Božské děti

Božské děti pro mě představují mé první setkání s íránským filmem, což je podle mě určitě škoda a své mezery se budu snažit napravit. Protože Majid Majidi mi tímto počinem připravil poměrně nevšední, ale jistě příjemný zážitek. Vypráví příběh o dvou sourozencích, které jako spoustu jiných lidí sužuje obrovská bída, v níž ztráta polorozpadlých bot představuje obrovský problém a přichystá perné chvíle na několik následujících týdnů. Děti v takovém světě se chovají až neuvěřitelně dospěle i přes nízký věk a dokáží se o sebe postarat. Tedy nejen, že tento film skýtá zajímavý příběh s výborným zpracováním, ale rovněž nám poskytuje možnost seznámit se s bídou této části země, podívat se, jak to tam skutečně vypadá. (18.09.2009)

Takový malý silný film. Myslím, že režisér dal do filmu celé své srdce a zároveň um. Pokud se tyto dva faktory sejdou není potřeba film nijak přikrášlovat efektními záběry (i když i zde se najdou nádherné záběry), či barevnými filtry. Vždyť ani příběh není nijak zvlášť objevný, je o tom jak malá chlapec Ali ztratí boty své sestřičky a celý film je o tom jak se s tím oba snaží vypořádat. Je to asi klišé, ale tento film opravdu pohladí po duši. Navíc jsem ještě v žádném filmu neviděl tak napínavý sportovní zápas jako zde. Škoda, že země původu předurčuje film ve světě k zapomnění. (02.07.2007)

Pro nás zhýčkané Evropany je ztráta bot maličkost, ale někde je to bohužel obrovská tragédie. Třeba v íránských vesnicích a malých městech. A o tom vypráví tento film. Smutná podívaná, hlavně díky pohledu malého Aliho. Ten asi nikdy nezapomenu. I proto můžu říct, že jsou Božské dětí jednoduše skvělým filmem z pro mě zatím neznámé íránské kinematografie. 85% (19.10.2011)

Tak obyčajné, tak jednoduché, že je to na 3 hviezdy ako stvorené. No je to veľká výpoveď o dobe, v ktorej žijeme, ten každodenný zápas o život, to prežívanie. Väčšina sveta má podobné problémy, takže pre mnohých to môže byť akurát zrkadlo, no zážitok z toho bude mať asi málokto okrem nejakých boháčov, no treba si uvedomiť, že tento film tu zostáva aj do budúcnosti, že budúcim generáciám ukáže naše problémy, že sa ukáže život v Iráne, o ktorom som si nemyslel, že môže mať až tak výrazné rozdiely v bohatstve jednotlivcov. Tým pološťastným a polosmutným záverom je to obzvláštnené a človek možno aj vyroní nejakú tú slzu. (31.03.2014)

Jsou velké filmy o velkých věcech, ale pak jsou velké filmy o věcech malých, jako třeba tento. Protože koho by napadlo, že film o botičkách malého Íránce může být tak velký? Velký je také svými emocemi a hereckými výkony obou dětských protagonistů, na Aliho smutné oči dlouho nezapomenu. Opravdu krásný film. (10.05.2009)