Táta nebo milenec

Tak se jednou stalo, že americké studio koupilo scénář na film, který se už ve Francii točil. A vzniklo něco unikátního. Táta nebo milenec a Můj táta hrdina jsou filmy takžka identické. V obou hraje otce Depardie a, jak už jsem napsala, mají stejný scénář. Jen místo pobytu se jmenuje jinak a americká verze má klasicky uhlazenější konec. (30.05.2003)

Táto komédia o podarenej dvojici otca a dcéry sa dá pozerať aj opakovane po rokoch a nestratila nič zo svojej zábavnosti. Depardieu je ešte „štíhly“ sympaťák a Marie Gillain, tá predvádza skvelé outfity, postavu, úsmevy a všetko sa im dá uveriť. Aj mierne sladký záver, ako dcéra odchádza od otca smerom k dospelosti. Správna francúzska komédia s nádychom nostalgie za silné štyri hviezdy. –––– Také ráda lžu, protože to dělá život zajímavější. –––– Myslím, že přes to všechno jste v gruntu dobrý chlapík. A máte ji rád. (17.04.2017)

Táta nebo milenec je taková komedie, která za sto minut baví i nudí zároveň. Vedle povedených a relativně zábavných scén jsou i takové, které patří mezi ty ukecané nebo i takové, kdy je dcera vyloženě otravná a člověk by jí už nařezal sám. A že má ten otec trpělivost. Pravda je, že každý táta možná s dcerou zažívá své trable, takže asi tuší, co může André prožívat, když mu pomalu dochází, že Véronique už není jeho malá holčička, ale čumí po ní kluci. Nebýt toho příjemného prostředí, šlo by hodnocení ještě níž. (27.02.2023)

Být rozvedený a vyjet si s pubertální dcerou na dovolenou na pláž jistě není žádná legrace pro leckterého otce. Své o tom ví André s tváří Gérarda Depardieua. Vlivem nerozvážnosti své dcery je popřen jako její otec a naopak se z něj stal její milenec a válečný invalida k tomu a to jenom proto, že se zakoukala do místního chlapce. A problémy z okolí samozřejmě nenechají na sebe dlouho čekat. Příběh je to vcelku stylový, zábavný a v rámci vztahu otce s dcerou i vcelku ušlechtilý. Která dívka by si nepřála takového otce, který nakonec přistoupí na její hru a ještě jí navíc poradí. Věkově přiměřené vtípky působí dobře a tak nějak přirozeně. Režisér a scénárista v jedné osobě Gérard Lauzier se nesnažil přímo o bláznivou komedii, ale o upřímné a úsměvné vyprávění. Určité klišé se tu samozřejmě také najde, ale bez toho by to snad ani nešlo. Scénář je pevný v základech a nese v sobě skutečnou přirozenost a svěžest a tak není divu, že, jak už dnes víme, po tom sáhl Hollywood a natočil svůj remake. (29.12.2018)

Prázdniny u moře se čtrnáctiletou dcerou, která se chová pitomě a na konci se k ní přidá i její tatínek....celkem bezobsažný scénář o jedné velké lži....ale zase ten konec je takový pěkně smířlivý ohledně vztahu otce a zlobivé dcery a celý filmem se nese taková milá atmosféra bezstarostného mládí, ke kterému přispívají parádní lehké letní ohozy dcerky....takže kdo má rád prázdninové filmy a nečeká řachandu, ať si hvězdu přidá. "Ráda lžu, dělá to život zajímavějším." (03.07.2017)