Reklama

Reklama

Obsahy(1)

Setkání s Matthiasem zasáhne Philippa jako blesk z čistého nebe. V ten okamžik mu dojde, co tušil a na co celý svůj život podvědomě čekal. Je tu ale Tanja, která Matthiase miluje a čeká s ním dítě. A jsou tu také společenské předsudky vůči homosexuálům. Philipp se neodvažuje říci Tanje ani Matthiasovi pravdu a ocitne se tak v hluboké krizi. I přes pocity osamělosti a zmatenosti si stále zřetelněji uvědomuje, že pro něj neexistuje žádná jiná možnost než ztotožnit se sám se sebou a svými vášnivými představami. Přes protest studia DEFA se Heinerovi Carowovi, režisérovi slavné Legendy o Paule a Paulovi, povedlo natočit citlivý milostný příběh jako obhajobu tolerance. (Das Filmfest)

(více)

Recenze (20)

minus 

všechny recenze uživatele

V roce 1989 vznikl ve východoněmeckém státním filmovém studiu DEFA snímek Coming out, oceňovaný jako ojedinělý zjev socialistické filmové produkce. Myslím, že jsou možné dva pohledy na tento film, pričemž není vyloučeno, že tvůrci mezi oběma záměrně manévrovali. Podle prvního z nich jde o odvážné dílo, které na svou dobu nezvykle otevřeně a civilně řeší homosexuální téma. Vyznění či poučení, se kterým se budeme moct i dnes identifikovat, může být něco ve stylu - přiznej, že jsi telpej, ať neskončíš jako ten ve filmu. Podle pohledu číslo dvě se jedná o OFICIÁLNĚ pokrokové dílo socialistické kinematografie, odpovídající dobově tolerovanému postoji ke queer menšinám s různými stereotypy a předsudky. Z tohoto hlediska je homosexuál v podstatě nešťastný a psychicky nevyrovnaný člověk, který dělá nešťastným i svoje okolí. Filip si nechce přiznat svoji sexuální orientaci. Zlomí srdce mj. citlivému mladíkovi Mathiasovi, který se pokusil zabít, protože je gay a to je tragédie. Snad aby zapomněl na svoje hrátky s klukama, ožení se Filip s kolegyní ze školy a nakonec ji i oplodní (?). To je tragédie snad ještě větší, protože - jak říká Mathias - homosexuálové přece netouží po rodině. Největší tragédie je ale to, že Filip je učitel a není přesvědčený, že se svojí "diagnózou" může pracovat ve škole. Ve filmu jsou přitom jen drobné náznaky toho, že by na tragickém životním pocitu hrdinů mělo podíl jejich okolí nebo společnost. Ostatní jsou často až překvapivě tolerantní a i proto je záhadou, proč se Filip nepokusí situaci nějak smysluplně řešit. Vždyť jiné buzny se tu baví a užívají života, jako kdyby je netrápilo nic. Je to snaha o pozitivní zobrazení menšin nebo propaganda (Filip je černá ovce, jinak se "jim" u nás žije dobře)? Této nejednoznačnosti nebo spíš neochotě zaujmout konkrétní stanovisko nahrává i trucovitě otevřený závěr. Osobně se v hodnocení přikláním k možnosti B. Ať tak nebo tak, film zůstává od začátku do konce značně konformním. Příběh je dosti předvídatelný, v jeho konstrukci je až moc do očí bijících "náhod" (způsob seznámení Filipa s budoucí manželkou, setkání s bývalým milencem nebo setkání s Mathiasem v opeře), publikum emocionálně vede trudomyslná hudba atd. Odvaha východoněmeckých tvůrců navíc bledne s ohledem na dobu vzniku filmu. V roce 1989 se už přece jenom dala točit i senzačnější témata. ()

