Cesta ženy

Zatímco v roce 1974 bojoval Jan Kačer s normalizátory za svou divadelní tvorbu, především za inscenaci Brechtovy Matky Kuráže s Danou Medřickou v hlavní roli, ve filmu si jako "správný odpůrce" totalitního režimu střihl roli ve slovenském budovatelském dramatu a to rovnou jednu z hlavních rolí čestného a spravedlivého předsedy družstva. Po řemeslné stránce se film docela povedl, ale ta ideologie..... (19.09.2007)

Bohužel tohle je skutečně slabý a od první do poslední chvíle tezovitě schematický film. Možná by se dal jednou promítat jako pohádka, ale stejně nevím, kdo by se na to díval. Takhle bipolárně zpolitizovanej svět dovedou vidět snad jen příslušníci krajní levice, či pravice. Zde se jedná o ten první případ. (13.10.2009)

Cesta ženy je retrospektívnym spomínaním zrelej ženy na časy kolektivizácie slovenskej dediny v 50-tych rokoch. Film by nebol zlý, pokiaľ by sa enormne netlačilo na pilu, že všetko socialistické je správne a kolektivizácia jediným riešením. Kodajov budovateľský blábol s napodiv slušnými hereckými výkonmi sa vrátil k filmom spred dvadsať rokov. Námetom pre film sa stala novela Štefana Zúbera Cesta ženy, ktorá vyšla na stránkach denníka Nedeľná Pravda č. 3 a č. 5 v roku 1972. Homoláčovú nahovorila Božidara Turzonovová a Kačera Jozef Adamovič. (23.09.2018)

Tak tohle je vskutku neuvěřitelné dílko. Nejde ani tak o ideologii, jako o primitivní způsob, jakým je daný námět zpracován. Film působí, jako by byl natočen na začátku 50. let. Postavy jsou přehledně rozděleny na hodné (komunisté, prostí lidé) a zlé (kulaci), děj je schematický, dialogy jsou naivní, tupě vysvětlovací a polopatické, herecké výkony jako z nejhorších budovatelských filmů, prostě barvotisková ilustrace povinných témat (kolektivizace, boj s kulaky, záškodníky a vnitřním nepřítelem, kritika náboženství aj). K tomu navíc dvojité retrospektivy, které jako by vypadly z Cimrmanovy hry Němý Bobeš. Jako příklad typická scéna filmu: Hrdinka zapřede rozhovor s komunistou-předsedou MNV, který řekne: "Jednou tady bude kulturní dům, kino, hospoda a před každým domem budou kvést růže." Prudký nájezd na detail hrdinky a retrospektiva, v níž hrdinka jako dítě poslouchá milovaného dědečka, jenž říká: "Jednou budou všude kvést růže !" A máme jasno: hrdinka se právě zamilovala do toho Pravého. Takže pokud se chcete pobavit, tento film je tou správnou volbou. (20.02.2007)

Zobrazenie triednych zápasov spoločnosti prostredníctvom osudu ženskej hrdinky. Filmové dielo akoby vytrhnuté z päťdesiatych rokov, v ktorom je naozaj všetko - fašizmus a oslobodenie Červenou armádou, február 48 a uchopenie moci revolučným národným výborom, rozorávanie medzí, väznenie kulakov, až po založenie roľníckeho družstva a problémy s ním spojené. (20.12.2008)