Dobrý den

Dva bratři Monoru a Isamu touží po vlastním televizoru, který mohou sledovat jen při návštěvách u sousedů. Protože jejich rodiče ale tuto novotu odmítají, oba bratři přestanou komunikovat nejen s nimi, ale i s okolím. Ozuův snímek je položen do polohy jemné ironie, v níž zaznívá autorova obava nejen z rozmáhajícícho se konzumního stylu života, ale i z generačního neporozumění, v němž je proklamovaná morálka dospělých jednou z příčin jejich špatné komunikace s dětmi. Umístění děje do venkovské komunity na okraji velkoměsta čerpá ze snímku Narodil jsem se, ale ... (oficiální text distributora)