Mon père, ce héros.
Otec alebo milenec
Režie:
Gérard LauzierScénář:
Gérard LauzierKamera:
Patrick BlossierHudba:
François BernheimHrají:
Gérard Depardieu, Marie Gillain, Catherine Jacob, Charlotte de Turckheim, Patrick Mille, Gérard Hérold, Benoît Allemane, Éric Berger, Yan BrianObsahy(1)
André je rozvedený muž ve středních letech, který chce na jedné straně začít nový život, ale na druhé straně musí se ctí zastat otcovské povinnosti ke své dospívající dceři. Vezme jí na dovolenou do přímořského letoviska na Mauritiu. Teprve nyní André zjišťuje, že Véronique je už vlastně mladá dáma. I když otcovský dohled nabírá na ostražitosti, přesto Véronique ztratí pro osmnáctiletého Benjamina srdce. Aby se pro tohoto chlapce stala co nejzajímavější, vydává Véro svého otce za milence, u kterého se skrývá, protože ji hledá policie kvůli krádeži a drogám. Benjamin jí uvěří každé slovo, a jak bývá obvyklé, brzy se na Mauritiu nenajde jediný člověk, který by o tomto podivném "milenci" nevěděl a neodsuzoval jeho chování. Když se André o všem doví, nejraději by, jako každý správný otec, své dceři nařezal a okamžitě odjel, ale... Po boku Gérarda Depardieua, se kterým francouzská komedie Táta nebo milenec? stojí a padá, debutovala mladinká Marie Gillainová. (oficiální text distributora)
(více)Recenze (60)
Nevtipný filmový hřích raných devadesátek, který už dávno nestojí za vidění (otázka, zda za to někdy stál, je pro mě samozřejmě jen řečnická). Děj je zcela stupidní, herecké výkony vesměs naprosto tragické, a celkově mi uniká nejen to, proč tento film čas od času české televize stále reprízují, ale i to, jak se to prase Depardieu kdy mohlo stát populárním hercem. Zdroje jeho (dřívější) popularity mi skutečně unikají a mám na toho herce strašnou alergii - a to je zde ještě relativně "normální", než se vyžral a prochlastal do své dnešní podoby. Marie Gillain je zde ovšem roztomilá, byť český televizní dabing bohužel nikdy neumožnil slyšet její hlas. Dvě hvězdy tedy hlavně za ni. ()
Tatam je malá, dívka s mašlí. Teď cílí na jiný cit. V departementu pláží. Opentlená bájemi. Ohání se, opájí vášněmi. Míchá Šahrazádin drink. Až v něm nechá rozpustit, plavat hru na Lolitu, rozpustilé kouzlo, iluzi potemnělé mořské romance odeznít, panenské jablko nabere rozumnou hladinu, tu pravou zralost, znalost azurových chvil. ()
to byl ještě ne tak tlustý, a co se týče dcery, asi nevíte jak se chová puberťačka , je na facky, tak to na světě chodí. Je to 25 let ale klidně si ho hodím na monitor a bavím se , pak si dám ameriku, remark stojí vždycky o stupeň níž, příjemnou zábavu deda :-) Závidím jim Martinik, tam se nestřílí jako v Tunisu :-) ()
Gerard na počátku tloušťky, Gillain na počátku kariéry. Přiznávám, hlavně díky jejím plavkám, podprsenkám a chození na ostro film stojí za to. Skvělý je také dabing studia Davay z Bratislavy 1992, Daniel Dítě byl skvělým dabérem na Depardieu. Naprosto unikátní jsou dialogy, využívající výrazivo, jež se dnes již neslyší. Exotika, ovšem nudný příběh a kromě ústřední dvojice tam nikdo další nemá co hrát. ()
Prázdniny u moře se čtrnáctiletou dcerou, která se chová pitomě a na konci se k ní přidá i její tatínek....celkem bezobsažný scénář o jedné velké lži....ale zase ten konec je takový pěkně smířlivý ohledně vztahu otce a zlobivé dcery a celý filmem se nese taková milá atmosféra bezstarostného mládí, ke kterému přispívají parádní lehké letní ohozy dcerky....takže kdo má rád prázdninové filmy a nečeká řachandu, ať si hvězdu přidá. "Ráda lžu, dělá to život zajímavějším." ()
Reklama