Monstrum

Zatím jsem v půlce a baví mě to. Ten herec se povedl, toho svého poloautistického magora, který by tak rád našel konečně kamaráda, hraje fakt výborně. Za mne by to mohlo být klidně ještě o kousek víc gore, ale i tak OK. Zajímavé je, že o tomhle chlápkovi jsem se doslechl poprvé až díky tomuhle seriálu. /// UPDATE: po půlce se bohužel z celkem povedeného mapování vrahounových aktivit stane dost otravná woke agitka, některé díly jsou kvůli tomu prakticky nekoukatelné. Spolu s tím, že od zadržení už se obsah jen opakuje, to tenhle seriál skoro zavraždilo. S Dahmerem je taky trochu potíž v tom, že zabíjel pořád stejné lidi téměř stejným způsobem. Mohlo to mít klidně 3-4 díly a bylo by to věci jen a jen ku prospěchu. (26.09.2022)

První dva díly absolutní nadšenost. Zbytek dílů upadl do absolutního stereotypu, bez nějakého napětí nebo jakýchkoliv emocí. Jediný díl, který vynikl byl s hluchým Tonym. Evan byl fajn "záporák", ale více mě nadchla představitelka neodbytné Glendy. Každopádně byl seriál natahovaný. 5 dílů by stačilo bohatě. Ještě lépe jen celovečerní film. (02.10.2022)

Příběh o muži, jenž měl rád černochy ještě více než Martin Luther King. Prvně musím podotknout dvě důležité věci. Série, ačkoliv se to přímo nabízí, není vyloženě o střevech, mrtvolách a o ukázaní co nejvíce brutality. Občas se nějaká nepříjemná scéna vyvrbí, ale 90% vražd je mimo záběr, případně jsou ukázané záběry až po nich. Takže kdo čeká nějaké krvavé orgie bude zklamán. Samozřejmě je tady plno nechutností, ale tak nějak v omezeném množství. Seriál sází převážně na sýrovost a nechutnost celé této kauzy a ještě třeba i na poukázaní neschopnosti policie, která mohla mnohem dříve zakročit a předejít dalším mrtvým. Hlavním prvkem, proč je ale seriál tak kulervoucí je herecký výkon Evana Peterse, který ze sebe dostal víc než maximum a jestli po tom nedostane žádnou cenu, tak je celý svět slepý. Evan v roli Jefreyho je až ďábelsky dokonalý a až šíleně věrný své předloze. Na jednu stranu je to sympaťák, kterému fandíte i v životě, ale jakmile přejde do módu zabíjení, potkat byste ho nechtěli. Velká výhoda je i to, že sledujeme příběh nejen ho, ale i obětí, jejich rodin či sousedů a čím vším si museli projít, případně jak velký dopad to na ně mělo. Každá postava si tady odehraje své maximum. Seriál vlastně funguje po všech stránkách a vždy dokáže zaútočit na ty emoce, které zrovna potřebuje ve Vás probudit. K tomu dopomáhá ještě silný soundtrack, který ty emoce ještě víc prohloubí. Bohužel však ke konci dochází sérii dech, ale není to tím, že by něco bylo špatně, akorát se už řeší spíš věci okolo a třeba takový soud bych si představoval intenzivnější. Ve výsledku se ale jedná o prvotřídní počin, který táhne dopředu výborně odvýprávěný příběh v čele s hlavní rolí. Skvělá hudba, nepříjemná atmosféra na každém kroku a sýrovost provázející celý seriál, dělají z Dahmera jeden z nejsilnějších zážitků tohoto roku. (02.10.2022)

Může být pro NEobolševickou Televizi Flagrantně Liberálních Imbecilů a Xenokratů větší stimul ke slastnému mnutí všech pseudoasimilačních a pseudointegračních orgánů a k nechutně demagogickému globalizování statisticky naprosto nepodstatných událostí z minulosti na současný celospolečenský problém, než když nějaká zkurvená bílá huba vraždila černoušky? Jistěže může! A sice, když jsou ti negroameričané navíc ještě buzeranti. To je pak prostě totální orgáč! Čili, není divu, že po takovém skutečném příběhu skočili soudruzi od politruků jako slepice po NETFLUSu a k maximálně pěti epizodám, jinak zcela dostačujícím a snesitelným k vykreslení veškerých zrůdovitých Dámrových psychotrampot, přičinlivě a angažovaně přidali ještě jednou tolik BLMLGBT+ manipulativně účelového lkaní, jako obvykle na úkor například invalidů, slepců a dětí s rakovinou bez ohledu na rasu a pohlavní dezorientaci. Výsledkem je brutálně vatěná, úmorně rozplizlá až k posrání vleklá agitka o miloučkých a spořádaňoučkých homomouřenínech, z nichž by bezesporu byli doktoři, inženýři a světoznámí umělci, kdyby v rovněž veskrze spořádaných, mravných a čisťoučkých ghettových HIVklubech nenarazili na predátora. Agitka, kde známého masouna téměř vymazává naprostá osina v prdeli v podobě sice kurevsky labilní, ale patrně veskrze uvědomělé prdelaté čokofeministky, čokoaltruistky a čokomandelinky, evidentně strádající bez čokohada, jejíž jediným příkořím byl občasný smrad v bytě ze sousedovic kulinářských experimentů, ovšem polovinu stopáže tu řádí více než zdivočelý Luther King a zachraple vyřvává, jako by ji samotnou Džefry právě pomlel do karbošů a pod bitchem otrokáře rozházel po bavlníkové plantáži. (24.10.2022)

Binge-watching možná není dvakrát zdravou činností, ta pravá seriálová pecka ovšem diváka jednoduše chytne a jen tak ho nepustí. To je právě i případ Příběhu Jeffreyho Dahmera. Tenhle nepříjemný portrét sériového vraha pochopitelně nezkousne každý, v průběhu sledování je ovšem snadné uvěřit tomu, že samotný materiál lepší péči dostat nemohl. Minimálně ohledně navození přesně těch pocitů, které už ze samotného převyprávění Dahmerových činů ihned u diváka naskočí. Příběh Jeffreyho Dahmera funguje nejen jako obdivuhodná a mrazivá charakterní studie, které i přes mrazivé výjevy a pocity nepříjemna nelze nepodlehnout. Jako seriál jde totiž o perfektně vystavěnou mozaiku, která navždy nastaví nepřekonatelnou špičku ledovce pro odvážlivce, kteří se jednou pokusí zpracovat Dahmerův příběh tak fantastickým způsobem.... více zde (22.09.2022)