Husar na střeše

V hlavnej úlohe filmu je cholera, teda jej následky, ktoré sú zobrazené veľmi sugestívne. Horšie je to s málo uveriteľným príbehom o nesmrteľnom mužovi, čo choleru lieči masážou a alkoholom, a nebojácnej osamelej žene. Ich krátky romantický vzťah je málo prepracovany a až na jednu scénu si toho z filmu veľa nezapamätám. –––– Třeba se Bůh s námi rozhodl skoncovat. Tedy, jen s lidmi. (02.05.2019)

Jo, v 30. rokoch 19. storocia zurila vo Francuzsku cholera. Vynimocne vsak ani takyto kvalitny namet na film samotny film nezachranil - komplet to v kinach zhorelo. Tak nechapem, co tam 4 a 5 hviezdickari objavili. Fakt asi len pre vystudovane filmove teoretiky -elitary a nic pre laikov - nedoukov : 45 % (08.04.2021)

Naprostá špička francouzského historického filmu z poloviny devadesátých let. Dobrodružný romantický příběh s pevným scénářem jako skála vytváří naprosto úžasnou velkorozpočtovou kostýmní podívanou podpořenou úžasnou kamerou se smyslem pro sebemenší detail, jakou umí snad jen francouzská kinematografie. Příběh se odehrává v roce 1832, tedy v době, kdy severní Itálie bojovala za nezávislost proti mocnému Rakousku. Italští vlastenci se dostali až do jihovýchodní Francie, kde zrovna zuřila morová epidemie. A co se tam všechno odehrávalo, snad ještě nikdy nebylo tak zobrazené, jako v tomto snímku. K tomu velkolepá výprava, spousta množstevních scén, typický francouzský humor, svěží tempo a jedinou vteřinu nenudící část. Zkrátka a dobře, je to ten styl filmu, které Francouzi točili někdy v sedmdesátých letech. Máme tu mladého, jak sám o sobě říká, čestného muže a mladou osamělou dámu, kteří hýbou celým dějem. Svým způsobem je to příběh o přežití v nelehké době, který svým pojetím v jistém smyslu po divácké stránce fanoušky tohoto žánru přitahuje. Po dlouhé době skutečně skvostné dílo. (15.12.2019)

Dala bych o hvězdičku víc, kdybych neměla problém s poněkud rozpornou, byť pochopitelnou morálkou těch krásných, mladých, buřičských hrdinů. Romantičtí nadlidé, s vervou bojující za nadosobní ideály, hlavně rozkošný husarský plukovníček, se jaksi nehodlají v jiném, rovněž nadosobním zájmu podřídit nejnutnějším hygienickým opatřením. Jenomže jiná obrana proti choleře než izolace neexistovala. Doslova jsem sebou znechuceně cukla, když milostivá paní Juliette Binoche pohladila svou zdravou (nemocnou?) ručkou dítko u stolu, aniž si vůbec připustila možnost, že tohle se opravdu nedělá. Škoda, realismus tak u mě silně překonal romantické opojení. Jinak však moc pěkná podívaná! (05.01.2011)

Zpočátku jsem se obával, že na adaptaci Gionova díla je film jaksi moc "dějový". To, co ale dělá Gionovo dílo tak přitažlivým, se velmi brzy dostavilo. Krásná, osobitá a tak podmanivá Provence. Magika a symbolika smrti, boje s ní, boje se vším ostatním včetně sebe samého. Zvláštní vnitřní síla postav i celého příběhu. A hlavní představitelé, kteří již nemohli být lépe vybráni - především pochopitelně Juliette. (26.12.2005)