Obsahy(1)
Příběh je situován do rómského prostředí. Zobar v předvečer Nového roku a současně i nového století s přáteli krade koně důstojníkům v kasárnách a prodává je. Vojenská hlídka ho zraní, ošetřuje ho Rada, o které se povídá, že umí čarovat. Rada zmizí a když ji zamilovaný Zobar znovu uvidí, prosí ho, aby ji nechal. Zobar dále krade koně, hledají ho vojáci, kteří při tom zpustoší tábor. Zobar má být oběšený, a přímo z šibenice skočí na koně a zachrání se. Rada mu vyzná lásku, Zobar žádá v tábore o její ruku, ale nechce se vzdát vlastní svobody. Když se mu Rada vysměje, bodne ji nožem a jeho zezadu probodne Radin otec Danillo. Milenci v objetí padají na zem... (oficiální text distributora)
(více)Videa (1)
Recenze (81)
Nebyly k dispozici mezinárodní zvukové pásy (tehdy běžná situace, samozřejmostí se staly až v 90.letech) a proto se cikánská hudba a písně musely převzít z originální zvukové stopy. Problémem se však staly přechody ze zpěvů z originálu do mluveného slova v dabingu - různé výkřiky a všechny součásti atmosféry, která by ve zvuku chyběla či byla narušena, kdyby se jemné návaznosti neudělaly nebo se "natvrdo nastřihly". Na tyto přechody byl angažován velký cikánský sbor, který odváděl výborné výkony. ()
Romantizujúci prístup k zobrazeniu rómskej menšiny na prelome predminulého a minulého storočia moldavského režiséra Emila Loteanua mi pripomenul prístup nemeckých filmárov k tématike indiánov v eurowesternoch. Všetko o živote etnika sa dozvedáme cez dosť výrazný režisérsky filter, čiže vieme si urobiť obrázok o ich útrapách, avšak to sme sa dozvedeli aj v príbehoch o Winnetuovi o apačoch. Ak máte takýto prístup radi, ak dávate prednosť estetike filmu pred realitou, tak môžete byť nadšení. Dejovo nevýrazné, tu ide viac o zobrazenie rómskej duše, ktorú viac zaujíma (podľa tvorcov) žitie pre okamžik v podobe spevu a tanca, ako strach o živobytie a budúcnosť. Realita bola asi odlišná, ale ako pocta rómskej kultúre je film uspokojivý. ()
Muzikálová romance podle Gorkého mně svým dějem připomněla Olbrachtova Nikolu Šuhaje. Ani v tomto filmu nemůže zvítězit láska tím spíš, že proti ní stojí svoboda – svoboda cikánských kočovníků. Hudebně i vizuálně je však dílo provedeno výborně, což dohromady spolu s romantickým příběhem nemůže na diváka jinak než zapůsobit. ()
Co drží celý film nad vodou je hudba a nezadržitelný cikánský temperament, který i díky formě použitých filmových prostředků sálá z plátna téměř neustále. Atmosféra, (vesměs) bezstarostná, ale není dostatečně silná na to, aby vyrovnala chabou narativní liniii. Ve filmu se opravdu nic moc neděje a před námi se odvíjí pouze leporelo krásných obrazů, plných barev. Což sice není málo, ale očekávala bych, že budu každou minutu toužit po cinkání mincových šperků, šustění šátků, kočování pod širou oblohou a po tom "nejsladším vínu - svobodě". Mimochodem, za spoilerovou anotaci by někdo zasloužil po tlamě (díky bohu, že jsem si ji přečetla až po zhlédnutí!). Náhlý závěr, korespondující s lehkomyslným životem hlavních hrdinů (a s metaforou cválajících koní skoro úplně na konci), je totiž to, co mě donutilo na poslední chvíli zvýšit hodnocení. ()
Kdyby to bylo alespoň takhle:-/ Distributor je idiot nebo Klára Samková. Film je situován do rómského prostředí!!! Co to proboha má být??? Ještěže se to nemusí přejmenovat na Romové jdou do nebe, nebo Občané neevropské rasy jdou do nebe nebo Indo rusové jdou do nebe. Vždycky to byli cikáni, cikáni to jsou a taky budou, tak jakýpak rómové, pche. To je rasismus, vymýšlet jim jména, na která nejsou zvyklí!!! ()
Galerie (91)
Photo © Mosfilm
Zajímavosti (4)
- Svojho času patrila snímka k najpredávanejším a najnavštevovanejším sovietskym filmom. [Zdroj: ASFK] (Raccoon.city)
Reklama