Anglický pacient

Celkem zklamání, válečné filmy právě nemusím, a i když je zde válka v podstatě jen kulisou, bohatě stačí na to, aby mě to trochu otrávilo. Přičtěte k tomu mou averzi k dlouhým filmům (přece jen, výjimek jako Pán prstenů nebo Titanic je málo, od čeho by to taky byly výjimky, že) a to, že jsem se po většinu doby celkem nudil. Ovšem všimněte si, jak se namaskovaný Fiennes podobá roli, kterou bude hrát za deset let - přípravu na Voldemorta vzal vážně od podlahy:-). (07.04.2008)

Kedysi, niekedy v 90tych rokoch mi prišiel tento magnum opus Antonyho Minghelly príliš fádny a nezáživný. Množstvo oscarov bolo mätúcich, očakávate potom najlepší film desaťročia. Ako filmovo skúsenejší, niekedy o dekádu ďalej, som pochopil Minghellovu filmovú reč a posolstvo, keď už som poznal aj jeho ostatnú tvorbu. Film, ktorého najlepšie vystihuje pojem epický a ktorý je o dosť menej podbiedzavý ako napríklad Titanic. (25.05.2012)

Jsem asi necita, ale mně ten příběh po chvíli neskutečně lezl na nervy. Pan režisér brnká na emotivní strunu s takovou okázalostí, že ta má praskla asi po půl hodině a zbytek příběhu jsem jen prokroutil hlavou. Na konci jsem se cítil jak po konzumaci dvou kil přeslazených kremrolí... Takový Doktor Živago, to byla jinší podívaná! (25.01.2004)

Očekávala jsem velkou, epickou love story s tragickým koncem a emotivními momenty. Dostala jsem zdlouhavý příběh s množstvím scén, které celkově vyzněly poměrně nezáživně, díky zbytečně dlouhé stopáži. Ve spoustě z nich se ani nic moc neděje a s jejich stále častějším opakováním začala má soustředěnost mírně upadat. Mnou očekávaná romance se projevila pouze v pár vskutku erotických a lákavých scénách. Film mě nijak nezasáhl a nedostaly se ke mně z něj žádné hlubší, či silnější emoce, jak jsem čekala. Neprožívala jsem ho. Nedokázala jsem se vcítit do postav. Možná jsem na něj jen neměla to správné rozpoložení. A možná takový prostě je a každý divák ho vnímá jinak. (06.06.2010)

První přirovnání, které se mi pojí s tímto filmem je "okázalý, ale decentní". Film vás svou vizuální stránkou, pěknými sceneriemi, ani láskyplným dějem neubíjí, naopak vklouznutí do něj probíhá docela pomalu, nebo chcete-li, pozvolna. Z postav se žádná na začátku nepředstavuje jako tahoun, příběh se vykresluje po maličkých kousíčkách, a tak bych řekl, že nejlepší na Anglickém pacientu je celkový pocit a atmosféra, kterou nenápadně navozuje. Samotný děj totiž kdovíjak vypointovaný, ani obsahově působivý není - ale právě v tom spatřují umění Anthona Minghella - protože ho dokázal velice příjemně a něžně podat. 8/10 (16.06.2011)