jiri.twist 

všechny recenze uživatele

„Malý zázrak, přelomový film dané doby, zcela výjimečný, ve své době naprostá senzace“, půjčil jsem si některá slova z předchozích recenzí. Film starý čtvrt století jsem viděl až dnes 27.1.2015 a jsem v šoku, jak je stále aktuální a dobu, kdy vznikl, bych nedal jako mínus, ale naopak, jako plus, a proto přidávám jeden bodík za příběh a naprosto přelomové zpracování . Dýchla na mě doba konce doby DeDeRonů, a to jak stylem, oblékáním (ženy vypadaly kolikrát jako strašidla do zelí z dnešního pohledu s těmi naondulovanými vlasy a s vycpávkami, kdy ramena měly širší jak muži), vybavením „socialistických“ pokojů a při záběrech z ulic jsem se před obrazovkou dusil z výfuků dvoutaktních trabantů a wargburgů. Ale to nejdůležitější – ten úžasný příběh, který se ve filmu řeší v roce přelomových evropských změn, mě úplně odzbrojil. Matthiasovi Freihofovi to v té době moc slušelo a film si zlatě zarámuji a uložím na přední místo ve svém seznamu … A také by stálo doplnit zde info o filmu o velmi dobrý slovenský dabing. ()

Reklama

petrsv 

všechny recenze uživatele

"Hlavním hrdinou filmu je kultivovaný mladý učitel, který se snaží vzdorovat svému zaměření, ale nerozhodností vyvolává žárlivost a nejistotu na obou stranách. Současně s pátráním po ztraceném příteli se snaží znovu najít i svou duševní rovnováhu a osobnostní integritu." Celkem dobrý film na tehdejší dobu, jen tomu chybí konec. ()

Kkahunaa 

všechny recenze uživatele

Velice odvážný film z východního bloku, který řeší tematiku homosexuality na sklonku roku 1989. Je otázka zda tento snímek prostě utekl cenzorským zásahům či byl opravdu systémem posvěcen jakožto studie deviantního chování. Tak či tak, Coming out je nesmírně originálním dílem, které má vesměs objektivní charakter. Nemoralizuje, nepoučuje, nekárá, prostě „vystupuje – se svým názorem – ven,” což může být volným překladem originálního názvu. ()

A.L.E.S. 

všechny recenze uživatele

Zvláštní, že jsem se k tomuto filmu dostal až teď. Němci nejsou tak daleko a touto tématikou se zabývám už taky pěkně dlouho. Toto jde můj třetí německý film o homosexualitě a musím říct, že mě velmi mile překvapil. Už jen tou řadou dobrých filmů o útrapách hlavních hrdinů, kteří na počátku tápají se svou sexuální orientací. Coming Out je svým způsobem pilotní ke všem ostatním, protože řeší problém gayů v době, kdy se u nás měnil režim. Češi by na něco takového neměli odvahu a díky neustálým represím z řad veřejnosti si nikdo na žádný "coming out" ani netroufl. Ve stejné tichosti je laděn i tento film, kdy se mladý učitel pohybuje na hranici svou různých světů, které však mají jedno společné. Pokaždé jde o lásku. Samozřejmě se také objeví i ten negativní prvek v celé své kráse. Jen málokterý gay totiž unikl trapným předsudkům a někdy také neopodstatněnému násilí. O Němcích si myslím, že je to národ kultivovaných osob. I když jejich minulost je neslavná, jejich současné chování mě uchvátilo a možná i proto jsou k odlišným lidem tolerantnější než my. ()

Galerie (11)

Zajímavosti (4)

  • Film symbolicky premiéroval v den pádu Berlínské zdi. (Zdroj: Mezipatra)
  • V rámci kinematografií střední Evropy se jedná o přelomový queer film s velmi zajímavou produkční historií. Jedná se o poslední snímek z produkce legendárního východoněmeckého studia DEFA a zároveň o jediný film východoněmecké kinematografie otevřeně tematizující homosexualitu. (Zdroj: Mezipatra)
  • Režisér Heiner Carow projekt prosazoval přes protesty filmového studie Defa jen obtížně, nakonec však úspěšně. (Rugero)

Reklama

Reklama