Bez zpáteční jízdenky

Tom a Marty byli nerozlučnou dvojicí a podnikli spolu řadu akcí za hranicí zákona. Nyní je ale Tom mrtvý a vážně zraněný Marty leží ve vězeňské nemocnici. Na krku má obvinění nejen z vlastních akcí, policie se jej navíc snaží obvinit z dalších deliktů a hrozí mu trest smrti. Marty proto z nemocnice utíká, aby odhalil skutečné viníky závažných zločinů.
Na film Poslední adresa (Dernier domicile connu) s kritikou protiprávních praktik policie navázal úspěšný scénárista a režisér José Giovanni dalším podobně laděným filmem Bez zpáteční jízdenky (Un aller simple), který byl natočen na podzim v roce 1970. Kromě francouzských herců angažoval Giovanni také řadu italských osobností v čele s Paolou Pitagorou, která tehdy ve Francii točila častěji. Hlavní ženská úloha byla svěřena francouzské zpěvačce Nicolettě, pro niž to bylo před filmovou kamerou ojedinělé vystoupení. Film měl ve Francii premiéru 19. května 1971; v prvním týdnu měl v kinech celkem úspěch, v obecném srovnání za rok 1971 však spíše propadl. (argenson)