Reklama

Reklama

Kníže zvaný Dracula

  • Rumunsko Vlad Țepeș (více)
všechny plakáty

Obsahy(1)

Tento historický veľkofilm z roku 1979 zachytáva život skutočného grófa Draculu, ktorý sa vlastným menom volal Vlad, prezývali ho aj Tepes - nabodávač na kôl. Film sa predovšetkým sústreďuje na obdobie jeho druhej vlády (1456 - 1462), ktorú zasvetil hlavne boju proti osmanským dobyvateľom, okrem vojen proti Turkom sa Vlad postaral aj o vylepšenie hospodárskej i politickej situácie Valašska. Scénar k filmu napísal Mircea Mohor a do hlavnej úlohy obsadil režisér Doru Nastase Stefana Sileanu. (ČSFD)

(více)

Recenze (21)

gumli 

všechny recenze uživatele

Vlad Tepes,vo svete známy skôr ako Dracula.Ale to z neho spravil Bram Stoker.Vo svojej vlasti,v Rumunsku je to veľký národný hrdina.Pravda o tejto historický doloženej osobe je skôr v tomto filme.Bol to síce krutý a bezohľadný panovník,ale počas jeho vlády vyčistil svoju krajinu od Turkov a vlastizrádcov dal kruto popraviť.Vzoprel sa aj katolíckej cirkvi.Ale veľmi kruto trestal aj zlodejov.Naozaj slušný film a jeden z prvých,ktorý ukazujú tzv.Dracula aký asi bol v skutočnosti.A je pravda aj to,že pre svoju vlasť obetoval takmer všetko. ()

Morholt 

všechny recenze uživatele

Vlad Tepes je v Rumunsku národním hrdinou a právem mu náleží místo mezi proslulými turkobijci jako byli Skanderbeg, Jan Sobieski nebo Karel Lotrinský. Samotní Rumuni jsou na jednu stranu rádi, že Stokerův román neustále živí zájem o jejich zem a zhusta toho využívají, na druhou stranu je štve, že Vladova postava oproti historické skutečnosti zcela zdegenerovala. Na konci 70tých let se rumunským filmařům podařilo vyrazit Draculovi upírské zuby a snažili se valašského knížete podat takového, jakým opravdu byl. To znamená tvrdého, krutého, ale spravedlivého. Samozřejmě film hraje na nacionalistickou notu, ale to mi nevadilo, protože vzdor době to nebylo tak okaté. Tvůrci se neobtěžovali s nějakým příběhem, který by se odehrával na pozadí historických událostí, ale snažili se Vladovu relativně krátkou dobu vládnutí podat tak, jak se ve skutečnosti odehrála. To znamená intriky, zrady, krocení neposlušných bojarů a podobně. Kolikrát mi připadalo, že ten důraz na historické skutečnosti je až příliš úzkostlivý, což bych jindy kvitoval s povděkem. Věrnosti všemu dodala i volba herce do role hlavního hrdiny. Stefan Sileanu jakoby Tepesovu nejznámějšímu zobrazení z oka vypadl. Až jsem si říkal, jestli neměl Stoker přeci jen pravdu. :D Škoda, že je tahle záležitost skoro zapomenuta, protože kdyby vešla do širšího povědomí, chopila by se téhle tématiky větší produkce a vznikl by snad konečně velkofilm, který si Vlad Tepes určitě zaslouží. 75% ()

Reklama

darkrobyk 

všechny recenze uživatele

Výpravný film o krvavém knížeti má velkolepé bitevní scény s obřím komparsem. Vedle toho se zaměřuje na to, jak těžké je dostat se k moci a ještě těžší si ji udržet. Intriky, převlékání kabátů, nepřítel z přítele, zrada, pomsta. Samozřejmě je z toho cítit národní obdiv k vojevůdci, co se nezalekl ani děsivých Turků a naopak byl ještě děsivější než oni. Cesta lesem kůlů s nabodnutými hnijícími těly je vše vypovídající. Stefan Sileanu byl skvělá volba, charisma a jakási temnota z něj přímo čiší. Kdysi v našem kině to musel být zážitek... dnes především pro příznivce starších historických filmů. ()

Jezinka.Jezinka 

všechny recenze uživatele

Dracula bez pochyb patří na piedestal bojovníků proti islámské invazi, vedle Jana III. Sobieského (a chronologicky před ním) bil Turka, jak jen mohl. Byl krutý, bez pochyb, ukažme si na něj prstem na saďoura. Pak ukažme prstem do vlastních řad, kdy v prakticky stejné době u nás byli spoluobčané páleni v sudech za kázání se špatnou kulturou pojídání oplatek a popíjení vína, a to všechno ve jménu či proti jménu toho, který byl upálen za to, že vyprávěl nevhodné pravdy o životě v bázni boží. Každá země potřebuje své hrdiny a Rumunsko svého hrdinu má. Navíc hrdinu, o kterém aspoň základní informaci z duté hlavinky vykřeše i malý oligofrenik vychovaný hamburgerovou kulturou, který měl coca-colu nejspíš už v nutrilonu. Odmítám se zaobírat tím, zda si vzhledem k době přes Vlada Tepese budoval svůj kult osobnosti Ceaușescu.Tohle je historický film o úplně jiném strejcovi, nehledala bych propagandu úplně nezbytně za vším a všude (na koho by pak byla agitka Ferda Mravenec, práce všeho druhu?). Souhlasím s uživatelkou NinadeL, že ženské postavy tam chyběly, byť pár samiček se zahlédnout dá, v SPOILER jedné ze závěrečných scén u poprav, na začátku, kdy se plení osady a ženy tam jsou naháněny k hromadnému znásilnění (jak já tyhle scény nenávidím, vždycky znovu si u toho uvědomuju, že jsem zastánce kastrace jako trestu) a pak je nejméně jedna samička na poli, domnívám se, že ten stařec s šátkem je ve skutečnosti ženská. Ženy v daném místě a době neměly zrovna ústřední roli, proto to tam taky vypadalo, jak to tam vypadalo, ale aspoň okrajově se zjevit mohly, konec konců, Vlad byl ženatý několikrát a dokonce se rozmnožil. Speciálně Vlad, tedy jeho představitel, je luxusní exemplář. Vybrali skutečně dobře, je podobný dobovým portrétům a navíc je tak charismatický, jako Vlad nepochybně musel být. ()

Flego 

všechny recenze uživatele

Rumunské historické filmy boli v dobe vzniku aj u nás populárne, tvorcovia dokázali vhodne zmiešať dobrodružstvo, históriu a romantiku. Historické udalosti okolo kniežaťa Vlada sa síce vcelku dobre prezentovali, horšie je to s filmárskou tvorivosťou okolo neho. Látka by si zaslúžila väčší priestor, väčšiu údernosť a atraktivitu. Očakával som to aj vzhľadom k legendárnym povestiam, ktoré sa okolo historickej postavy niesli a stále nesú. ()

Zajímavosti (1)

  • Vladova (Stefan Sileanu) smrt dodnes zůstává neobjasněna. Buď padl v bitvě proti Turkům nebo byl zavražděn zrádnými bojary, kteří byli nespokojeni s jeho vládou. Podle tureckého kronikáře a básníka Antonia Bonfiniho byla Vladova uťatá hlava odvezena do Istanbulu jako trofej, tělo bylo zřejmě pohřbeno v Comaně, klášteře, který Vlad založil v roce 1461. (Nick321)

Reklama

Reklama