Jean od Floretty

Ako tu už bolo napísané, naozaj veľmi vydarený film. Už samotná téma je veľmi zaujímavá i keď pred vzhliadnutím filmu som si celý príbeh predstavoval trocha inak. Fim má trocha pomalší rozbeh, ktorý sa znásobí až po nejakej polhodine keď sa na scéne ukáže Depardieu, ktorý tu síce nepredvádza svoj najlepší výkon, každopádne je však hlavným motorom celej snímky a až neuveriteľne je vykreslený kontrast medzi jeho čistou a pracovitou dušou a prefíkane lišiackym Yvesom Montandom - ten zo všetkých podáva aj najlepší výkon. Čo sa týka Daniela Auteuila, ako jeho synovca, ten hrá svoje striedanie strán tak, že sa vôbec nedá očakávať, komu fandí viacej. Jeanovej dcérke Manon sa tu síce nedostáva toľko priestoru, tá sa však naplno predvedie v druhom diely, ktorý už nesie zase jej názov. I keď je film z veľkej časti postavený na tvrdej otrockej robote Gérarda Depardieua a jeho nosenia vody, vždy ponúkne niečo nové, takže vo výsledku sa hluché miesta hľadajú len ťažko. Okrem toho nemožno nevšimnúť výbornú kameru skvelo zachytávajúcu prírodné krásy Provensálska, tak aj pekné výtvarné spracovanie. Z ocenení filmu je možné spomenúť 1 cena Cezára (Y. Montand) z 8 nominácií, 4 ceny BAFTA (film, herec vo vedľajšej úlohe - Montand, scenár a kamera) a nominácia na Zlatý glóbus. Bezpochýb najlepší film o záhradkárčení, aký bol doposiaľ nakrútený. (26.05.2008)

Kritický realismus může kvést i v naší době. Básník Provence Marcel Pagnol (1895-1974), který stojí v pozadí této filmové série, má svými pohledy do zřejmě meziválečné (?) jihovýchodní Francie, i Francie svého dětství, co nabídnout. Vrstevník např. našeho Jaroslava Havlíčka nebo výrazného představitele ruralistické generace Františka Křeliny či Švéda Moberga konfrontuje sluncem zalitou krajinu gaugoinovských či goghovských obrazů s nejpřízemnějšími pudy tamějších nejchamtivějších sedláků a statkářů. Dnes vyhynulý lidský typ je schopen všeho - i zničení slušného člověka. Trio Depardieu-Montand-Auteil v tomto tématu doslova exceluje; zvlášť silně působí Auteilova kreace sice přiboudlého, ale jinak stejně bezohledného jedince jako jeho neblahý strýc. Přidáme-li k tomuto triu čtvrté jméno, jméno slavného režiséra Clauda Berriho, jistota až geniální filmové kvality je takřka jistě zaručena. A s ní i nevšední divácký zážitek. (24.12.2010)

Jean od Floretty a Manon od pramene, dvoudílná sága z francouzské Provence, kde obě části vytváří k dokonalosti vypilovaný celek. Bohužel však ona titěrná detailní práce, všechna čest, samosebou, vedla nakonec k čitelnosti srovnatelné s prachobyčejnou předvídatelností všech dějových zákrutů. U Floretty tenhle fakt teprve zvolna vyplouvá na povrch a opojení zejména krásnou kamerou a hereckými výkony zúčastněných hvězd francouzského filmu tedy jasně převažuje. Nepolíben předlohou jsem navíc vůbec netušil, zda směřujeme k tragédii či happyendu, tady ona pozdější průzračnost událostí příštích obzvlášť a velmi příjemně nefungovala. Tedy téměř vivat a čtyři zářící hvězdy. Viděno během Season Challenge tour 2015 (19.09.2015)

80 % - Velmi zdařilá románová adaptace se skvělými hereckými výkony. Až idylická vizuální stránka (prosluněná Provence) ostře kontrastuje s drsným, syrově vyprávěným příběhem. Ten byl ale možná přece jen trochu přímočarý a skončil přesně tam, kde se dalo tušit, bez momentu překvapení, který by v divákovi zviklal přesvědčení, jak to asi skončí. (27.04.2010)

Filmový diptych Jean od Floretty / Manon od pramene je kinematografickým triumfem po všech stránkách, počínaje podařenými hereckými výkony (fascinující Yves Montand není zdaleka jediný), přes překrásnou kameru snímající kouzelné provensálské exteriéry a pečlivou výpravu, po nádhernou hudbu Jeana - Clauda Petita. Tomu všemu zkušenou rukou vládne režisér Berri, který i scény, jež by snadno mohly sklouznout k lacinému melodramatu, zručně kočíruje velice vkusným způsobem. (06.03.2009)