Gomgashtei dar Aragh

ocenenia : MFF Cannes 2002 - uvedené v sekcii "Un certain regard" (17.11.2013)

║Rozpočet $-miliónov║Tržby USA $141,243║Tržby Celosvetovo $174,000║ (21.11.2009)

Väčšina Ghobadiho filmov, ako aj tento, je o utrpení kurdského národa pod agresiou Saddáma Husajna. Aj pre toho, kto nepozná osud Kurdov, môže byť tento film silným zážitkom. Takmer všetci účinkujúci sú prostí ľudia z kurdských jednoduchých dedín, ktorí zažili peklo náletov a útok chemických zbraní na vlastnej koži. Najviac ma nadchla scéna bláznivého učiteľa, ktorý vysvetľoval deťom v mínovom poli, čo je to lietadlo ... "- Boli ste už v lietadle? - Ja nie, ale môj brat pozná človeka, ktorého synovec bol ... a keď sa budete dobre učiť, jedného dňa sa doňho posadíte tiež." (22.12.2013)

Celý svět točí post-katastrofické filmy, jenom Kurdové ne. Nebo se mýlím? Asi ne: zatímco křesťanský svět řeší různé varianty na Apokalypsu budoucnosti, pro Kurdy se stala skutečností (a nejen pro ně - snažíme se vylidnit a rekolonizovat Afriku; snad se tam najde, vedle USA a Číny i nějaké místo pro Evropskou unii). To o všem není ten důvod, proč se mi tento film tak líbí. Není to ani pop-music, která, byť zde jiná, přináší všem lidem na světě totéž. Je to soudržnost a pospolitost lidí, u nás už dávno nevídaná. Tam, kde bych si představoval počátky totalitních bojůvek - kromě cizích zlodějů - byla zachována tradiční rodová morálka i přes kobercové bombardování a používání bilogických zbraní (které se našim inspektorům nepodařil odhalit v míru ani po válce). Ti kdo dosud věří v pravdivé informace médii, ať si dobové zprávy porovnají s tímto filmem - pravda není v počtu mrtvých,ale v osudech dosud žijících, přeživších... O rok později: už jsem zapomněl, co se mi na tomto filmu tak moc líbilo. Po druhém shlédnuté bych svoji recenzi pojal asi trochu jinak. Vždyť se nejedná jen o velký film, ale také o velký čin. (27.09.2014)