Tažní ptáci

"To je Chopin, Dolfo !! Ty ho nemáš rád ??" - "Rum mám radši !!" Byly doby, kdy jsem se dokázal taky ožrat jako Kára a následně se úspěšně udržovat v tomto stavu i několik dní, a tak mě toto téma coby vyléčeného alkoholika opravdu velmi oslovuje !! Velice by mě zajímalo, do jaké míry cíleně skvělý scénárista Jiří Hubač přiřknul hlavní postavě právě takovéto symbolické příjmení hraničící s dosti černým humorem..;) Ostatně symbolika patří k Hubačovu rukopisu takřka neodmyslitelně !! Tažní ptáci spolu s bezkonkurenčním Ikarovým pádem patří k tomu nejlepšímu, co bylo u nás v rámci televizní inscenační tvorby vůbec kdy natočeno, přičemž právě toto pokračování za Ikarovým pádem příliš nezaostává, ačkoliv se už očividně dostáváme za rámec komorního dramatu.. Jiří Hubač si skvěle rozumí s lidskými neduhy a fatalismem, svým postavám i jejich příběhům dokáže vtisknout velmi věrohodnou civilní tvář, snaží se vyhýbat šablonovitosti, byť ta by se samozřejmě dala velmi snadno nalézt i v běžném životě, a tak si divák přivyklý happyendům či naopak hraničně dramatickým scénám není vůbec jistý, kam se děj posune dál, ačkoliv ta recidiva byla samozřejmě nasnadě !! Génius dramatické režie František Filip, u něhož mě vždy fascinovalo, jak mistrně dokázal většinou ukočírovat projekty s obrovským množstvím hereckých velikánů, vede své hvězdy, mezi nimiž vedle bezkonkurenčního Vladimíra Menšíka, ční nad ostatní samozřejmě skvělí Vlastimil Brodský, Jana Hlaváčová, Radovan Lukavský či Josef Somr, s takřka chirurgickou přesností, byť jim dopřává i dávku volnosti, což spolu s výtečnou hudební složkou Štěpána Luckého dodává snímku veliký kus syrovosti.. Nejde o dokonalý film, leč díky spojení jedinečný režisér František Filip, jedinečný scénárista Jiří Hubač a jedinečný herec Vladimír Menšík v tuzemsku vznikly dva opravdu výjimečné filmy coby klenoty naší televizní tvorby !! (12.09.2013)

Ikarův pád mě kdysi nadobro rozložil. Byla jsem jako skládačka rozebraná na kousky. Uvnitř jsem se cítila prázdná, emotivně vysátá a hodnou chvíli pohroužená do vlastních myšlenek. Nedokážu zcela přesně vystihnout a vyzdvihnout tu naprostou preciznost s jakou nás pan Hubač dokázal opět vtáhnout do obyčejných lidských dramat, do našeho nitra, vytáhnout bubáky ze skříně a bojovat s nimi. O Menšíkovi se říká, že svou roli nehrál, že to prostě byl on. Z Brodského jsem rovněž cítila bezvýchodnost a zoufalé volání o pomoc. Chmurnou atmosféru trochu odlehčil hujer Somr, nicméně jsem opět padla na kolena před mistrovským dílem a před výkony herců, kteří se už nenarodí ... (05.09.2017)

Když se vysloví jméno Menšík, tak se mi nevybaví komik, či estrádní bavič, ale úžasný charakterní herec, který se podobných rolí, jako byl mnich Bernard V Markétě Lazarový, nebo právě postava alkoholika v Tažních ptácích, bohužel příliš nedočkal. Nikdo by postavu člověka, propadajícímu alkoholu, nezahrál lépe. A Mistr Brodský za ním rozhodně nezaostává. Špička televizní tvorby. (24.08.2003)

Je smutné, že i inteligentní a uvědomělý člověk může spadnout do takových sraček. A ještě mnohem smutnější je, že se z nich nedokáže vyhrabat. Přesně o tom jsou Tažní ptáci, kteří ukazují, že brutální spirála závislosti málokdy někoho pustí ze svých spárů ven a pokud ano, tak rozhodně ne takového, jaký do ní vstupoval. 90% (24.04.2017)

Na televizní film je to zcela nadprůměrný počin, navíc když vezmeme v potaz dobu vzniku. V pokračování příběhu pana Káry ustupuje Vladimír Menšík jako hlavní protagonista poněkud do pozadí a zdatně mu sekunduje Vlastimil Brodský. Zejména v úvodu filmu se jedná spíše o kolektivní pohled, který se pak střídavě i společně zaměřuje na tyto dvě ústřední postavy. Těžko říct, čí osud je pohnutější a hlubší. Vzniklo vynikající dílo, které je stále aktuální a stále udivuje diváky svým lidským pojetím. (19.05.2018)