Uranus

Velice pozoruhodné filozofické a psychologické dílo o stavu chování lidí v nejednoduché chaotické době po skončení válečného traumatu. Lidské chování a pudy jsou odhaleny v celé své nahotě: podlosti, přetvářce, strachu, vyřizování si účtů, prospěchářství, idealismu, sobectví, krutosti, zlobě, závisti, přehlížení, klopení očí, zastrašování, vyhledáváním obětních beránků, pomstychtivosti, bohémství, radostném užívání, naivitě, podvádění, lhostejnosti, davové psychóze, snaživosti, napravování křivd, ulevování svědomí, zaslepenosti, bezcitnosti, krutosti, ale i lidství, odpouštění a s nadějí. Každý se snaží zachovat si svoji důstojnou tvář spořádanosti, zapomínat na své poklesky, a v rámci nového uspořádání politických sil i využívat nové možnosti a skrývat za ně vlastní pochybení, zradu a usilovně bojovat proti novým veřejným nepřátelům. Staré křivdy a závisti vyplouvají na povrch a střetávají se většinou v nerovném boji. Nikdo není jen dobrý, nebo zlý, každý v sobě skrývá svůj hřích, který se snaží buď napravit, nebo zakrýt i za pomocí násilných činů. Jak typické chování pro lidi, kteří nemají své jistoty a většinou se snaží jen vybojovat si své místo pro život, bez připuštění si svých vlastních zločinů, s přiznáním viny, napravováním nepravostí i zametáním všech možných stop minulých i současných poklesků. René Gaigneux (dobrý Michel Blanc), spořádaný otec rodiny a pragmatický komunista, si zachovává svou společenskou čest, ale podléhá osobnímu selhání při podlehnutí dívčí nevinné kráse. Léopold Lajeunesse (skvělý Gérard Depardieu), opilec, bohém a majitel bistra, bojuje za svoje místo na život, neboť je pro svou velkohubost opakovaně vybírán za obětního beránka. Jeho marný boj ve velkém stylu velkodušné poezie je však marný. Ctihodný úředník Archambaud (dobrý Jean-Pierre Marielle) se snaží vykoupit své svědomí, zatížené nečinností ve válečných dobách, hrdinstvím a skrýváním bývalého fašisty a současného nejhledanějšího muže městečka. Profesor Watrin (dobrý Philippe Noiret) se snaží užívat si života, nezazlívá nikomu jeho chování a představuje mnohoznačné pohledy na život a na svět, jehož krásy opěvuje a oslavuje. Bývalý fašista Maxime Loin (zajímavý Gérard Desarthe) vysvětluje postoje prominentů každého režimu a připravuje se na své dopadení. Bohatý Monglat (vynikající Michel Galabru), korupčník a spolupracovník každého režimu a každé doby, je citově vyprahlý člověk, který v honbě za svůj osobní prospěch odmítá i svého vlastního syna. Paní Archambaud (Danièle Lebrun) podléhá okamžiku, aby využila chvíle k sexuálnímu dobrodružství. Učitel Jourdan (zajímavý Fabrice Luchini), fanatický komunista, se neštítí, ve jménu svého vyznání a ve prospěch rozšiřování moci strany, i odporně nízkých násilnických činů. Železničář Rochard (Daniel Prévost) se snaží využít členství v komunistické straně ve svůj prospěch, aby později i za přispění pádné Leopoldovi ruky prohlédl a pochopil význam lidskosti. Z dalších rolí: představitel policie (Yves Afonso), která se bála zasahovat do běhu událostí z nejasného vyvinutí budoucnosti, hádavá paní Gaigneux (Myriam Boyer), frustrovaná z nepřestávající starosti o své malé děti, mladík Michel Monglat (Dominique Bluzet), vypuzený svým chamtivým otcem, Archambaudova dcera Marie-Anne (Florence Darel) se svým vypočítavým nabízením své ženské mladé krásy, Leopoldova nešťastná žena Andréa (Josiane Lévêque) s trpělivou snášenlivostí mužových opileckých přehmatů, Archambaudův syn Pierre (Hervé Rey) s nadšením pro komunistické myšlenky, a Watrinův syn Charles (Alain Stern), navrátilec z válečné fronty. Je to pozoruhodné dílo, které ukazuje nelidské chování lidí ve své přízemnosti. Ale má pro ně i pochopení, omluvu a obrození. Je to pozoruhodná filozofická úvahu o životě, na který lze pohlížet z různých stran, z různých úhlů, z různých pozic, z různých rovin, a vnímat ho a okusovat ho na tolikero způsobů, které nejsme ani schopni akceptovat, a snad ani pochopit. Život není jednoduchý a odsuzovat lidské chování je příliš jednoduché. Každý má svůj důvod, který může být sice morálně nepřijatelný, ale z pohledu jedince pochopitelný a omluvitelný. Lidé vždy selhávali a selhávat budou i nadále. Jen některá doba vše zvýrazňuje. Proč nejsme všichni osvícení a velkodušní?! (16.01.2013) (méně) (více)