Chán Sulejmán a slavík
Režie:
Věra JordánováScénář:
Květa KuršováKamera:
František NěmecHudba:
Vadim PetrovHrají:
Jiří Bartoška, Zora Jandová, Libuše Geprtová, Jiří Zahajský, Milena Steinmasslová, Oldřich Vlach, Milan Mach, Petr Svárovský, Karel Sekera, Jiří Novotný, Jaroslav Vidlář, Jana PrachařováObsahy(1)
Pohádkový příběh o trpělivé síle lásky a čarodějných nástrahách... Pohádka, jak už napovídá název, byla inspirovaná Orientem. Chán Sulejmán (J. Bartoška), hrdý panovník a lovec, se na toulce lesem setká s lesní vílou Fatmé (Z. Jandová). Na první pohled se do ní zamiluje a požádá ji ihned o ruku. Víla však takový spěch nevidí ráda, cit musí uzrát. A tak si dá podmínku: svatba bude, až vykvete semínko svatební květiny, kterou musí chán zasadit. Na krásnou vílu Fatmé a její štěstí žárlí zlá čarodějnice (L. Geprtová), která hodlá chánovi podstrčit svou dceru (v dvojroli Z. Jandová). Naštěstí chán kouzla a šalby prohlédne, Fatmé mu odpustí i tu jeho zbrklost a netrpělivost, a tak se nakonec bude konat i ta odložená svatba. (Česká televize)
(více)Recenze (23)
Mírně nadprůměrná studiová pohádka o vznešeném Chánu Sulejmánu, který jednou zabloudí do lesa, kde na narazí na krásnou vílu, kterou si rozhodne vzít. Ona mu dá semínko, ze kterého vyroste květina a až pokvete, bude svatba. Zlo je zde představováno jakousi bahenní paní a její škaredou dcerou, která se díky šátku víly Fatmé promění právě v její podobu a budou chtít ošálit Chána, aby si tuto škaredou a hlavně hloupou slečinku vzal. Naštěstí je tu Fatmin kouzelný pták, poslušný zahradník a láska, které způsobí dobrý konec. Bartoška v slušně poetické a trochu pomalejší pohádce, která se může líbit dospělým i dětem. ()
Další levná studiová pohádka, to křoví prostě příšerné. Přezdobené kostýmy a patetické herectví obou hlavních představitelů. Víla Fatmé Jandová sice krásná, ale přerůžovělá, děsně sentimentální. Chán Sulejmán Bartoška s patosem, který by neobstál ani ve 30. letech. Navíc z období, kdy Zora nejen hrála, ale pokoušela se i o zpěv. Ještě že tam nešlo namontovat tai-či. (Za což ji obdivuji!) Kladem Libuše Geprtová, nedoceněná brněnská herečka. (Kdo ji viděl v divadle, nemůže zapomenout.) Její hlas alespoň odpovídal démonické postavě. ()
Láska je jako květina a potřebuje čas, aby rozkvetla. Ostatně čas potřebuje i kompost, jak ví každý zahradník, a i tak může láska skončit. Pak už následuje klasická zápletka s prstenem, záměnou nevěst, výhrůžkou paštiky z plyšového ptáka a zatmění mysli a náhlé prozření chána, kterému oči otevře představitel prostého lidu, nadán boží moudrostí a prozíravostí. ()
Se zasvěceným a poměrně svérázným ornitologickým výkladem mého manžela, ohledně duhového mluvícího ptáka, byla tato orientální pohádka o něco zábavnější. Ale ani tak to žádná bajka na uložení do paměti nebyla. Možná si budu pamatovat hlavní motto příběhu, že v orientu vám svatbu může sjednat i prolhaný zahradník. ()
Lehce nadprůměrná pohádka s poměrnou přesností vůči předloze zachycuje exotické prostředí Blízkého východu způsobem, který je i po desetiletích "koukatelný". "Český" Orient má prostě svoje nepomíjející kouzlo. Za zmínku stojí většina hereckých výkonů. A mistrovská režie klasičky tvorby pro děti a mládež Věry Jordánové. I po desetiletích zůstává člověk okouzlen a uchvácen. Zajímalo by mě, jak by toto ztvárnění působilo na Araby a vůbec Orientálce. ()
Reklama