Bacheha-Ye aseman
Božie deti
Children of Heaven
Obsahy(1)
Rodina malé Zahry a Aliho je tak chudá, že děti mají každý po jednom páru bot. Zahřiny střevíce byly už tak sešlapané, že musely k ševci. Ali sestřiny botky sice vyzvedne, jenže cestou je nešťastnou náhodou ztratí. Uvědomit si dosah takové ztráty pro dvě chudé íránské děti je pro nás, zhýčkané Středoevropany, velmi těžké. Do školy musí oba v něčem chodit a ve škole dokonce sportovat. Otec peníze na nové nemá a maminka je nemocná. Přiznat se ke ztrátě rodičům by nikam nevedlo. Co si počnou? Spásný nápad dělit se o Aliho kecky se sice zdá jako momentální řešení, ale jen na chvíli. A Ali to ví. Musí se o svou sestru postarat. Ale jak? (oficiální text distributora)
(více)Recenze (246)
Tak jo, dostali jste mě, parchanti. Vůči využívání malých dětí v kinematografii a citovému vydírání diváků bývám většinou imunní a tenhle masově zneužívaný trend je mi protivný, ale když to vezmu kolem a kolem, nemůžu Majidiho snímku nic podstatného vytknout. Je to poctivě natočené sociální drama s velmi dobrým výkonem dětských představitelů, žádné šumy ve scénáři jsem nezaznamenal, nemůžu vyloučit, že i proto, že neznám společenskou realitu íránského městského prostředí tak, abych odhalil přibarvování skutečnosti. Režisérovi a scénáristovi v jedné osobě se jednoduše daří do svého snímku dostat ty emoce, o které usiluje. V Evropě přinejmenším od poloviny 50. let už tenhle žánr nefunguje, protože sociální stát se postaral o smazání těch nejkřiklavějších obrázků chudoby a sociálního strádání. Celkový dojem: 90 %. Mých pět hvězdiček možná souvisí i s tím, že nemám v íránské kinematografii tolik nakoukáno. Pokud dobře počítám, je to teprve pátý celovečerák, který jsem zhlédl. Íránští tvůrci z důvodů cenzury a spousty společenských tabu nadužívají dětských motivů, takže třetí a další snímek na tohle téma už by mě možná tolik nezaujal... ()
Tenhle film se měl spíš jmenovat "Sneakers". K jeho shlédnutí mě nalákalo vysoké hodnocení zde na CSFD a skutečnost, že se jedná o snímek z filmově netypické země. To slibovalo jistou dávku neotřelosti a originálnosti. Musím potvrdit, že v tomto ohledu mě tahle v mnohém až absurdní komedie o ztracených botách a událostech na tuto újmu navazujících, vrcholících napínavým závodem, opravdu nezklamala. Vystupující dvojice dětských sourozenců zde podává tak bezprostřední, opravdový a dojímavý výkon, který ve spojení s prostředím tak odlišným od toho, co známe my, "civilizovaní" lidé, vytváří velice zajímavý filmový zážitek. Doporučuji! ()
║Rozpočet $180,000║Tržby USA $933,933║Tržby Celosvetovo $1,024,933║ Milé prekvapenie! Takže aj v končinách ako je Irán dokážu točiť filmy. Veru moc moc pekné, hlavne keď príbeh ponúka všedné veci založené na obyčajných ošúchaných topánkach, čo sa stanú stredobodom filmu a hlavné úlohy si tu strhnú deti. Má to v sebe hĺbku, cit, neskrývané emócie, detinskú hravosť a hrejivé posolstvo o priateľstve medzi súrodencami. Fakt príjemný film. /80%/ ()
Moc pekný film. Milý, príjemný, asi preto sa ho nejaký dobrák rozhodol ovenčiť titulom komédia. Trochu divné, ale nevadí. Aj cez fakt že ústredný chlapec furt plače, som nepostrehol nejaké výraznejšie útoky na city, takže namiesto očakávaného vydierania, som len tak trochu na duši pohladený. Snáď to nevyznie moc pateticky... Ps: Žiť by som tam teda nechcel. Nehovorím teraz o politike, náboženstve, chudobe, ani teroristoch, iba tam skrátka musí byť strašná nuda. ()
Pro nás zhýčkané Evropany je ztráta bot maličkost, ale někde je to bohužel obrovská tragédie. Třeba v íránských vesnicích a malých městech. A o tom vypráví tento film. Smutná podívaná, hlavně díky pohledu malého Aliho. Ten asi nikdy nezapomenu. I proto můžu říct, že jsou Božské dětí jednoduše skvělým filmem z pro mě zatím neznámé íránské kinematografie. 85% ()
Reklama