypravěče jakožto nejsnadnější způsob vysvětlení nastolené situace a samozřejmě příjemné filtry a hudba. Caruso však nebre feťáka jako neustáleného vypravěče a pracuje se snímkem jako s obyčejným kriminálním dramatem. V druhém schématu se seznamujeme s hrdinovou minulostí a je nám naznačováno, že tenhle příběh má více vrstev a vůbec není jednoduchý, zůstává však pouze u náznaků, které na mozkové receptory útočí jeden za druhým, braňme se. Třetí je známá cesta pomsty, která je příliš rafinovaná a hrdina diváka stále překvapuje svou rafinovaností a důvtipem, hraje si s ním stejně jako s předmětem své msty. Jenže opět je to pouze póza. Krom neustálého oblbování a předkládání 'starých známých principů' tak nemá Selton Sea nic co by nám mohl nabídnout. Vlastně ano, přihlouplého Medvídka Pů bez nosu a s legračním úsměvem. [TOP 19/7 69%] (29.03.2007)