Pozdrav z cesty do pekla

Kdysi jako kluk jsem filmu vystavil lepší hodnocení, jinak bych se k němu již po letech nevracel. Ale nemalou roli sehrála i nostalgie, která mě přiměla si cestu do pekla prožít znovu. No, skutečně to dost často připomínalo peklo, což asi nebude lichotka… Hrozně moc je vidět, jak tvůrci šetřili, na čem se dalo. Chad Lowe byl nefalšované herecké poleno, Kristy Swanson měla výhodu, že alespoň byla docela pohledná. Není divu, že Patrick Bergin v tomto obsazení „vládne“. Tempo filmu nechybí a pár dílčích scének se povedlo náramně, ale občas cesta za záchranou přítelkyně úplně postrádá smysl, o jednání a podivné motivaci některých postav ani nemluvě. Korunu tomu nasadil úděsný novácký dabing, který se běžně nepotkával s tím, jak herci v originálu mluvili. Zato ovšem film nemůže. Rád bych přidal třetí hvězdu z nostalgie, ale kvalita tady prostě objektivně chybí. (14.10.2014)

Vždy som vedel, že v pekle je horúco, ale predsa mi asociácia pekla a vyprahnutej púšte prišla ako objavná.. Ate de Jong okorenil strašidelné scény humorom, ktorý vôbec nie je vtieravý. Hoci využil prvky gréckej mytológie a náboženskú symboliku, jeho Highway to Hell nepôsobí poučne, ani ťažkopádne (ako mnohé horory so starogréckych čias), naopak je ľahko stráviteľným hororovým sústom. V bare Pluto sedeli pri jednom stole Hitler s Kleopatrou a Attilom Húnom a pri vedľajšom som si všimol rezerváziu pre Muammara Kaddáfiho. Ktovie, či mu ešte stále držia miesto, lebo už sa tam (možno) chystá... (03.09.2011)

Sympatická deväťdesiatková zábavnosť, vykresľujúca peklo ako vyprahlú pustinu, plnú pochybných týpkov, skrachovaných diktátorov, čudesných motorestov a svojských príšer ako Kerberos, pohoďácky Cháron, nadržaná čertica, no najmä drsný strážca zákona podsvetia, vyzerajúci ako mladší brácho Maniac Copa. Highway to Hell je majsterštykom holandského režiséra Ate de Jonga, ktorému sa tu na chvíľu podarilo prekročiť svoj vlastný tieň, nakoľko jeho tvorba sa predtým aj potom pohybovala zväčša na televíznej úrovni v rámci európskej produkcie. (25.12.2010)

Ako vážny thriller alebo nebodaj horor nula bodov a "pekelný policajt" pôsobí skôr ako prehnaná Cordellovská paródia, než aby skutočne desil. Ako zábavné ultrabéčko so všetkým čo k tomu patrí, je to ale zábavné dosť a viditeľne to tak bolo aj myslené. Nebál by som sa Highway to Hell nazývať hororovou komédiou. Tých odkazov a vtipov a narážok je proste tak moc, že ubíjajú hororovú stránku hlboko do zeme. To by ani tak nevadilo, keby bola kvalita humoru vyrovnaná a keby to všetko bolo vtipné a logicky že neni. Môžem ale toto mať priznanému béčku naozaj za zlé?? Na moje prekvapenie, aj cez to všetko Satan celkom budí rešpekt a niektoré nápady a príšery sú skoro béčkovo dokonalé, a niekoľkokrát som sa dokonca nahlas zasmial. Dnes už by od Helgelanda nikto nič podobné nečakal, ale že začínal pokleslým žánrom som vedel a tak jediný, kto ma naozaj sklamal, bol Ben Stiller v epizódnej miniroličke pekelného posluhovača (a neskôr ešte opice alebo čo to bolo). Nedostal žiadne vtipné vtipy. Či si ich písal sám, netuším. (21.04.2013)

Lehké fantasy šmrncnuté pohlednými hororovými prvky. Biblické peklo v podobě americké pustiny kdesi v Arizoně hýří povedenými ("nádherný" succubus svádějící hříšníky do jámy pekelné) i nepovedenými nápady ("komický" Hitler zapírající sám sebe). Kloužeme se na mírně trashových vlnách klasických devadesátek a pohádkový příběh hezky odsýpá až k očekávanému happyendu. Pohodové čtyřhvězdí i s kapkou nezbytné nostalgie. (17.10.2017)