Vydržet se ženou

Seveřané obecně se tak nějak dobře pozorují, jako pokusná morčata, proto také závěry mých laboratorních prací jindy nešetří chválou na způsob jejich života, tentokrát se však autor nechtě inspiroval epizodou s obrazem, která ve filmu proběhla, a stejně jako postava na něm vyvedená, i on se pokusil chytit něco velkého něčím malým... Snímek se snaží o patrně vtipnou ukázku případu, kdy žena vpadne muži do života jen proto, aby ho z něj postupně vystrkala, ale činí tak, až na celkem povedenou kameru a příjemnou hudbu, vysoce otravným způsobem, kterému neuleví ani pohled na úděsnou Marianne a tumpachového Tronda, naopak... normálně jsem si musela brát oddechový čas, abych se dobrala konce :-( (10.07.2014)

Moc netušim, co dělá v NORSKÝ komedii Peter Stormare, ale když už ho tam naverbovali, tak si rozhodně zasloužil mít trošku víc času ve filmu a ne jen, že si tam asi tak 5x pokecá s hlavní postavou a má přitom plavky a občas si zaplave v bázenu, nicméně teda horší než to že Peter nedostal moc prostoru pro mě bylo, že mě to ze začátku moc nebavilo, sice se ten styl jakým je to vyprávěný a jakým způsobem se odvíjí vztah dvou hlavních postav zdál zprvu dělanej docela vtipnou formu, ale opak byl bohužel pravdou a já se zas tak moc nebavil, naštěstí se to ale zhruba od poloviny zlepšuje a vyvrcholení na ultrazvuku už nemělo chybu. 3,5 (25.01.2009)

Filmové zpracování románu Erlenda Loa. Jeho název by se dal přeložit jako "Uchvácen ženou" a v norštině i v angličtině vyvolává asociaci s příběhem Scarlet O'Harové a Rhetta Buttlera (Tatt av vinden - Jih proti severu). A hlavní hrdina je opravdu uchvácen. Ani se mi nechce věřit, co si všechno nechal líbit. Zároveň mě trochu znepokojovalo, zda takhle nevnímají někteří muži všechny ženy, co nejsou naprosto odevzdané puťky. On manipulovaný chudák, ona tahá za nitky všemi možnými způsoby. Jinak z pera Erlenda Loa už nějakou dobu nic nevyšlo. Poslední dobou je snad členem, možná dokonce předsedou, nějaké grantové komise pro mladé umělce a jeho vlastní tvorba vzala za své. (25.12.2007)

Kdyby na tom byla tuzemská kinematografie tak, jak je na tom libovolná skandinávská...bylo by prostě na co koukat bez pocitů trapnosti a bez vzniku husí kůže. Tento snímek je kvalitativně vzdálený jakémukoliv českému filmu z posledních pěti let asi tak, jako má daleko Marianne k ženě, kterou by doma člověk mohl mít déle než půl hodiny. Gejzír ironie, humoru, jemných groteskních scének (vypíchnul bych ty v bazénu při první návštěvě Tronda) a hereckého minimalismu (Trond). Díky za tip, kámo. (04.10.2009)

Nezvykle hřejivá romantika z končin severských, nad jejíž bezmeznou nápaditostí a říznou dynamičností se Hollywood oddává tiché, závistivé autofelaci. Hlavní hrdina je výstavní exemplář submisivního, středoproudého Seveřana, jeho drahá polovička je šťavnatý flák rozkošné, panovačné čubky a dohromady tvoří ujetý, jiskřivě nejiskřivý páreček vhodný tak akorát k nevyhnutelnému vypěnění půllitru. Zkrátka patosu prostý majstrštyk, jenž stačí na postižené, decentně lidumilné zdvižení koutků a povznášející pocit produktivně stráveného času. (07.08.2013)