Obsahy(1)
Slávny poľský film nakrútený podľa poviedky Zofie Posmysz je návratom k téme vojny a okupácie. Režisér Andrzej Munk počas práce na ňom havaroval a zomrel. Jeho film s použitím archívnych fotografií z nakrúcania dokončil o dvadsať rokov neskôr jeho blízky spolupracovník Witold Lesiewicz. (oficiální text distributora)
Recenze (27)
Těžko na sebe nechat působit nouzově poslepovaný polotovar, u kterého navíc vydavatel DVD zvolil rušivou kombinaci originálního zvuku s titulky u původních Munkových pasáží a česky přemluveného komentáře u Lesiewiczem doplněných fotografických sekvencí, což výsledný dojem ještě víc tříští a komplikuje chápání detailů psychologického soupeření mezi dozorkyní a vězeňkyní, ale svou sílu má tahle „Sofiina volba naruby“ i tak, pro mě nejvíc v okamžicích, kdy nepateticky zobrazuje „všední“ život lágru. Čtvrtou hvězdičku přidávám za naznačený a už nerealizovaný potenciál a záměrně pomíjím, že Lesiewicz navzdory deklarované snaze Munkovy záměry nevykládat po svém a jen předestírat možnosti dělá hlavně v závěru pravý opak. ()
Proslulý nedokončený film Andrzeje Munka, který v době natáčení tragicky zahynul. Žena - bývalá dozorkyně z koncentračního tábora - spatří na lodi ženu (Martu), již považuje za vězenkyni, kterou kdysi poslala na smrt. Retrospektivní záběry z doby války kontrastují se statickými fotografickými obrazy ze současnosti, které jsou torzem Munkem nasnímaného materiálu. Vypodobnění koncentračního tábora je pečlivé a ve výsledku tudíž působivé. Film navíc ponouká k otázce, zda je možné označovat ho zcela za dílo Munkovo. Už jasnější je odpověď na otázku, zda je apel tohoto díla stále aktuální. Viníků a svědků však žije stále méně... Ve kvalitním českém dabingu účinkují Jaroslava Adamová a Jiří Adamíra. ()
Ano, hodnotit pouze část filmu, který zůstal navždy nedokončený, je těžké, ale přece jen, tady je strašně moc vidět, jaký potenciál to mělo a jak silné dílo mohlo vzniknout. Už jen to, co bylo natočeno a zachováno, je nesmírně silné a jen v málo filmech najdete tak silné scény z koncentračního tábora, aniž byste skutečně viděli to, co se dělo. Méně je více, zde funguje dokonale. ()
Takisto ma mrzí, že hodnotím iba "pracovnú verziu" a pripadal som si miestami ako pri Stroheimovom Greed. Munk mal talent. Výborne využíval juxtapozíciu, vedel narábať s hĺbkou ostrosti aj s klasickými zábermi. Lavíroval medzi účinným sprostredkovaním emocionality a psychológie. Takýto zosobnený pohľad na hrôzy 2.svetovej vojny by aj dnes neprišli vyprázdnené a 100razy variačne opakujúce sa. A to je čo povedať! ()
To, co bych chtěl na filmu vypíchnout, je ta úžasná úcta dodělávky před zesnulým režisérem (nebo se to aspoň tak jeví)... Vedle případů, kdy režisérům ukradnou film, přetočí ho a vystříhané scény spálí, je tady opravdu krásně uctivě přistoupeno k původnímu dílu... Nedokončené scény promlouvají skrze fotografie a vypravěč předkládá možnosti... Film není dokončen, ale tohle dává alespoň svobodnou představu bez znásilnění Munkovy vize.. A vzhledem k tomu, co jsem viděl v Člověku na kolejích, tak věřím, že by film ještě mnohé nabídl... ()
Galerie (17)
Photo © Maalavida
Reklama